Neviditelné děti

Africký chlapec a jeho dětské sny, zabíjené každodenní krvavou rutinou. Balkán a dětské gangy, zásobující krádežemi své rodiče. Americké velkoměsto a dítě, bezmocně doplácející na drogovou závislost svých stvořitelů. Jižní Amerika a živobytí založené na sběru odpadu... celkem sedm příběhů dětí z celého světa, z nichž nejsilnější je rozhodně HIV pozitivní story Spika Leeho, přetékající depresí, a kouzelně posmutnělá minibalada Johna Woo. O stupínek níže je Kusturicova hříčka a středoevropanovi asi nejbližší ukázka Stefana Venerusa, výmluvná je i úvodní africká kapitola. Odpadosběrná záležitost Katie Lund jako jediná dýchá vcelku hřejivou, bezstarostnou atmosférou, což je trochu v rozporu s plánovaným záměrem, nicméně tím úplně nejslabším článkem je dílo Scottů, které se sem svým zpracováním i přes filmařskou zdatnost vůbec nehodí. Postupně bych jednotlivé epizody na desetibodové škále ohodnotil asi takto: 6,8,9,6,4,8,9, v průměru tedy něco málo přes 7/10. Takže slabší čtyři. (13.01.2009)

Po první povídce (Tanza) jsem si říkal, že to je takovej zvláštní dokument... Což mi v podstatě vydrželo až do konce, akorát zvláštní se změnilo na výborný a dokument na dokumentující film... Příspěvek bratří(?) Scottových mi nějak unikl, ale jinak můžu říct, že většina neznámých režisérů si s těmi známými moc nezadala... (23.11.2009)

Moc se mi líbil třetí a poslední příběh (dívka nakažená HIV a dívka žijící jen s 'dědečkem'), oba výborně vystihly pocity dětí i situaci kolem nich. Při těch dvou jsem si opravdu připomněla, jak dobře na tom většina lidí je a jak si často vůbec neuvědomujeme, co všechno máme. Exuperyho citát má na konci filmu obrovskou sílu. (20.12.2009)

Jesli to jde na dobročinou nadaci tak to kup, to dvdéčko pude beztak na poctivej podstavec pod kafe. ____ Kusturica natočil pěknej film pro děti (viz http://www.youtube.com/watch?v=AfDEAIszuQI ). Spike Lí natočil divadelní hru o temné nemoci - AIDS (viz http://www.youtube.com/watch?v=Kr-11PKz594 ). Zbytek nic moc ____ Co si teda pamatuju a já si zbytek nepamatuju takže asi jo. Ještě bych si vzpoměl na první, zapomění na mě totiž tady zapomělo ( aby ne, když pohrdlo i tímto sexy mozkem http://www.youtube.com/watch?v=AfDEAIszuQI ) - malý chudý černý chlapec bojovník má dát do školy bombu, přijde do škol ale otočí se na podpatku, vyplní co otázky na tabuli a zůstane ve škole sedět v lavici hlavou na tikající bombě. Zbytek příběhů buď prázdná sklenka na kterou se dá jen tupě zírat nebo pohár plný hořkých slz, bůhuhů. ____ Jediný Kusturica pochopil co je dobrý film o dětech, ostatní natočili rádoby dojemné filmy pro dospělé odkojené TV Nova a Bravogirl. ___ DOPORUCENO ___ http://www.csfd.cz/reziser/3138-zeman-karel/ . O městských dětech http://www.csfd.cz/film/32235-fucking-amal/ (není to pohádka!). (20.11.2009)

Kvalita jednotlivých povídek je značně kolísavá... První, příběh chlapce z Afriky, byl takový nijaký. Vím, sice tam šlo o hodně, ale nějak se tvůrci nepodařilo to udělat zajímavěji. Asi to bude tím, že nesnáším pomalé záběry, které zabírají jednu věc strašně dlouho.... Druhý příběh byl mnohem zajímavější a konečně jsem začala být smutná. Třetí byl velmi dobře zpracovaný až na ten zvláštní konec. ,,Holčičko, koukni se doprava, potom doleva a pak do kamery. A prosím tě, hlavně se tvař neutrálně, vždyť o nic nejde''. Aspoň tak mi to přišlo... Příběh sourozenců byl takový, jak bych to nazvala, záživný... A Jordan a Ridleymu se příběh fotografa opravdu povedl! Ale ten další se mi zdál poněkud přiškrcený. Vynucený nebo tak nějak... A u posledního, tam jsem se fakt bála, že do té vody fakticky vjedou. Uffff. Měla bych brát prášky na nervy.....! (15.02.2011)