Noc s nabroušenou břitvou

Pointu jsem větřil už v úvodu, ale vzhledem k tomu, jak byl příběh podáván, jsem usoudil, že je nesmysl, aby byla má teorie správná. Ale ejhle, já jsem se trefil a tím si to Aja dokonale pohnojil. Rozhodně mu nedokážu upřít schopnou režii (první půle je, co se týče stupňování napětí, excelentní) a rozhodně by mě moc zajímalo, jak dokázal některé scény natočit (to snad pomalu ani nejde bez reálných obětí:). Neskutečně krutá řezničina, plná upřímného strachu, která má bohužel tak lajdácky vystavěnou pointu, že mám chuť dát dvě hvězdičky. Ale chvílemi jsem napětím nedýchal, takže za tři... (27.03.2006)

K pořádnému hororu má tahle vyvražďovačka daleko. Lekacích scén je jako šafránu, i když stříkání krve a máchání břitvou a noži si užijete dosytosti. Tím to ale nechci shazovat, jen se to podle mě víc blíží tomu drama/thriller. Vyzvihnout by se dala zajímavá závěrečná pointa, u které si však člověk uvědomí, že to vlastně celé moc nedávalo smysl:) (23.10.2011)

Dvě studentky (příjemný herecký výkon zejména od Cécile de France) se rozhodnou pro klidný studijní víkend na opuštěné farmě rodičů jedné z nich. Už po příjezdu ale školní povinnosti naruší vyšinutý psychopat, který vyvraždí celou rodinu včetně věrného psa a jednu z dívek (zatímco druhá se „mazaně“ schová) odtáhne do dodávky a nechá si jí pěkně na pozdější soukromou krvavou párty. Jednoduchý děj ozvláštňuje řemeslnost režiséra Alexandra Ajy, poutavá kamera a zejména fakt, že horor vznikl ve Francii a cenzura leccos pustila do filmového světa, tudíž si vyznavači explicitních jatek přijdou na své. Krvavé orgie neznají mezí, slibnou první polovinu snímku ovšem naruší zákeřná pointa, která tak kdeco shodí a snímek ani tak neděsí jako se spíše snaží rozdrásat fyzickou nevolnost odvážlivců z řad diváků. Svoji zručnost a styl dokázal Aja následujícím celovečerním filmem Hory mají oči, kde kromě potoků krve znamenitě budoval i depresivní atmosféru. V tomhle případě tuhle velkou krvavou kaluž překročil zhruba ze slušné poloviny!! (28.01.2007)

Podobne ako Hooperov TCM a Cravenov The Hills Have Eyes aj Haute tension z prostredia "vidieckeho buranstva" vyprodukoval úchylného zabijaka, ktorý vzhľadom na to, že v jeho svete na mape "krajiny nikoho" sme cudzincami my, nepotrebuje svoju identitu maskovať - týmto vymedzením filmového priestoru je zároveň daný aj základný rozdiel oproti typickým slasherom z mestského prostredia. Rovnako "porcovacie" aktivity zabijaka nie sú iniciované nudou a túžbou mestských vrahov otestovať svoju inteligenciu a sofistikovanú efektívnosť, ale vychádzajú z jeho vnútra, nemajú racionálny dôvod a práve o to sú hrozivejšie. Z hľadiska žánru je veľmi osviežujúcim a vítaným potom fakt, ako Haute tension niektorými prvkami vchádza na pôdu moderných teen slasherov (obeť postupne preberajúca aktivitu). Ešte dôležitejšie je to, ako takmer neustále nabúrava zabehané klišé podobne ladených hororov (čakáte, že sa niečo stane, pritom sa to nestane a opačne) a rovnako treba pochváliť neskutočne atmosféricku, zároveň minimalistickú až ambientne podprahovú hudbu. K tomu si pridajte vydarené gore, miestami dosahujúce intenzitu starých japonských shock systémov. Žiaľ toto variovanie žánrových pravidiel dopadlo veľmi negatívne v rámci samotnej štruktúry príbehu, kedy autori efektnú a silnú jednoduchosť úplne zabili záverečným twist efektom. Osobne som ho tušil už od "podozrivého" úvodu a bol som sklamaný, že som sa nemýlil, ale ešte horšia je skutočnosť, že tento bod zvratu na veľa miestach úplne knokautuje logiku. Vo výsledku 3,5* pričom Haute tension považujem za vydarenú európsku odpoveď na japonské duchariny a americké nudné vyvražďovačky z posledného obdobia. (23.02.2005)

Aby byla nějaká změna, tak tu máme zase jednoho upoceného burana ohánějícího se řeznou, sečnou, bodnou či jinou krutou smrt způsobující zbraní.. Docela poutavá bezohledná jatka dokud nepřijde závěr splachující vše do zařízení na uložení a odvod výkalů. Pointa má diváka šokovat, překvapit, vyrazit dech a ne nasrat..! (31.10.2008)