Tráva

Ze začátku jsem se ptala sama sebe - "co to sakra je! Kam jsem se to dostala!?" Ale hned, jak začala vyvíjet "situace", všichni se tak nějak pozabíjeli a já se nemohla rozhodnout, jestli je to vrchol nevkusu nebo umění, jsem se neuvěřitelně bavila (tém spíš, že jsem na filmu byla v maličkém mimopražském kině, kde se mnou seděla už jen hrstka pochybných lidí). A písně, jež znějí jako sladké lovesongy, jenž ale nejsou věnované nikomu jinému, než trávě!! mi uvízly v paměti ještě na dlouho. Nakonec jsem tedy shledala, že je to umění. (17.08.2008)

Marihuana jako návyková rozvratná milenka. Jde o to /ne/odolat pokušení tempa zběsilého. Jukebox jednoho velkého marjánkového "boogie - woogie" mejdanu. Šluknete si jednou a už se vezete v expresu mimosmyslového transu, který si bere na mušku dokonce i samotného Ježíše. Ten ve své jedinečné choreografické show, jež pomrkává hbitou nadsázkou, krotí obsedantní choutky a snaží se vrátit zbloudilce hříchu do zajetých kolejí. Dlouhý kouř pomádovsky hodných dětiček svedených na scestí zakuklenými dealery, nymfami a vampy ničemnými. Rozvíjej se poupátko nevinné, v plédu drogového rauše potopené, smyslů a zábran zbavené. Naladit se nebo vzepřít světským opiátům - to je, oč tu běží. (20.07.2014)

Ujetý filmy prostě zbožňuju a Tráva je svým způsobem tak zvláštní, že si ji už od úvodního záběru zamilujete. Alan Cumming v roli děsivýho lektora vás provede celým filmem a popisuje dění na plátně (a fakt vtipně) takže nemusíte mít strach, že se budete nudit. Písničky jsou skvělé, rytmické a song Reefer Madness (který zazní hned v úvodu) si budete pobrukovat celý den. Co mě ovšem nejvíc dorazilo jsou ty ochotnické výrazy herců (zvlášť u Kristen Bell). Ó ano právě kvůli tomuhle človíčkovi jsem chtěl Trávu vidět a jsem rád, že jsem tak udělal, poněvadž tenhle snímek určitě stojí za to. Btw nezalekněte se, že je to Tv film, protože ve výsledku to ani nepoznáte. (30.03.2007)

„Ať to, co nás děsí, můžem zakázat. Nebo spálit na popel! A až se marihuany zbavíme, tak si Darwina a Freuda pěkně podáme. A sex ve filmu, který rádi nemáme, a taky buzeranty a pak komouše. Když hrozba je v tmách využij jejich strach. Cíl posvětí všechny prostředky.“ Řekl bych, že je to až zbytečně kontraproduktivní nuda. Zpravidla mě na muzikálech nebaví to zpívání, ale tady jsou některá pěvecká a taneční čísla to jediné, co si zaslouží pozornost a nějak zaujme (skvělé číslo v mléčném baru v čele s výbornou Neve Campbell, nebo horrorová zombie gore část). Zbytek je nemastná neslaná kaše bez chuti. Asi u toho tvůrci moc hulili a mysleli si, jak velkou švandu to nenatočili. Jenže nenatočili. Zasmál jsem se pouze u vystoupení Ježíše Krista. Ale možná jsem jen pouhý nadutec, který nehulí a tak to nikdy nedokáže procítit a hlavně pochopit. V tom případě se omlouvám za své nedostatky. (30.08.2011)

Absulutně mimo všechny kategorie a nade všechny meze. Pocta několika žánrů, porodie několika žánrů, nikdy by mě nenapadlo, že se v muzikálu dočkám proměny z Pomády ve Sweeney Todda, svým anarchistickým pojetím a množstvím narážek ve mě Tráva vyvolala vzpomínky na mnoho filmů a taky na ty vtipné hodiny ve škole, kde nám kázali o drogách, kdepak, kdybych já byl učitel, vzal bych děti do kina na Rekviem za sen a dále by nebylo třeba nic říkat. K filmu - songy jsou chytlavé a některé scény jsou kouzelné (Ježíš) a vtipné, od úvodních záběrů je jasné, že se nedíváme na běžný snímek, Allan Cumming je fantastický v roli děsivého lektora a je úžasné sledovat jak se herci úmyslně pitvoří a předvádí groteskní výrazy, ovšem stopáž je možná zbytečně natažená, těžko se mi hodnotí snímek, který se pohybuje na hranici geniality a šílenství, ovšem ujeté snímky já rád a musím říct, že jsem se bavil i když některé myšlenky režiséra se dají ve střízlivém stavu těžko pochopit. (19.01.2009)