Reklama

Reklama

Dramatický osud mladé sarajevské lichvářky v časech 1. světové války... V roce 2019 uplynulo 105 let od chvíle, kdy byl v Sarajevu spáchán atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’ Este (28. 6. 1914) a jenž se stal záminkou k rozpoutání 1. světové války. Do Sarajeva oné doby nás zavede právě inscenace Evy Sadkové podle románu Ivo Andriče z roku 1978 a v hlavní roli s Gabrielou Vránovou (*27. 7. 1939 – †16. 6. 2018). Osudy mladé a svobodné lichvářky Rajky Radakovičové (G. Vránová), jež půjčuje s vysokými úroky, naberou dramatický spád právě na pozadí těchto významných historických událostí. Rajka se snaží sama sebe i své okolí přesvědčit, že politika na její „podnikání“ nemá žádný vliv. Její egoismus a ignorace okolí však nakonec nabývá podoby naprostého úpadku lidských hodnot… (Česká televize)

(více)

Recenze (12)

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Výborná inscenace, která s minimálními prostředky dokáže vytvořit působivou atmosféru válkou zmítaným Sarajevem, čemuž napomáhají hlavně výborně vykreslené postavy a jejich vztahy. Gabriela Vránová prochází v průběhu děje hlubokou přeměnou, v jejím podání dokonale uvěřitelnou a pozvedávající tragický a zajímavě podaný závěr. Blanka Waleská v umírněném výkonu rovněž přesvědčivě ztvárňuje její matku, která je postupně stahována na samé dno, její umění vynikne hlavně v druhé části filmu. I ostatní herci této dvojici zdárně sekundují a celek jen dokazuje, že Sadková je první dámou české televizmí tvorby. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Sice Václav Voska jako židovský lichvář Konforti vypadá více jako Žid polský (pokrývky hlavy v Sarajavě vypadaly jinak), nikoliv sefardský (včetně přízvuku - pouze v jednom momentu, kdy zazní ladino, v inscenaci zjednodušeně označeným za španělštinu, jsme blízko realitě), přesto jde o inscenaci zajímavou, v níž mimo jiné bluesový Michal Prokop zní ve zpěvu skoro jak pravověrný Balkanec. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Skvostné drama na to, že jde o pouhou televizní studiovou inscenaci. Místy malinkou zdlouhavé. Gabriela Vránová předvedla svůj dokonalý herecký koncert. Netušila jsem, že dokáže hrát v nejrůznějších polohách a proplouvat jimi jako by se nechumelilo. Já jsem ji měla bohužel zapsanou jako blbou a psychicky nemocnou úču, co drtí malého Olivu nebo jako ženu záletného autobusáka Vladimíra Menšíka. Prostě to byla Paní herečka. Příběhů z Balkánu se u nás taky zrovna moc nenatočilo. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Eva Sadková patřila k absolutní režijní špičce naší televizní dramatické tvorby. Vybírala si obvykle kvalitní literární předlohy se silným morálním poselstvím a zajímavou dramatickou zápletkou. Není náhodou, že sáhla i po Adričově románu, kde hlavní postava připomíná proslulého Gobsecka, kterého ostatně Sadková později rovněž zpracovala v televizní hře. Tragická postava ženy, která láskyplný cit postupně promění v bezohledné hromadění majetku, pochopitelně budí zájem, byť je nutné přiznat, že Gobseck je napsaný lépe, obsahuje víc rovin, jeho postava je záhadnější a je to zkrátka větší hráč, srbská lichvářka je přece jen poněkud jednorozměrná a její konec je až příliš přímočaře moralistní. Gabriela Vránová je v hlavní roli výborná a ostatní herci jí zdatně sekundují. Hra je zajímavá i svou lokací na Balkáně během 1. světové války. O těchhle místech mnoho projektů u nás nevzniklo. Celkový dojem: 80 %. ()

Chřástal 

všechny recenze uživatele

Sarajevo před světovou válkou, jak o něm zpívá Nohavica, a pak i během ní, akorát v případě televizní inscenace omezené na interiéry. A balkánskou atmosféru tu svým zpěvem dotváří pro změnu Michal Prokop. Kde končí snaha o zadostiučinění a společenské uznání a začíná podřizování všeho zisku za každou cenu? Kde končí snaha udržet v těžkých dobách obchod a nedostat se do problémů a kde začíná kolaborace a končí lidskost? Dobrá studie vývoje slečny Rajky Radakovičové, které tyhle hranice nikdo neoznačil, a lidí z jejího okolí. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama