Jméno růže

Jedná se sice o velmi okleštěný přepis románu Umberta Eca, ovšem sám spisovatel byl tímto filmem nadšen!!! A stejně jsem na tom byl i já po shlédnutí tohoto skvostu. Prvně jsem ho viděl asi před deseti lety, vysílala jej Nova v nočních hodinách. Až později jsem se dozvěděl, že se film už krátce po natočení stal klasikou a že mimochodem byl nejnavštěvovanějším zahraničním filmem v Československu v 80. letech. Ve čtvrtém ročníku jsme na tom byli v kině se školou na mimořádném promítání, coby příprava k maturitě z češtiny a literatury. Kvalita obrazu byla různá a některé scény vystříhány (kupříklad erotická scéna), zážitek však nebyl o nic menší. To ponuré místo, kde se tváře pod kápěmi plíží jako přízraky, tváře mnichů, na která se matka příroda vykašlala, vynikající herci a děj, který ani na okamžik nezabředne do nudy. Sean Connery v roli Williama z Baskervillu podal zřejmě nejlepší výkon své bohaté herecké kariéry, Christian Slater též. Za zmínku ovšem stojí také F. Murray Abraham v roli ďábelaského inkvizitora Bernarda Gui. Každý jeho pohled, každé slovo je ďábelské (ať jej slyšíte v originále či v obou verzích dabingu). Nemám ani čtvrt slova proti závěru, který se rozchází s knihou. Režisér Annaud potvrdil svůj vysoký kredit. Zfilmovat nezfilmovatelný román, sice značně vykuchaný, ovšem s tím nejsilnějším z knihy. Bývalý Leoneův dvorní kameraman Tonino Delli Colli i v prostředí špinavého kláštera vytváří působivé obrázky a neodpustí si záběry krajiny a zasněžených kopců. Jméno růže je legenda. Kniha i film. 100%. (05.08.2007)

Kašľať na to, že Ecova kniha má o sto vrstiev viac. Áno, Annaud z toho urobil "iba" detektívny thriller - ale aký! Brilantne verný obraz stredoveku (pri každom zhliadnutí žasnem nad vynikajúcim výberom ksichtov do hlavných úloh) je pozadím pre nevídane inteligentnú a navyše aj napínavú a vo finále dokonca strhujúcu detektívku. Film, ktorý je dokonalý po všetkých stránkach (scenár, vizuál, hudba, tempo, herecké výkony). Slovné spojenie "Sean Connery ako stredoveký mních" znie šialene, ale funguje to dokonale a v žiadnej inej úlohe nemám šušľajúceho Škóta radšej (nie, ani v úlohe Dr. Henryho Jonesa Sr.). (20.09.2007)

Pokud bychom se pokusili poměřit středověk našimi současnými představami, splakali bychom nad výdělkem. Objevila by se totiž doba, která by ze všeho nejvíc v mnoha ohledech připomínala naši nedávnou minulost s jejími postrky (omezováním svobody pohybu), nálepkováním a kastováním. Při jejím skutečném zobrazování si proto nelze nevšímat přesahového (transcedentálního) rozměru RŮŽE, který ukazuje - pro jednoznačnost svého směřování - právě k naší současnosti. A právě v tomto ohledu spočívá síla nejen literární předlohy, ale i mimořádně zdařilého Annaudova zfilmování. Cílem filmu je převod do příběhu filmovou řečí, tedy úsilí o převod mezi dvěma odlišnými formami uměleckého vyjádření. Středověký souboj o vědění i o větší lidskou svobodu a ohleduplnost je promítnut do tajemného děje kolem fiktivní Aristotelovy knihy (Conneryho příznačně pojmenovaný řeholník-františkán William z Baskervillu je vyhraněným nominalistou viditelně tíhnoucím k dílu velkého řeckého filozofa) a paralelní hluboké sondy do života tehdejší církve. Opomenuto nezůstává ani agrární zázemí ponurého opatství a jeho obyvatelé. Požár věže vědění s pozoruhodnou knihovnou, rafinovaným bludištěm i činorodým skriptóriem má vícerozměrný symbolizující význam. Přiblížení scholastické disputace, dvou skrytých valdenských (?) "kacířů" i řádění inkvizice s následným rezistentním aktem zoufalých vesničanů je za těchto okolností zvlášť působivou kulisou napínavého detektivního příběhu a postižením myšlenkového jádra Ecova autorského pohledu. Přidané bonusy nejlépe postihují nesmírné úsilí autorského týmu RŮŽE a dávají i dostatečnou odbornou garanci pod jménem francouzského historika Jacquesa Le Goffa. Precízní práce všech výrobních složek filmu dotváří a dobudovává jedinečný divácký pocit z tohoto díla, na něž se vskutku nezapomíná. (15.08.2010)

"Kde se náš vzdělaný překladatel z Řečtiny setkal s anonymním autorem své smrti?" Tak na tuto otázku odpoví Svatá inkvizice během chvilky. Bylo mi potěšením sledovat inkvizitora Bernarda Guie v akci, ale sir William byl při svém pátrání také velmi přesvědčivý. Třeba záchod na neznámém opatství odhalil naprosto fantasticky. Jenže církevním manažerům šlo už ve středověku spíše o majetek než o bližního svého, takže se bude mučit a upalovat. Mne samozřejmě nejvíce potěšily pochybnosti o neomylnosti Slova Božího, krysožrout Salvatore a ocenil jsem i půvab labyrintu. Nicméně jsem Jméno růže poprvé viděl v kině v juniorském věku, takže je snad pochopitelné, že nejvíc jsem záviděl novici Adsovi jeho ztrátu panictví. Dva roky jsem pak bloudil po tuzemských farách, ale má touha uspokojena nebyla. (29.01.2019)

Klasika! Lahůdka! Co víc k tomuto dnes už legendárnímu filmu říct.... a necitovat ostatní... Snad jen, jak si pamatuji, jak jsem na premieře tohoto filmu ještě v ČSSR vplul do děje a pak to ticho v sále při závěrečných titulcích... Nikdo se nezvedl a to bylo na tehdejší době neobvyklé...to jsem zažil v té době jen u Formanova Amadea a pak u Abuladzeho Pokání!!! A navíc je jedním z mála fimů, který nedegradoval literární předlohu. (09.12.2004)