O Ritual dos Sádicos
The Awakening of the Beast
Awakening of the Beast
Obsahy(1)
Katolickou duchovní píseň vystřídá frenetický řev, rapidmontáž záběrů satanské tváře Zé Do Caixão se promění v divoké titulky, na pozadí vystupují komiksová políčka. Ty se střídají s detailními záběry narkomanky naturalisticky zabodávající jehlu do kotníku. Kamera nás přenese do těsného bytu plného zfetovaných studentů. Na drogové párty provozují lechtivé hrátky. Chlípní vousáči nespustí oči z kroutící se blondýny, posléze pro ní vybalují bizarní dárek - nočník. Z povzdálí přichází postava proroka (asi Ježíš), který zfetovanou oběť znásilní posvátnou holí. "Můj svět je zvláštní!" hřímá z plátna drzý vousáč v cylindru a direktivně gestikuluje. Zcela nečekaně tento ďábelsky groteskní předvoj uzavírá sugestivní píseň o válce a smutku.
Tak málo stačí pro pouhý začátek bizarního psychedelického koktejlu, v jehož centru stojí doktor Sergio. Jeho experiment s LSD dospěl tak daleko, že získal prostor v rámci seriózního televizního pořadu. Při jeho natáčení, kdy se dovídáme o tom, jak droga mění chování pacientů, asistuje osobně také režisér Mojica Marins. V rámci bizarních stavů způsobených LSD se zamýšlí nad fenoménem uvolněné obraznosti a používá jako příklad postavu, kterou vytvořil - v Brazílii tehdy již velmi populárního hrobníka Zé s obdivuhodným kultovním ohlasem. Halucinogenní vize jsou díky odpoutané kameře silně stylizované, zpočátku sice jen představují neškodné, frivolní obrazy plné sexuálních tužeb, postupně však nabírají alegorický význam, aby se nakonec vyhrotily v drastické násilí plné myzoginistických prvků. Vrcholem celého experimentu je závěrečná asi dvacetiminutová apokalyptická jízda barevně nasnímaným peklem. Použity jsou tu i záběry z předchozích Mojicových hororů, které vystřihli cenzoři. Právě v nich s cynickým smíchem a autoritativním fanatismem vévodí Zé. Marins vysvětluje vznik filmu jako reakci na konkrétní situaci, jíž byl svědkem. Policista mlátil těhotnou prostitutku, na které bylo vidět, že je v drogovém rauši. Událost Mojicu natolik zasáhla, že se ženu pokusil na druhý den vyhledat, ta ale mezitím zmizela. "Nikdy jsme o ní už neslyšeli," vzpomíná.
Koncem 60. let realizovaný snímek byl natolik provokativní, že jej brazilský diktátorský režim okamžitě zakázal. Druhou šanci Mojicův opus dostal až na začátku 90. let. Velký ohlas zaznamenal například na festivalu nezávislých filmů Sundance. - Martin Jiroušek (Letní filmová škola)
(více)Recenze (10)
Tentokrát se Marinsův film točí okolo drog a jeho alterego Zé Do Caixão je zde pouze vedlejší postavou, proto musím naprosto soouhlasit s Bluntmanem, že považovat tenhle kus za jakýsi třetí díl o hrobníkovi Zé Do Caixão je hodně zcestné... O ději už je tady napsáno dost, tak jen zmíním závěrečnou, narozdíl od zbytku filmu, barevnou 20-ti minutovku, kde sledujeme halucinace čtyř vybráných narkomanů, odehrávajících se v Zéově světě... Docela mi to připomnělo jiný Marinsův film, a to "Esta Noite Encarnarei no Teu Cadáver", kde je taky barevná pouze část odehrávající se v pekle a to ji dává neskutečnou sílu, které se tady Marinsovi nepodařilo dosáhnout... ()
Môj svet je divný, ale je dôstojný ku každému, ktorí ho chcú prijať. A nikdy sa neskazí tak, ako sa ho snažia niektorí vyliečiť. Je to tak môj priateľ, cudzí ľudia hoci nikto z nich nie je viac cudzí ako ty. Tento film mi pripadal ako výkrik nedoceneného režiséra, ktorý rezignoval a povedal si, že keď chcete kontroverznosť, dám vám kontroverznosť. A tak vznikol film, ktorý sa mi v niektorých momentoch zdal ako dokument o sebe samom. A aj keď sa tu viackrát spomínal Zé Do Caixão, tentokrát to bol len alter ego samotného Marinsa. Bolo to tu aj viackrát naznačované a ten súdny proces v tv to len potvrdzoval. Nielenže obžalovaného nazývali Zé, ale v jeho osobe tam zaznelo aj Marinsovo meno. A zazneli tam aj mená oceňovaných a slávnych Brazílskych režisérov ako bol Anselmo Duarte alebo Glauber Rocha. Vo filme bola aj jedna scéna z filmu Dnes v noci sa vtelím do tvojej mŕtvoly a tak si myslím, že sa vzdal toho, že mu za jeho výtvor dá niekto uznanie, tak chcel šokovať ešte viac, ako v minulosti. Ako celok to nie je súdržné, tých výjavov, halucinácii je tu toľko, že aj keď by niečo chcel režisér týmto filmom povedat, ťažko to niekto zachytí. A tak ako to už vo filme zaznelo je to " Poézia Morbidity". Je to za silné 3*. ()
Až na prvních dvacet minut, kdy ten film byl opravdu totální výmaz a byl sem z něj hodně nadšenej, je to totální sračka.. Od té doby naprosto sestupná tendence čehokoli, vtipu, napětí, nic ten film neměl.. Jen řadu chaoticky poskládáných a debilně sestříhaných scén, které ještě samy o sobě byly úplně o ničem.. Do toho ještě to prostředí, kdy sem si po patnácti minutách připadal jak ve sprše... Nejlepší na tomhle filmu byl overvoice paní překladatelky.. / war... válka.. war... válka... war... válka... quack, quack.. kvák, kvák... / ()
Ze začátku je to spletenec scén obsahující drogy a sexuální zvrhlosti, poté se to zlomí, od televizního rozhovoru s Zé Do Caixão(pro mě jednoznačně nejlepší scéna ve filmu), na tripový, halucinogení výlet do neřestného světa Zé Do Caixão. Divím se i sám sobě, ale nakonec se mi to i líbilo. Doporučuji všem, co si chtějí dopřát řádný šálek ujetostí a halucinací. ()
Tento film je někdy uváděn jako neoficiální třetí díl o hrobníkovi Zé Do Caixão. Proto jsem si to nemohl nechat ujít. Přiznám se, že mi chvíli trvalo než jsem si k tomuhle filmu našel cestičku. Když už se stalo a já přistoupil na Martins(ovu)hru, celkem jsem se bavil. Víc to asi komentovat nemá smysl, protože popsat nějak smysluplně tenhle snímek jde jen stěží. Ještě bych chtěl podotknout, že před filmem " At Midnight I'll Take Your Soul " jsem o Martins(ovi) a ni o jeho tvorbě neslyšel. Po zkouknutí třetího filmu od něho musím konstatovat, že Martins(ova) tvorba je sice kontroverzní a mě prostě jeho styl sedí. ()
Zajímavosti (1)
- Podle režiséra José Mojici Marinse pomohli dostat film do produkce kolegové filmaři tím, že mu darovali neexponovaný film. (hladass)
Reklama