Krištáľové oči
Eyes of Crystal
Režie:
Eros PuglielliScénář:
Franco FerriniKamera:
Luca CoassinHrají:
Luigi Lo Cascio, Carmelo Gómez, Simón Andreu, Lucía Jiménez, José Ángel Egido, Yordanka Kuzmanova, Martin Geraskov, Kitodar TodorovObsahy(1)
Keď ktosi zavraždí mladý pár, venujúci sa v parku sexuálnym radovánkam, ako aj postaršieho zvrhlíka, ktorý pri pohľade naň masturboval v kríkoch, húževnatý inšpektor Giacomo Amaldi (Luigi Lo Cascio) a jeho partner Frese (José Ángel Egido) sa obávajú, že by mohlo ísť o začiatok besnenia sadistického sériového vraha, ktorý so značnou brutalitou a až morbídnou kreatívnosťou znetvoruje svoje obete. Ich podozrenie sa potvrdí, keď rovnakým spôsobom umrie ďalšia obeť – mladá žena... Vydávajú sa teda po vrahových stopách – nanešťastie sa im spočiatku nie veľmi darí... Amaldi však už zakrátko zistí, že vrah dodržiava istý „vzorec“ – každej obeti totiž odstráni niektorú časť tela, ktorú potom nahradí jej „ekvivalentom“ z tela figuríny! Kým znetvorených mŕtvol neustále pribúda, otázka identity vraha i naďalej ostáva zahalená rúškom tajomstva... Je možné, že by odpoveď bola ukrytá v detských spomienkach pacienta trpiaceho rakovinou, ktorého život vstúpil do posledného štádia? A ako do toho všetkého zapadá Amaldiho nová priateľka, krásna vysokoškolská študentka Giuditta (Lucia Jiménez), ktorú terorizuje neznámy „ctiteľ“? Ide o „zhodu náhod“ – alebo je nebodaj práve onen dotyčný neodbytný tým, koho Amaldi tak zúfalo hľadá a ktorého šialený vražedný trip chce za každú cenu zastaviť... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Velmi příjemné překvapení! Temný závan sedmdesátých a osmdesátých let bude jistě fajn pro giallem nepolíbené, naopak pro žánrové fanoušky by mohl být zábavný (kam se počítám). Zvrácený vrah masakruje oběti s cílem dosáhnout vyšší úrovně vědomí. Jasně, je tam pseudofilosofie, indické náboženství, okultismus a podobně, ale také jde o napínavou detektivku se slušnými hereckými výkony, výbornou kamerou a parádní hudbou. Asi nemá smysl citovat různé odkazy, ať už třeba Argentovy barvy, Fulciho oči (nejen skleněné) nebo pád z útesu, či sny, halucinace a útěky chodbami a prázdnými budovami tak, jak je známe z žánrových děl. Úvodní masakr je nekompromisně brutální. Je fakt, že otevřené gore se jaksi nedostává, ale je vyváženo atmosférou. A tak když vrah kuchá ženu, jsou vidět jen její nohy, po nichž stéká krev, a obličej s vytřeštěnýma očima zpola zakrytý rukou v kožené rukavici. Před lety by se příběh zakončil možná jinak, ale já byl tentokrát spokojen. A Jiménezová (Giuditta) je půvabná! ()
Po takrka dvaceti letech giallo, ktere svou atmosferou divaka zcela pohlti. Pomerne standardni pribeh zpracovany v duchu a tradici toho nejlepsiho, co evropska kinematografie dala v sedmdesatych letech svetu. V ramci soucasne nove italske horrorove vlny jednoznacne nejlepsi kus, ktery doporucuji nejen vyznavacum vseho zluteho (vyjimecne tim nemyslim csfd bandu asiofilu). ()
Možná bych ještě dopsala horor a mystery jak to na mě zapůsobilo. Zajímavé zpracování a i když jsem občas tápala, tak atmosféra byla tak hustá, že jsem se netrhla od monitoru. Opět forma vražd, které se v poslední době vymykají normálu jako třeba v seriálu Midnattssol. Nevím, jestli v žánru krimi se dá ještě něco hrůznějšího vymyslet ( nemyslím horory). Jdu na plnou, protože mě Eyes of Crystal dostal na lopatky v mnoha směrech, třeba hudbou počínaje. ()
Zpracování sice nepochybně kvalitní, ale ta snaha jít po cestičce, vyšlapané Sedmičkou, Purpurovými řekami a jimi příbuznými moderními thrillery, je až zbytečně markantní. Závěr sice nepřekvapí, ale v době, kdy giallo už takřka vymřelo, je Eyes of Crystal sympatickou připomínkou na jeho největší slávu. ()
Jeden z thrillerů, který se legendární Sedmičce přiblížil co nejvíc. Naprosto nedýchatelná atmosféra s hrůznými momenty a vcelku slušnými hereckými výkony znamená více než jen vyvražďovačku, ale i inteligentní podívanou. ()
Ano je to tak, po velice dlouhé době je na úrovni vzkříšen žánr gialla a otěže tak vytrhává Argentovi nováček na tomto poli Eros Puglielli. Začátek filmu připomene kultovní thriller Sedm, pak ale na scénu přichází giallo žánr. Režisér samozřejmě nevynechává žádné správné ingredience gialla a dočkáme se tak spousty brutálních vražd, výborné atmosféry dotvářené velice ponurou hudbou, pěkných nahých slečen či šokující pointy. U posledního jmenovaného bych se zastavil a musím konstatovat, že je spolu s některými nelogičnostmi a náhodami, bohužel nejslabším článkem filmu. Na druhou stranu však ode mě režisér získává body navíc za skvělou audio-vizuální stránkou, přičemž se mi nejvíce vryly do paměti prostřihy alá Kruh. Snímek sice nedosáhnul na metu nejvyšší, ale zůstal těsně pod ní, pěkných 4,5*. PS: Jsem zvědavý, jestli dokáže Argento svým připravovaným snímkem(Giallo 2009) vytrhnout otěže nazpět. ()
Povedené a vlastně čistokrevné giallo v novém miléniu, velká vzácnost! Nechybí prakticky žádné klasické propriety, rukavice, chladné zbraně, vrah ve stínu atd. Atmosféra by se pak dala přímo krájet, hudební podkres zdařilý, nekompromisní násilí, nakonec nechybí ani odhalená ( a ta nejhezčí) ňadra. Luigi Lo Cascio jako inspektor Amaldi je pak doslova démonický, Lucia Jimenez krásná a osobně pak kvituju zejména ten tichý fascinační účinek (šeptání, tiché listování knihami a spousta dalších voyersky uklidňujících scén). Pět pohlazení skalpelem... ()
Keby ten príbeh nebol znôškou tých najprevarenejších žánrových klišé, išlo by zrejme o najlepšie giallo všetkých čias. Nádherná pocta Argentovi s Fulcim a vlastne celým seventiesom. Puglielli zahusťuje atmosféru tak, že chvíľami sa človek cíti ako klaustrofobik spútaný zvieracou kazajkou a naprataný v nočnom stolíku kapitána ponorky. ()
Je pravda, že ta těžkotonážní ponurá atmosféra dodává filmu jisté kouzlo, ale ani to mě nedonutilo přehlížet tu přehlídku žánrových klišé, završenou ukázkově laciným závěrečným střetem s vraždícím psychopatem. Samotné vraždy sice poněkud brutálnějšího charakteru, ale jejich motivace mi přišla dost povrchní, a taky mi do toho nějak neseděl ten věkový rozdíl těch kluků v sirotčinci. Ale třeba mi jen něco uniklo, nevím. ()
Pro mě zas jednou důkaz jak se noir s giallem mají rádi.Ne že by to byli nejbližší příbuzní (noir by neměl být poskvrněn happyendem),ale něco jako strejda a synovec,nebo děda a vnuk,nebo tak něco.Mě je to celkem fuk v jakém jsou vztahu,mám rád oboje. A tenhle víc než dobrej film extra, samozřejmě. ()
V celku v pohode kriminalka s neokukanymi talianskymi tvarami, ktorej zaver je vsak klasicky hollywoodsky idiotsky. ()
Vyborna kamera a velmi dobre zpracovana atmosfera, v cele se zajimavou hlavni postavou inspektora. Za me vizual na ukor pribehu. Ale zajimavy pocin. ()
Výborné , stylově natočené. Po dlouhé době pro mě skutečný filmový zážitek. ()
V rámci žánru giallo hororu (nejsem znalec) velmi povedený film. Vlastně se dá říct že jde o "Sedm" po italsku a je to vcelku povedená variace, ale "Purpurové řeky" se legendárnímu thrilleru blížily víc. ()
Pro hororové fanoušky příliš poklidné, pro thrillerové zase nepřináší nic nového. Obecné shrnutí možná přísné, protože jinak film skvěle dodržuje staromódní nárůst napětí a temně pochmurnou atmosféru. Série brutálních vražd, jejichž cílem je vytvořit lidské puzzle a tajemný policejní vyšetřovatel. Jednoduše slušný thriller, kde styl vítězí nad originalitou. 70% ()
Film je talianskou odpoveďou Fincherovo Sedem. K podobným thrillerom bývam veľmi kritický, preto oproti vychválenej atmosfére postavím neoriginálnu zápletku, necharizmatických hercov a tradične zlý slovenský dabing, ale z úcty k Sedem je to tri. ()
Ano a ještě jednou ano. Tohle je přesně krygel mého gialla. Od záčátku to svižně šlape a přidává se napětí a otázek. Luxusní kamera filmem doslova pluje a v kombinaci nad trefnými prostřihy vytváří žluté cákance v bytech hooodně fanoušků tohoto subžánru. Zde je to trochu( teda krom příběhu o vrahovi co trpí traumatem z dětsví a pár panenek ) odlišné od klasických řekněme Argentovek nebo Martinovek. Režiser dáva spíše větší prostor policistům, ale to byl jen první dojem, je to samozřejmě jako celek vyvážené a ke všemu se dostane. Asi je velkou škodou, že Eros Puglielli nepokračoval v tomto duchu v dalších dílech, ale kdo ví, třeba nás někdy znovu zasáhne. Pokuď o tom nebude vědět nebo slyšet, tak jste už dávno pod žlutým drnem. Cao! ()
Ohohoooo, tož tahle exkurze do tajů výroby moderní panenky měla ale grády!! Geniální tvůrce s chirurgickou přesností sestavoval své dokonalé dílko kousek po kousku, přičemž si své lidské dílky vybíral tu pečlivě, tu živelně, ovšem vždy hoooodně krvavě a brutálně! Když se k tomu přidá fakt hutná a stísněná atmosféra s perfektní hudbou, celkem zajímavý policajt i krásná to studentka je o dokonalý filmový zážitek postaráno. A koukám, tohle viděla jen stovka lidí??? Tož to jsem se dostal do dosti privilegované skupinky a račte vstoupit i další, tenhle krvavý thriller určitě stojí za to!!! ()
4,0/10 Seriózne sa tváriaca volovina - za čo môže najmä absolútne nedôveryhodná motivácia vraha (nechápem, ako mohla scenáristovi napadnúť taká kravina - EDIT 11.5.2008 - ide o zjavný odkaz na španielsky film La residencia, čo však na kvalitách filmu nič nemení). Nebyť poslednej polhodiny, asi by to bolo za štyri *. ()
Podívejme na Taliány jaký dokázali natočit napínavý film. Úchylný, vraždící psychopat a jen o něco méně psychicky narušený inspektor v hlavních rolích mysteriózního trilleru. Trochu předvídatelný a v samém závěru chaotický, leč dobře bavící film. ()