Jméno růže

Pokusím se o nemožné a film hodnotit bez ohledu na literární předlohu. Přiznám se, že Annaud není můj oblíbený režisér, i když jeho filmy jsou pro oko často působivé. Proto jsem rád, že těžiště jeho příběhu tvoří v podstatě detektivka než nějaké hloubání nad středověkem, protože církev nebyla banda uchylů a lidé ve středověku nežili jak zvířata. F. Murray Abraham je krok mimo, oslabuje konec a očekávané vyvrcholení. Nebýt oné výtvarné stránky a Seana Conneryho, možná bych byl o jednu hvězdičku skoupější. (05.06.2005)

Shodou náhod jsem tento film viděl na dvě půlky (po hodině se najednou přestaly zobrazovat titulky) a tak jsem si jej musel dopustit až dnes. A nevím, jestli je mé výsledné hodnocení nějak ovlivněno tímto faktem, ale přišlo mi, že první půlka byla mnohem lepší. Z ní jsem cítil tu "špinavost", ducha té doby, prostě to byla atmosférická podívaná nejvyššího stupně s dokonalým Connerym. Druhá půlka mi přišla taková uspěchaná, věci se dějí z rázu na ráz, a ten konec se mi moc nezdál. Nicméně Connery stále hrál jednu z jeho nejlepších filmových rolí, mladý Slater mu zdatně sekundoval (škoda, že svůj talent utopil v béčkových filmech) a F. Murray Abraham je dokonalý inkvizitor. Knihu jsem nečetl, ale přemýšlím o jejím sehnání. Po přečtení a případném druhém zhlédnutí (pokusím se, aby to byl tentokráte v kuse :-)), napíšu víc. 80 %. (13.05.2011)

Legendární francouzský snímek z pera jedinečného Umberta Eca, Jméno růže, se podařilo do filmové podoby zadaptovat znamenitě. Čekejte spoustu napětí, neopakovatelnou atmosféru, středověkou detektivní zápletku a skvělého Seana Conneryho. Třešničku všemu nasazuje Ron Perlman v jedné ze svých nejúsměvnějších rolí. (07.01.2014)

Z tohto filmu mam trosku zmiesane pocity. Na jednej strane sa mi pacil, na druhej na mna posobil trosku monotonne, avsak Sean Connery bol skvely a inteligentny vysetrovatel a preto sa vdaka nemu hybal dej dopredu. Atmosfera bola odporna, ale to bol aj zamer rezisera Jeana - Jacquesa Annauda, ktory ma vo svojej filmografii aj krasny film MEDVED (1988). Uz v ceskoslovenskej drame KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) bolo ukazane bestialne mucenie a upalenie nevinnych ludi, ktori boli nuteni sa priznat k niecomu, co neurobili a nebolo to inak aj v tomto filme a preto ho povazujem za zaujimavy, ale nedokazal si ma ziskat tak, ako by som si to zelal. Mozno som na tento typ filmu nemal naladu... 22.11.2009 ______ Sean Connery - (William of Baskerville) +++ Christian Slater - (Adso z Melku) +++ Ron Perlman - (Salvatore) +++ F. Murray Abraham - (Bernardo Gui) +++ Michael Lonsdale - (Opát) +++ Valentina Vargas - (Dievča) +++ Elja Baskin - (Severinus) +++ Helmut Qualtinger - (Remigio da Varagine) +++ Produkcia: Bern Eichinger +++ Hudba: James Horner +++ (22.11.2009)

„Neľutujem svoje rozhodnutie a predsa, ako tak píšem tieto riadky, starý a šedivý, je spomedzi všetkých tých tvárí, ktoré sa mi objavujú mihotavo pred očami, tou najjasnejšou tvár dievčaťa, o ktorom som za celé roky neprestal snívať. A hoci pre mňa toľko znamená, nikdy som sa nedozvedel ani len jej meno.“ 1327, opátstvo v horách, ktoré Boh dávno opustil (ak tu niekedy vôbec bol). Dokonalá atmosféra. Proste absolútne a bez jedinej debaty DOKONALÁ. Temný Stredovek ešte nikdy nebol taký temný. Beštiálna temnota sála snáď z každej minúty a keď nie z každej minúty, tak aspoň z každej tretej. V tomto filme (hoci prioritne nejde o horor resp. VÔBEC nejde o horor) je strašidelné, nechutné, odporné, depresívne a brutál-temné všetko. Vrátane jednej z najautentickejších erotických scén desaťročia, ktorá asi mala byť vzrušujúca a teoreticky aj je, ale prakticky je to tiež jeden veľký (a ponurý, neviem, či som to už spomínal) horor. Nemilosrdná taliansko-nemecko-francúzska koprodukcia je na filme jednoznačne poznať (celé je to výrazným spôsobom sexuálne, homosexuálne, s nábehom na pedofíliu). Perfektný mentor Connery, jeho perfektný učeň Slater, perfektný Ron Perlman ako jemne povedané svojrázny požierač cintorínových krýs (!) a vo vedľajších úlohách toľko „ksichtov“, že z nich budete mať nočné mory. Odporné, nezabudnuteľné vraždy a absolútne fenomenálna výprava v hmle utopeného megakláštora v nehostinných horách, ktoré sú bezpečné asi ako ústav pre sexuálnych deviantov, ktorí dva roky neboli pod psychiatrickým dozorom. Z Mena ruža som mal zlé sny už ako malý chlapec a ešte aj dnes, hoci som už dávno dospelý muž, si ho s obrovskou chuťou po sto prvý raz pozriem v telke, keď ho dávajú (ideálne s vynikajúcim slovenským dabingom). A oni ho, našťastie, dávajú pomerne často. Knihu som čítal, ale nebavila ma (celé strany som doslova preskakoval, taká to bola nuda). Spolu s Milencom môj najobľúbenejší Annaud. Potešia kvalitné dialógy („Hrozne dlho som o tebe nepočul.“ – „Chcel som, aby na mňa ľudia zabudli.“) a hlášky („Pripúšťam, tento muž samovraždu nespáchal.“). (05.11.2006)