The Naked Prey
The Naked Prey
Obsahy(1)
Dobrodružný snímek, který produkoval a zároveň režíroval Cornel Wilde. Snímek vydala společnost Paramount Pictures. Děj se odehrává v jihoafrické savaně a je v něm volně použito zážitků a zkušeností cestovatele a průzkumníka Johna Coltera, jenž zažil pronásledování indiány na americkém západě během osidlování Wyomingu na začátku 18. století. Poté, co si skupina lovců znepřátelí místní domorodý kmen, jsou až na svého průvodce všichni zabiti. Jelikož domorodci průvodce respektují, dají mu šanci, aby se zachránil. Dostane malý náskok a pak se za ním vydají jako za lovnou zvěří... (barbarito)
(více)Videa (1)
Recenze (15)
Nájde sa zopár neželaných excesov a na filme v niektorých momentoch poznať zub času, avšak vo všeobecnosti ide o silné naturalistické dielo so skvelými zábermi prírody a snahou podať celý príbeh čo najreálnejšie. Cornel Wilde je veľký sympaťák a skvele sa do daného prostredia hodí. Ide o pomerne málo známy snímok, ktorý však rozhodne odporúčam všetkým milovníkom dobrodružného žánru. P.S: : za prácu kamery by sa rozhodne nemuseli hanbiť ani novodobé filmy. ()
The Naked Prey by se dal zařadit do ranku dobrodružný/survival. Skupina lovců se vydává do Jihoafrické savany za účelem lovu. Primárně lovu slonů(kvůli slonovině). Narazí však na domorodý kmen. Vnikne menší spor. Muž který lov řídí a vyzná se ve zdejších poměrech ví že stačí jen předat dary náčelníkovi a můžou jít dál, to se ale nelíbí financovateli lovu. Odmítne i pod hrozbou, že by to pro všechny mohlo mít katastrofální následky a jdou dál. Po lovu s výjimkou jediného muže(ten který lov vedl) jsou zabiti. Jediný přeživší muž dostane šanci. Domorodci mu dají náskok a pak se on sám stane lovnou zvěří. No, když přihlédnu k roku vzniku jde o poměrně slušnej kousek. A když koukám na zdejší hodnocení(jen88hodnotících) tak i o poměrně málo známej. Což je škoda. Určitě by si tenhle film větší pozornost zasloužil. Nenudí, má co nabídnout a mimo to na vás čekají záběry na krásnou faunu a flóru. 4hvězdy. ()
Šesťdesiatkový film z Južnej Afriky, ktorý už patrí ku klasikám filmov o prežití. Tvorcovia umne narábajú s príbehom, film je takmer bez dialógov, len priamočiary obraz mužovho úsilia zachrániť si život pred prenasledovateľmi. Nástrah v džungli je mnoho, od hadov, hmyzu až po rôzne šelmy. Hlavný hrdina je počas svojho úteku svedkom niekoľkých situácií, kde bojujú zvieratá proti sebe. Existuje len málo filmov, v ktorom je cítiť takéto spojenie s divokou prírodou. Zároveň film hlavne v úvode kritizuje vykorisťovanie Afriky bielymi ľuďmi v podobe šéfa lovcov slonov, ktorý si arogantným správaním znepriatelí domorodý kmeň. ()
Film si určite zaslúži najvyššie hodnotenie, ak opomenieme niektoré nonsensy, ktoré zasiahli do deja. Fail číslo jedna: Domorodci bežia za tulákom a nemôžu ho dobehnúť, hoci oni sú v prirodzenom biotope a beloch iba na návšteve. Jeden černoško (mimochodom všetci černoškovia sa mi javili ako megaleniví) dokonca odpadol počas behu, keď nestačil na rýchlonohého bieleho Keňana. Popritom dával grimasy typu nafúknuté brucho a vyplazený jazyk, aby mal divák predstavu s protivníkom akej asi kondície mal dočinenia. Fail číslo dva: Domorodci sa živia výhradne lovom a im sa podarilo nechytiť belocha na pár metrov, to snáď nie. Fail číslo tri: Červená žirafa. Fail číslo štyri: Mel Gibson asi odpozoroval precízne scény z tohto filmu, keďže polovicu myšlienok sme mohli uzrieť o polstoročie neskôr v jeho filme Apocalypto. V jednom sa však filmy líšia, určite nebudete mať možnosť zhliadnuť v Melovom počine scénu, kde sa domorodci preháňajú na bielom kabriolete na pozadí scenerickej prírody v domnienke, že sú mimo záberu. Megafail číslo jedna: Všetci bežia na kopec vrátane hlavného hrdinu, ten vybehne na kopec o dve tri minúty skôr ako prenasledovatelia, no on má času ako čečiny a neváha založiť veľký londýnsky požiar, ktorí zničil pol afrického kontinentu, pričom skáče od radosti a kričí zmyslov zbavený krupica špagát, krupica špagát. (Teda nekričí, ale určite by kričal, keby film nadabovali dabingové špičky spod Kamzíka, vďaka Pánu som videl originál verziu s titulkami top kvality.) Megafail číslo dva: Černoškovia počas pohrebného obradu na počesť zabitého spolubojovníka spievajú pohrebné songy, pričom menia tóninu akoby mali všetci základy missisipského blues v malíčku. Megafail číslo tri: Hlavný hrdina opäť zmyslov zbavený ( v jasných chvíľach je bezproblémový) uloví hada a následne ho konzumuje so šialeným pohľadom rozcuchaného bezdomovca, čo nasvedčuje tomu, že maratónec mal obrovské problémy vysporiadať sa so svojou luciditou. Nakoniec hostiny si odgrgne a vydáva sa na ešte strastiplnšiu cestu plnú strastí. Fail číslo päť: Beloch sa zachraňuje na vojenskej základni kolonizátora, no ešte predtým sa na znak neviem čoho na seba pozrú s černošským náčelníkom, pričom nezabudnú na zuckerblick. Na samotný záver sa hlavný hrdina uchyľuje do bezpečia vojenskej pevnosti a náčelník kmeňa sa ponáhľa domov na olovrant. Na druhej strane je však treba vziať v úvahu faktor času a síce, že snímok je starý takmer polstoročie a natočiť v rámci vtedajších možností film, ktorý by bol pútavý aj pre diváka dnešnej doby, nebolo určite vôbec jednoduché a nielen za túto snahu, treba dať plný počet. ()
Oblíbený koncept honu na člověka v neokoukaném prostředí divoké africké savany. Cornel Wilde si očividně udělal celý film skoro sám, ale vzhledem k svižnému a inteligentnímu výsledku mu tvůrčí narcismus nelze mít za zlé. Film skóruje hlavně díky silnému protagonistovi, nezkreslené jednoduché zápletce a důrazu na fyzické propojení s okolní nebezpečnou přírodou. Tempo v závěrečné třetině trochu kolísá, ale vyprávění zase zapojuje sympatický humánní přesah a dojímá závěrečným gestem, které zdůrazňuje přirozený respekt a řád krutých, ale spravedlivých domorodých tradic. 75% ()
Reklama