Occhi di cristallo

Je pravda, že ta těžkotonážní ponurá atmosféra dodává filmu jisté kouzlo, ale ani to mě nedonutilo přehlížet tu přehlídku žánrových klišé, završenou ukázkově laciným závěrečným střetem s vraždícím psychopatem. Samotné vraždy sice poněkud brutálnějšího charakteru, ale jejich motivace mi přišla dost povrchní, a taky mi do toho nějak neseděl ten věkový rozdíl těch kluků v sirotčinci. Ale třeba mi jen něco uniklo, nevím. (01.07.2017)

Velmi příjemné překvapení! Temný závan sedmdesátých a osmdesátých let bude jistě fajn pro giallem nepolíbené, naopak pro žánrové fanoušky by mohl být zábavný (kam se počítám). Zvrácený vrah masakruje oběti s cílem dosáhnout vyšší úrovně vědomí. Jasně, je tam pseudofilosofie, indické náboženství, okultismus a podobně, ale také jde o napínavou detektivku se slušnými hereckými výkony, výbornou kamerou a parádní hudbou. Asi nemá smysl citovat různé odkazy, ať už třeba Argentovy barvy, Fulciho oči (nejen skleněné) nebo pád z útesu, či sny, halucinace a útěky chodbami a prázdnými budovami tak, jak je známe z žánrových děl. Úvodní masakr je nekompromisně brutální. Je fakt, že otevřené gore se jaksi nedostává, ale je vyváženo atmosférou. A tak když vrah kuchá ženu, jsou vidět jen její nohy, po nichž stéká krev, a obličej s vytřeštěnýma očima zpola zakrytý rukou v kožené rukavici. Před lety by se příběh zakončil možná jinak, ale já byl tentokrát spokojen. A Jiménezová (Giuditta) je půvabná! (10.05.2020)

Zpracování sice nepochybně kvalitní, ale ta snaha jít po cestičce, vyšlapané Sedmičkou, Purpurovými řekami a jimi příbuznými moderními thrillery, je až zbytečně markantní. Závěr sice nepřekvapí, ale v době, kdy giallo už takřka vymřelo, je Eyes of Crystal sympatickou připomínkou na jeho největší slávu. (05.09.2012)

Keby ten príbeh nebol znôškou tých najprevarenejších žánrových klišé, išlo by zrejme o najlepšie giallo všetkých čias. Nádherná pocta Argentovi s Fulcim a vlastne celým seventiesom. Puglielli zahusťuje atmosféru tak, že chvíľami sa človek cíti ako klaustrofobik spútaný zvieracou kazajkou a naprataný v nočnom stolíku kapitána ponorky. (20.01.2007)

Možná bych ještě dopsala horor a mystery jak to na mě zapůsobilo. Zajímavé zpracování a i když jsem občas tápala, tak atmosféra byla tak hustá, že jsem se netrhla od monitoru. Opět forma vražd, které se v poslední době vymykají normálu jako třeba v seriálu Midnattssol. Nevím, jestli v žánru krimi se dá ještě něco hrůznějšího vymyslet ( nemyslím horory). Jdu na plnou, protože mě Eyes of Crystal dostal na lopatky v mnoha směrech, třeba hudbou počínaje. (22.01.2017)