Nae yeojachingureul sogae habnida

Ach jaj... Môj obľúbený "romantický" režisér opäť spája svoje sily s mojou obľúbenou "romantickou" herečkou a chcú pokračovať v šľapajách môjho veľmi obľúbeného romantického filmu. Nedokážem si predstaviť, ako pri takejto vynikajúcej zostave mohlo vzniknúť niečo tak zmätené a zlé, ako je Windstruck. Scenár filmu predstvuje niečo ako zhluk nezmyselných akčných scén, za vlasy pritiahnutých krimizápletiek, nereálnych a často trápnych komediálnych vsuviek a romantiky, ktorá sa snaží upomínať na MSG, ale bohužiaľ väčšinou postráda skutočné emócie a ku koncu už nehorázne citovo vydiera. A toto veru nezachráni už ani moja láska Ji-hyun Jun. Najhoršie je, že to vôbec nemuselo byť zlé - stačil by jeden zmysluplnejší scenár, uveriteľnejšie postavy, viac citu a viac takých podarených scén ako keď boli hrdinovia k sebe pripútaní a už boli späť z "akcie" (myslím to "umývanie", zobudenie sa z postele...), príp. "vietor v izbe" (tá scéna bola pekná a dojemná, ale Kwak aj ju dokázal zabiť, keď ju o 20 minút použil znovu...) alebo záverečný veľmi milý odkaz na MSG, ktorý ale ešte viac pripomenul, o koľko svetelných rokov lepší film to bol... Pri všetkej snahe nájsť vo filme viac "dobrého" mi to jednoducho ale nevychádza lepšie ako na 4/10. (03.06.2006)

Megafilm. Asi ako tá najväčšia hollywoodska produkcia seknutá nejneúnosnejšou možnou dávkou korejského sentimentu. Najväčší gýč, čo som kedy videl - dosť možno najväčší gýč, ktorý bol kedy natočený. Tých päť hviezdičiek je asi rovnako opodstatnených ako by boli povedzme dve, ale ja mám ten film skrátka rád. Páčilo sa mi to viac jak jednotka, Ji-hyeon Jeon je tu sladká, že to už viac ani nejde a soundtrack je rovnako krásne presladený, ako celý film. Guilty Pleasure a jedno z najväčších. (13.01.2013)

Naprosto souhlasím s Lhurgoyfem. Windstruck je také pro mne, v kontextu s dosud mnou zkouknutou jihokorejskou filmovou tvorbou a speciálně MSG, obrovské zklamání. Odzbrojující lehkost a úsměvnost, která mě v MSG tak rozněžnila, je v dalším snímku režiséra Kwaka v nenávratnu. Windstruck se totiž snaží skloubit komediální taškařici s melodramatem a vůbec se mu to nedaří. Fórky použité v komediální části jsou někdy trapné a vykonstruované až hrůza. A situaci nezachrání ani opět neodolatelná Ji-hyun Jun v hlavní roli. V druhé polovině se film překulí do žánru vážného melodramatu. To, co mi v jihokorejských romantikách spolehlivě vhání slzy do očí, mě tentokrát téměř vůbec nedojalo a ještě způsobilo bolení hlavy. Co je moc, to je moc. Abych jen nekritizoval, pár scén se mi hodně líbilo. Třeba roztomilé umývání k sobě připoutaných hrdinů (že, Seifere :-)) a již vzpomínaná závěrečná scéna s hrdinou MSG, jež je i odkazem na tento dokonalý film. 5/10 (28.10.2005)

Jsem znechucený. Tohle má být film od tvůrců skvostné My Sassy Girl? Jun Ji-Hyun je sice sladká jako vždy a vydržel bych se na ni dívat hodiny, ale zbytek? Na korejských melodramatech a romantických komediích obdivuji lehkost a nápaditost, s jakou se pohybují v žánrových klišé - ve Windstruck je všechno tak těžkopádné, strašně se tlačí na pilu a dojetí veškeré žádné. Celá druhá polovina se strašně vleče, točí se v kruhu a dojí slzy. Marně. Závěrečné navázání na (resp. před) My Sassy Girl mě urazilo a naštvalo. Fuj! (12.05.2007)

Zdá se, že mám velkou výhodu, že jsem My Sassy Girl ještě neviděla, takže jsem si Windstruck dost užila. Tři čtvrtiny filmu jsem se velmi dobře bavila nádhernou romanticko-komickou linií příběhu. Střelená policistka a plachý učitel jsou kouzelná dvojka a jednu chvíli to dokonce vypadalo, že se v korejském filmu dočkám i polibku. No zůstalo jen u očekávání. Plné hodnocení bohužel úplně pokazil závěr. Nevadila mi nadpřirozená duchovní nadsázka, ale její délka, konec byl trochu roztahaný a tím ztratil na účinnosti. (23.01.2006)