Tucker: Člověk a jeho sen

Viete ako vyzerá najbláznivejšie auto konca 40tych rokov? Tak tento film vám ukáže ako uzrelo svetlo sveta auto Tucker 48. Vynálezca Preston Tucker na konci druhej svetovej vojny rozvíja víziu auta budúcnosti, technicky dokonalého a pritom veľmi lacného vozidla. Jeho myšlienka ale nemá úspech, pretože proti odporu veľkých automobilových koncernov v Detroite nemá Tucker šancu bojovať. Mne osobne sa ten automobil neskutočne páči. Je však smutné že v tej dobe, ho ľudia považovali skôr za raketu, pretože to auto skutočne vyzerá netypicky. Ale dnes by mnohí milovníci veteránov dali zaň majlant. Táto snímka je veľmi pekná a hlavne zaujímavá, pretože je podľa skutočnej udalosti a je v skutku zaujímavé, ako vyzeral priebeh prípravy tohto skvelého auta. Navyše v hlavnej úlohe skvelý Jeff Bridges. (20.09.2019)

Solidní podívaná, která trošku zapadla, ale dokazuje mistrovství Coppoly. Ten film vybavil naprosto výtečnou dobovou atmosférou, výpravou a doprovodil ho příjemnou hudbou. Poměrně překvapí celkově lehčí náhled, jaký pro toto téma zvolil. Snímek je natočen s velkým nadhledem a chvílemi vypadá jako retro komedie, která se nebere moc vážně. A to je asi největší problém, protože divák tak nějak moc nedokáže vnímat závažnost kauzy, o níž se tu mluví. I závěrečná soudní scéna je natočena hodně odlehčeně a prakticky jí chybí jakékoli napětí. Není to vysloveně špatně, ale tento typ filmu by asi nějaké napětí zasloužil. Absenci svižného tempa do značné míry kompenzuje výborné obsazení. Jeff Bridges v hlavní roli je velmi dobrý, jen ten jeho věčný optimismus a úsměv jsou postupem času dost otravné a nepřirozené, výraznější pak už je jen Martin Landau, jehož oscarová nominace je zcela zasloužená. Tucker: The Man and His Dream je hodně příjemný film, který pochopitelně za Coppolovými vrcholnými díly dost zaostává, pořád je ale víc než slušný a na jedno podívání splní svůj účel a asi je celkem jedno, jestli si autor příběh upravil, nebo ne. 70 % (29.03.2020)

Příjemné překvapení a ty koráby.... moc zajímavý film... i na poučení... Skvělý nadčasový produkt, ale co naplat když jste v konzervativní Americe a jdete proti "velkejm a tlustejm" (a není to jen o Americe) a tak..... Happy end se nekoná.... aspoň v tomhle filmu filmu a i tomu nejzarytěnějšímu cynikovi to určitě přijde líto... Kdyby Tucker prorazil, třeba by se automobilový trh odvíjel i jinak.... (09.12.2004)

Tenhle komentář nebude tak úplně přímo o filmu, protože s pohledem F.F. Coppoly nesouhlasim. Tucker Torpedo je auto natolik zajímavý, že jsem si o něm i o jeho tvůrci přečet už dávno hromadu článků. Z filmu jsem se teda prakticky vůbec nic novýho nedozvěděl, ale přesto jsem se na film podíval docela se zájemem. Ovšem mam pocit, že Coppola to prostě natočil tak, že Preston Tucker byl génius a ostatní mu jen házeli klacky pod nohy. Takže kdo to byl vůbec Preston Tucker? Snílek, blázen a nebo podvodník? Po konci 2. světový války se očekávala obrovská poptávka po autech, takže konstruktéři pohnuli řití a přišli s neskutečnejma zhůvěřilostma. Velkym hitem tenkrát byla koncepce "všechno vzadu", což se v Evropě celkem ujalo. V USA se s timhle prosadil snad akorát Chevrolet Corvair, kterej se vyráběl v letech 1959-1969 a dodnes se o něm řiká, že to bylo jedno z nejhorších aut, co se kdy v USA vyrobilo. Ale to už jsem se rozepsal úplně mimo téma... Zkrátka a dobře, Preston Tucker přišel s autem, jehož design údajně vymyslel někdo v GM, ale tam to smetli ze stolu. Tucker byl z toho asi nadšenej a tak začal pracovat na "car of tomorrow". Design už měl, takže zbejvala technika. Původně chtěl, aby auto poháněl 6-ti válcovej boxer o objemu téměř 10 litrů uloženej za zadní nápravou na jakymsi samostatnym polo-rámu. Motor měl mít dokonce např. jakýsi mechanický vstřikování paliva, rozvod OHC a hydraulický zdvihátka ventilů, což bylo tenkrát naprosto unikátní. Otázka teda je, jak by se asi chovalo auto s 10-ti litrovym motorem za zadní nápravou. To by bylo asi vhodný leda tak pro sebevrahy :-) Nicméně skutečnost byla nakonec taková, že se do Tuckerů nakonec montovaly motory z vrtulníků o objemu 5,5 l s rozvodem OHV a karburátorem. Vzniknul tak akorát podivnej bastl, na kterym se údajně sralo všechno, co se posrat mohlo (což je možno vidět i ve filmu). Auto možná bylo super na rýsovacích prknech, ve skutečnosti to ovšem tak jednoduchý nebylo. Preston Tucker byl nakonec obviněn z podvodu a továrna byla uzavřena. Stihlo se vyrobit pouze 50 aut + 1 prototyp. Otázka je, jestli Tucker skutečně chtěl vyrábět auta a nebo byl podvodník. Dokonce i zaměstnanci po letech tvrdili, že Tucker se nějak neměl k tomu, aby investoval do továrny peníze. Jinak pokud by se auto opravdu začalo vyrábět, tak já si troufám tvrdit, že by to byl totální propadák. Motor za zadní nápravou je dobrej možná tak pro autobusy. Údajně se mluvilo o výhodách v lehčim řízení a menšim odpadnim teple, co se dostává od motoru do kabiny. Vzhledem k tomu, že v USA už v 50. letech měly auta naprosto běžně posilovač řízení a klimatizaci, tak by tahle výhoda asi nikoho moc nevzrušovala. Podle mě to je docela zajímavej film o zajímavym autě, nicméně nedozvěděl jsem se nic novýho, takže pro mě 3 hvězdičky. (30.07.2009)

Fascinoval mě způsob, jakým Jeff Bridges zahrál Tuckera - člověka s věčným úsměvem, který mu ale ani za mák nevěříte, protože víte, že se za ním něco skrývá a chcete vědět, co to je. Může to být urputná umanutost stejně jako nebezpečná výbušnost, říkal jsem si, a tak jsem čekal na odpověď a při tom se neustále dobře bavil roztomile stylizovanou Coppolovou režií plnou nápadů. Překvapuje mě, jak nízké hodnocení tenhle film má. Ano, Kmotr nebo Apokalypsa to není, ale přece také nebudu kritizovat Da Vinciho skicu ruky jen proto, že není tak skvělá jako jeho Poslední večeře. (12.01.2020)