Pán šelem

Možná by pomohlo, kdybych Pána šelem viděl už jako dítě, protože jediné co by mohlo tuhle fantasy zachránit, by byla nostalgie. Špatné je všecko, od herců, přes děj, lacinou výpravu, až po naivní mytologii. Z celého snímku přímo čiší kouzlo osmdesátek a v nouzi se dá obdivovat krásná Tanya Roberts, ale to je asi tak všechno. Dobrodružství svalnatého Dara z rodu Emurytů je natočené a zahrané tak špatně, že veškeré klady hravě vymaže. Druhou hvězdičku přidávám za spolupracující zvířátka. (25.06.2012)

Vcelku koukatelné, místy naivní, fantazy dobrodružství. Hlavní hrdina Conanovské stylu, ač na cestě pomsty, na mě chvílemi působil jako malý kluk, a srážel tak napětí, o které se režisér tak usilovně snažil. Pár takových chvilek tu ale přesto je, a film se tak stává průměrnou napínavou, zábavou podívanou s hezkými zvířaty a dobrou chytlavou melodií. (05.03.2013)

Dojalo mě, kolik lidí na IMDb se při hodnocení PÁNA ŠELEM nechalo přemoci nostalgií, podobně jako na ČSFD u o rok staršího SOUBOJE TITÁNů. V první polovině 80. let zareagoval Hollywood na tehdejší popularitu Dračího doupěte a dalších her na hrdiny vlnou snímků s fantasy tématikou. Po prvních vlaštovkách v roce 1981 (HAWK THE SLAYER a DRAGONSLAYER), vtrhl do kin CONAN BARBAR a tři měsíce po něm i nízkorozpočtový PÁN ŠELEM (stál necelých 5 milionů a vydělal jen 3,5) , který si v nich ale dlouho nepobyl a kultovní status získal až nesčetným reprízováním na amerických kabelových stanicích, zejména TBS. Nezávislý režisér, scenárista a producent Don Coscarelli se při psaní scenáře se svým kmenovým producentem Paulem Peppermanem jen velmi volně inspiroval stejnojmennou povídkou Andre Norton a za přispění Oscarem oceněného Kubrickova kamaramana Johna Alcotta (MECHANICKÝ POMERANČ, BARRY LYNDON, SHINNING) natočil kouzelnou fantasy pohádku, stejně vymazlenou jako jeho kultovní surrealistický horůrek PHANTASM. I tady Coscarelli zabydluje plátno pro něj typickými bizarními příšerami - meziplanetárního otrokáře Tall mana nahradil krvežíznivý kněz Maax se zálibou v dětských obětech a létající vraždící koule a zombícké trpaslíky zase hrůzní netopýří antropofágové a strážci smrti v S/M oblečcích. Stejně jako u PHANTASM, kde koule v Tall manových službách neřešily do koho se zavrtají a často tak působily spíše kontraproduktivně, i Maaxovi strážci smrti kosí všechny bez ohledu na barvy týmu a jako ve PHANTASM trpaslíky je zloduch vyrábí z obyčejných lidí. Proces jejich výroby, ve kterém hraje významnou roli pijavice umístěná uchem do mozku, je jednou z mnoha nezapomenutelných scén, které jsou Coscarelliho specialitou a kterých jsou jeho filmy plné. Film se v 90. letech dočkal dvou ultramizerných pokračování (PÁN ŠELEM 2: BRÁNOU ČASU a PÁN ŠELEM III: BRAXOVO OKO) a televizního seriálu ("PÁN ŠELEM: LEGENDA POKRAČUJE"), na kterých se ale Coscarelli nepodílel. (20.08.2005)

Tyhle filmy jsou byly tak špatné, že musely vsázet na nahotu, aby je aspoň někdo dokoukal do konce. Slátanec, bohužel nikterak efektní, dokonce i choreografie je ubohá a souboje amatérské. Jediný klad je hudba od skladatele jménem Lee Holdridge! Řekl bych, že je to film spíš pro děti i přes ty směšné krutosti. Víc roztomilých zvířátek se objevuje už jen v novodobých animácích pro věkovovu kategorii, která si denně formuje pozadí na těch nepohodlných dřevěných židlích v základních školách...a scénáristu pověsit do průvanu za k***, no jen považte, ve filmu jsou Hunové oblečení jako kompars z Disneylandu a Attlia vypadá jako Batman, kterýmu povadly uši dolů...tyhle filmy dělají ze žánru fantasy žánr s nižším společenským statutem. (25.04.2007)

Herecky ani režijně to není žádná pecka, ale ať si kdo chce co chce říká, tohle byl tehdy prostě kult. Dodnes nepochopím, která vychovatelka nám to pustila ve družině, když mi bylo tak 8.... každopádně od té doby mě fantasy táhne. A možná byly lepší filmy i v té době, ale já znal tenhle, jenom tenhle. M. Singer pro mě není žádný sympaťák a jeho herecké neschopnosti z Dara dělají celkem nešiku a nehrdinu, který má před sebou dlouho cestu k tomu, aby se hrdinou stal. (trvalo mu to asi díl a půl). Dost pomáhá nádherná T. Roberts a zvířecí parta v čele s naprosto unikátním černým tygrem Ruhem. Toho jsem žral nejvíc ze všech! Filmařina podprůměrná, nostalgie ale tady bere vše! (28.12.2018)