Ča no adži
Obsahy(1)
Rodina Harunových bydlí v městečku v horách, které s velkoměstem spojuje vlak. To, že se její každodenní existence odvíjí v lásce a poklidu, ovšem vůbec neznamená, že je nudná. Skutečnost a představy se v životě Harunových mísí s opojnou lehkostí vůní stoupajících z čajového šálku. Šestiletou Sačiko pronásleduje doma i ve škole její obří dvojče, starší bratr Hajime se pokouší upoutat půvabnou novou spolužačku, výstřední dědeček bývalý animátor se v důchodu věnuje alespoň animaci vlastního těla a tatínek Nobuo profesionální hypnotizér zkouší své umění někdy i na vlastní rodině. Maminka Jošiko to všechno snáší s chápavým úsměvem, i když i ona má své starosti: ráda by se vrátila k práci animátorky, v níž má její rodina letitou tradici. Do běhu všedního dne zasáhne i její bratr Ajano, který se vrátil do rodného městečka kvůli nostalgickým vzpomínkám na minulost. Co si rodina počne, když si Nobuův bratr, úspěšný autor manga příběhů, přeje k narozeninám něco zvláštního? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Chut caje, chut zenu. Pribeh jedne zajimave rodiny. Skvele namixovana transcedentujici freska na pozadi kazdodenniho zivota jejich clenu. Pro me jeden z nejnadhernejsich filmu nejen posledni doby. Rozhodne jsem se nenudil, to se mi u japonskych experimentalnich hrejivych hricek jako je tato opravdu zatim nikdy nestalo. ()
Malý veľký film o malých veľkých veciach. Lyricky a nekonzistentne ako sa len dá rozpráva mikropríbehy zo života poriadne trafenej rodinky na japonskom vidieku. Na rozdiel od iných ma najviac oslovil záver. Deduškove notesy, strýčkov príbeh a muzikálová vsuvka ašpirujú na plný počet, avšak veľkou škodou je, že režisér nevystrihal aspoň pol hodiny, pretože takto je to len 8/10. No a malá poznámka na záver...keby bol Kusturica Japonec, jeho filmy by podľa mňa vyzerali presne takto. ()
Je to moc dlouhé, pomalé, moc nudné,moc obyčejné......a moc hezké a ukrutně zvláštní. Sonda do života normální japonské rodiny, žijící v nádherné přírodě na venkově, kterou kamera snímá dlouhými záběry, a ty perfektně zapadají do nálady a děje filmu. Rodinka, která se sejde k večeru po škole a práci, sedne si na zápraží a miluje popíjení čaje a hraní stolní hry Go. Ale to se jen zdá, tatínek, lékař hypnotizér, sympatická maminka, animátorka, která, když se naštve, skolí k zemi chlapa typicky japonským způsobem, bratr maminky, zvukař,trochu podivín a nesměle zamilovaný,, Hajime, starší syn, co se bláznivě ,nesměle zamiluje do nové spolužačky, jezdí na kole na nádraží tak urputně tou krásnou krajinou, že vás z toho začnou bolet nohy a budete s ním lapat po dechu, jeho menší sestra,ta se trápí, protože ať jde kam jde, všude vidí sama sebe ve své obří podobě a moc ráda by se naučila výmyk na hrazdě a nejbáječnější člen rodiny, energický dědeček, bývalý animátor, se šíleným účesem na hlavě, všechny milující čistá duše. A tahle rodinka je obklopena dalšími postavičkami, které tvoří jejich život a domov. Závěr filmu, to byl balzám pro každého, kdo se cítí unavený, vystresovaný a vůbec na nic.....pochopíte, s čím vším se můžete, ale i musíte v životě smířit a přijmout jeho koloběh. Zvláštní film a zvláštní čtyři hvězdy. ()
Miestami roztomilý, úprimný a zábavný, ale väčšinou nudný a nezmyselný mižmaš obrazov života rodinky na japonskom vidieku. Nevyčítam režisérovi že je úleťák, ale neodpustím mu, v čo svoje vízie transformuje. Väčšina dialógov v tomto filme je nútenou improvizáciou bez konceptu a zaujímavé scény vydávajú na pol hodinu zo 140 minútovej dĺžky! ()
Co si budeme nahovarat, bezneho ceskeho ci slovenskeho fanusika zbehleho v azijskej kinematografii viac oslovi pokracovanie Azumi ako tato pomala civilna komedia. Je az neskutocne, ako Katsu Hito Ishii, doteraz reziser hlavne mierne nepodarenej tarantinovskej ciernej gansterky Shark Skin Man and Peach Hip Girl, dokazal z fragmentov vsednodenosti zlepit silny, zabavny a originalne cudny, no stale uplne normalny a bezny film. Taste of tea je to najlepsie, co som tohto roku videl. ()
Galerie (35)
Photo © Viz Pictures
Reklama