Masakr na svatého Valentýna

Mafiánské filmy z období prohibice mají kouzlo a Masakr na sv. Valentýna není výjimkou. Podíl na tom má nejen celkové zpracování, ale též skvělý Robards v roli Al Caponeho (podobnost mezi hercem a skutečným Scarface je však skoro nulová). Chválím také komentáře doplňující dílčí scény, čímž je divák obohacen o cenné historické informace. (03.03.2020)

Na to, že gangsterky jsou mým oblíbeným žánrem, mi tenhle skoro dokumentární film dlouho unikal. A když už byl nedávno ten poblblej Valentýn, řekla jsem si, že by chtělo, podívat se na něco tématického. No a vzhledem k tomu, že pro romantiku má černá duše není zrovna stvořená, padla volba právě na tento film. Je trochu škoda, že není tak akční, dramatický a brutální jako jiný gangsterky. Taky těch postav se tam míhá nějak moc - vypravěč je vždy v rychlosti představí, popřípadě řekne, jak to s nima dopadne a jede se dál. Takže, i když tenhle příběh znám, jsem se v jednotlivých postavách trochu ztrácela. Chápu, že to Corman chtěl zachytit bez zbytečných příkras, ale myslím, že delší stopáž a vykreslení postav by tomu prospělo. Taky nevím, jestli byla podle skutečnosti i scéna s kožichem...ale být já mafián a ženská mi přišla drze s kožichem za tři tácy a ještě mi nakonec o hlavu rozbila rádio...jen fackama a vyhozením na chodbu by to určitě neskončilo! :-) Jo a až se na to budu chtít dívat příště, taxi to rozhodně musím sehnat v původním znění, protože ten českej dabing je příšernej! Ale i přes všechna negativa, který jsem vyjmenovala, musím jít s hodnocením trochu výš, protože přece jenom je to pro mě jako pro fanouška žánru, klasika - protože bez Ala, jeho zločineckých praktik (tenhle masakr považuji za dobrou fintu, jaxe zbavit konkurence) a otevřenosti novinářům by nevzniklo tolik výborných filmů... :-) (17.02.2015)

Chicago roku 1929 a souhrn událostí končící krvavým masakrem. Ucelená atmosférická gangsterka pokračující v nastavených šlépějích snímku 'Zjizvená tvář' (1932). Od samého začátku sice celý koncept působí jako hraný dokument, neboť je chronologie velmi často shrnována vypravěčem, ale daná uhrančivost v boji o moc rozhodně předčí očekávání. Jedná se o klasický příběh války gangů, ve kterém figuruje slavný Al Capone. Snímek se vyznačuje skutečnou historickou přesností dané události, avšak je-li tomu skutečně tak mohou posoudit snad jen historikové. Ano, dalo by se říci že po vizuální stránce byl použit určitý stereotyp, ale v tom je právě to největší kouzlo. Snímek vynášen do nebes zrovna není a být ani nemusí. Své místo v diváckém zájmu si však zaslouží. (17.01.2020)

Béčková dobová gangsterka se tváří hrozně vážně a faktograficky, ovšem ve velkém množství zaměnitelných kriminálníků (představovaných voiceoverovými medailonky) se divák rychle ztratí a jakékoliv jejich osudy mu budou šumák. Zjednané vraždy či odplaty se střídají jak na běžícím pásu a celý kolotoč násilí mezi gangy Capona a Morana směřuje k titulnímu masakru – ze kterého se film snaží udělat nejvýznamnější událost celé éry, ovšem ve výsledku jde o prostou popravu, která sotva (v dnešní době) šokuje. (13.07.2020)

Jméno Roger Corman je pro zasvěcené jakýmsi synonymem pro lehkou béčkovou zábavu, ale není to úplně pravda. Masakr na svatého Valentýna se sice utápí ve zkratkovitosti a přesycuje množstvím aktérů, z nichž řadu odbude jen pár větami vypravěče, ale na druhou stranu si drží suverénní tempo a svým netradičním stylem "Kroniky ohlášených smrtí" přidává hlavně v závěru příjemný a ozvláštňující rámec. Moc se mi líbily živé kamerové jízdy v převážně interiérových scénách i výkony herců (mezi nimiž lze na chvíli zahlédnout i Jacka Nicholsona), čímž snímek předchází formálním kouzlům Martina Scorseseho, jenže už jenom ve srovnání s prvoligovými, hutněji vygradovanými gangsterkami od Mártyho a spol nemůžu dát víc než hodně silné 3*... (24.05.2018)