Jsem s tebou

Ale jó-do pohodečky.... Je to taková pozitivní jednohubka pro lidi s nadhledem.. Na mě tam bylo chvilkama možná trošku moc sladkobolných pindů o armádě, ale není to žádná hrůza... V té klasicky dlouhé minutáži to nekonečné omílání některých hudebních motivů působilo trochu monotoně, ale to je nejspíše zase otázka vkusu a aktuálního naladění... Vlastně žádnou vážnější výtku nemám-jen je to prostě o level níž než Om Shanti Om. (22.06.2014)

Indický mainstream, který je dostatečně zábavný na to, abyste v klidu přežili i ty tři hodiny, má skvělé postavy, spoustu akce, místy i dramatické moment, scény, které jsou nádherně přitažené za vlasy, do toho hudební čísla, která jsou mnohdy sama o sobě filmem, a to všechno vás dovede strhnout. Není to výjimečné, ale je to zábavné. (14.05.2017)

Bollywood definitivně potřebuje lepší dramaturgy a někoho, kdo tamní režiséry konečně naučí rytmizovat akční scény (které svým kompletně zpomaleným a co možná nejvíc přehledným podáním stojí v naprostém protipólu dnešního hollywoodskému standartu). Zbylé trademarky indické mainstreamové kinematografie už příjmám jako klady a dovedu se u těch šílených žánrových směsek skvěle bavit. Jo, byl to nářez. A ty titulky!___P.S: Přímé citace a odkazy na hollywoodské (Rambo, Matrix, Terminátor) i bollywoodské (Sholay) trháky jsou roztomilé a vtipné; je vidět, že Indové film vážně milují__P.P.S: Přestrojení záporáci infiltrující mezi řady kladných hrdinů vážně sux, to už by těm klukům indickým taky někdo mohl říct. (02.01.2009)

Barvité prostředí vysoké školy jest prvotním elementem, proč tato tříhodinová indická žánrová směska svižně odsýpá a baví. Sympatičtí hrdinové, komediální figurky převážně se rekrutující z profesorského sboru, spousta tance, zpěvu, lehkosti a vtipu... Prostředí, v němž profesorka chemie jako kdyby si odskočila do školy z obálky indického Maximu, v němž se uhýbá před slinami prskajícího kantora zpomaleně za asistence rotující kamery ála Neo... Až jsem si přál, aby se na to hlavní terorista vykašlal a šel si také zatančit. Jenže to by film přišel o pár přestřelek, při nichž po sobě aktéři pálí výhradně zpomaleně plachtíce vzduchem a zlosyny, jež vybuchují i s celou střechou. V těchto chvílích se vystřídá komedie s dramatem, film začne trochu nudit, ale ve výsledku stejně slaví triumf. Jak vidno, Indové mají kvalitně natočené a zábavné žánrové všechochuťe v malíku. (01.05.2008)

Jump Street 21 potkává India/Pakistan Reunited a výsledek je takový běžný. Ve smyslu filmu se Shahrukhem Khanem. On se samozřejmě může přetrhnout, všechno stojí a padá na jeho roztomilých/akčních/zábavných eskapádách, ale osobně bych uvítala hvězdnější obsazení i v dalších rolích. Sushmitu, Zayeda nebo Amritu si příliš neužiju. Zatímco Kabir a Naseeruddin jsou zde jen chvilku, člověk si musí vystačit s Kiron a Bomanem, kteří jsou pouze dobří přihrávači. Ale na druhou stranu SRK na střední je téma, které dokáže potěšit. A nebo je to nakonec Pomáda vs Návrat do budoucnosti? Ale Karan Johar je fakt úchyl. #festivalbollywoodskehofilmu (19.10.2012)