Občanská výchova

Mladícke ideály a chuť búriť sa proti realite "Systému" plus nevera, odpustenie, priteľstvo, láska v kombinácii so zločinom a možným trestom, to všetko zabalené do citlivého humoru a nadsázky? Áno, môže byť. Necháte sa ukolísať vtipným príbehom a nádhernými prírodnými scenériami, až na krátky okamžik začnete veriť... ale niektorí ľudia sa nikdy nepoučia ;) Ja áno a s radosťou zisťujem, že nemecký film je rozhodne na vzostupe a tento snímok to len potvrdzuje. A pozor, keď si doma nenájdete veci tam kde majú byť, v bazéne vám pláva gauč, ale pritom vám nič nechýba, tak neprepadajte panike! Len máte asi príliš veľa peňazí :))) 9/10 (06.01.2006)

Film, ktery sice otevrene hlasa o ekonomickych problemech a socialnich rozdilech lidstva na tomto svete. Je to spise takove volani do tmy, navic plne klise. Hazenim sedacek do bazenu se toho opravdu moc nevyresi, namet ale spatny neni. Osobne se mi vice libila druha, mene "akcni" cast na horske chate. Konfrontace starsiho a bohateho vs. mladi a idealy... Misty film pusobi trochu televizne. Z hercu me potesil Daniel Bruhl, ktery opet ukazal, ze hrat umi. (26.02.2012)

"Tučné roky skončili..." Dvojica radikálnejších mladíkov, ktorých vzorom boli i teroristi RAF sa snažili ísť na pracháčov psychologicky. Ich peniaze nepotrebujú. Stačí sa vlámať do domu, prehádzať nábytok, vzácnu vázu strčiť do záchodu, hifi vežu do chladničky, gaučovku hodiť do bazénu-fantázii sa medze nekladú. Snažia sa vyvolať v ich hlavách malý chaos a pocit, že za každým rohom ich niekto sleduje a šepká: "Máš veľa peňazí, máš veľa peňazí..." No a o čom by bol film, keby sa im to raz nevymklo z rúk, že? Film často núti zamyslieť sa, na druhej strane aj ten kto vyhlasuje, že nepotrebuje peniaze, musí jesť i platiť nájom. A na túto stranu mince sa režisér neunúval zamerať, no nevadí. Film je pomerne napínavý, hlavne v kľúčovom momente v jednom slušne vybavenom dome. Únos pracháča bolo asi najlepšie možné riešenie, ale podľa mňa vo filme dosť času zabral ich spoločný pobyt na horskej chate. Nemci však stále dokazujú, že filmy robiť vedia. A nemusia doň ani vraziť veľa peňazí, veľa peňazí...80%. (09.09.2013)

Jana, Petr a Jule. Tři mladí a tak trošku hodně neklidní lidé. Myšlením, či přesvědčením hodně doleva, brojí a každodenně bojují proti svému úhlavnímu nepříteli, prohnilému kapitalistickému systému, který přeci za všechno může. A dělají to hodně po svém, vloupávají se do prázdných domů, nic neukradnou, jen některé věci přehází nebo upraví. Jak odvážné a pošetilé zároveň! Jedna loupež se ale tak trošku nepovede a tak začíná nedobrovolná road movie s jedním pasažérem proti své vůli. A i když jsou oba dva tábory ideově úplně někde jinde, nakonec se ukáže, že zas takový, velký rozdíl mezi nimi není, možná právě naopak. A tom, tohle asi celé je, na poukázání na mnohdy odlišnou názorovou rozdílnost mladých lidí, na jejich revoltu, na to, že ONI přece všechno ví a dělají nejlíp.Časem je to určitě přejde, zase na druhou stranu nebyl(i) jsme většinou jiní, to ani náhodou. (19.01.2015)

Občas, občas škola dokáže vybrat film, na který se dokonce dá koukat a není český. Občanská výchova to dostala za úkol, lidi bavit, a tak jsem si s pocitem, že to bude nuda šel sednout do řady a čekat až se v kině, které vypadá jako atomový bunkr, a on snad i skutečně je, zapne film a nad moje očekávání mě uzemní do toho hnusnýho křesla, že se z něj pak budu těžko sbírat, až film skončí. U něj jsou takové ty pocity, kdy film končí a já jsem rozčilen že skončil. To je první příznak toho, že mě film bavil. Další příznak je rozhodně ten, že jsem byl překvapen jak Němci za poslední dobu začínají točit filmy, které začínají bavit, ale většinou vážnější formou s hlubokou myšlenkou. Občanská výchova v tom samozřejmě jede taky a řekl bych, že se jí to docela úspěšně daří. Sice to není na plný počet, ale i tak mě dokázala v kině natolik překvapit, že od té doby jsem přestal řikat, že německá kinematografie stojí za.... Občanská výchovu bych přirovnal k takové vlně filmů, které v Německu vznikají a rozhodně se svojí myšlenkou se neztratí. (26.06.2008)