Obsahy(1)
Dokument o životě židovských dětí nuceně žijících v době okupace v Terezíně. Podobně jako UKRADENÉ SNY je film založen na kresbách terezínských dětí, komentář čtený Václavem Voskou přibližuje jejich svět nedepresivním a poetickým jazykem, čemuž napomáhá i přednes z děl vězněných dětí ústy Luďka Munzara, Jiřiny Jiráskové a Olgy Sluníčkové, stejně tak i podbarvující hudba Karla Reinera (taktéž terezínského vězně z doby ghetta), využívající lidové motivy (podobně jako to činila jeho válečná práce s textařem Norbertem Frýdem Květovaný kůň). (raroh)
(více)Recenze (4)
Film nabízí příběh dětí z koncentračních táborů. Vypráví ho pomocí obrázků, básní a komentářů. Vytoužená představa hezkých věcí. Terezín jen jako pouhá zastávka. 100 přeživších. Působivý dokument, hodnotím silnými 4*. ()
Věcná poznámka k jinak výbornému snímku - číslo 100 dětí, které přežily, není z dnešního pohledu pravdivé - 100 dětí mělo přežít i Osvětim (po transportu z Terezína), dnes víme, že těch bylo něco přes 200. V samotném Terezíně se osvobození dočkalo asi 2 500 dětí (plus děti dánské, které byly převezeny ještě před osobozením, a děti, které se zachránily transportem do Švýcarska začátkem roku 1945), i když převážně tzv. míšenců. ()
Kreslenie a divadlo sú dve z aktivít, ktoré deti vykonávali v období rokov 1942 až 1944, v dobe kedy nútene pôsobili v koncentračnom tábore Terezin. Týmto táborom prešlo viac ako 15 tisíc deti ale do šťastných domovov sa vrátilo okolo 2000 z nich. Kreslenie organizovala Rakúšanka Friedl Dicker – Brandeisová, ktorá nakoniec aj maľby ukryla na povale v kufroch. Tieto kresby zachytávajú spomienky na domov ale aj chmúrne aktuálne dianie v koncentračnom tábore. 4500 kresieb má dnes nevyčísliteľnú hodnotu a sú majetkom židovského múzea pod názvom Motýle tu nežijú podľa básne židovského chlapca umiestneného v Terezine „Motýľa som tu nevidel. Motýle tu nežijú, v ghette.“ ()
Motýli tady nežijí řekl bych že : Karel Reiner složil hudební uvoď pro televizní dívánky na ten malý kolotoč co to otevírá... ()