Na pokraji slávy

Viděl jsem pouze prodlouženou verzi a nemohu se pouštět do srovnávání, ale vystačím si s logickým faktem, že Director's Cut by měl být tím stoprocentním vyjádřením hlavního tvůrce filmu - a určitě chápu, proč Cameron Crowe k tomuto kroku přistoupil. Jedná se o příběh s mnoha významy, které se často nepodávají explicitně, ale divák je musí vyčíst z interakcí postav, z jejich vztahu k muzice, z nikdy nekončící éry hippies, která se do aktérů otiskuje, i z muziky samotné. A jestliže hudební fachman Crowe zvládá žánr road movie v tom nejuvěřitelnějším odkazu na vlastní hudební tripy či vyprávění ve stylu fiktivního Reinerova This Is Spinal Tap, tak se bohužel neubrání častým opakování a minimálně v režisérském sestřihu začnou konflikty mezi více či méně vykreslenými aktéry občas dost nudit. Musím ale uznat, že kdykoli jsem měl nutkání přetáčet, po chvilce mi v tom zabránil nějaký chytrý či vtipný dialog nebo scéna, během níž na mě poselství filmu vkusně a nenásilně doléhalo. Almost Famous je film pro užší skupinu diváků, kterým nevadí trpělivě přijímat osobní autorskou vizi a společně s hlavní postavou procházet světem, jenž se zdá být v průběhu důležitější než jeho příběh. Nebyl jsem úplně vtáhnut a podruhé bych do toho asi nešel, ale jako milovník tehdejší hudby a přemýšlivějších generačních děl jsem za zkušenost s tímhle většinově přehlíženým snímek rád.. 75% (14.10.2019)

Film Almost Famous si mě naprosto získal. Dokonalou atmosférou sedmdesátých let (tedy já si jí tak představuju), skvělými hereckými výkony, nápaditým scénářem a příjemnou hudbou. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jen další rodinná komedie, kterých je plno, ale právě ona dokonalá atmosféra, která na člověka dýchne, dělá z filmu pro mě jedinečný zážitek. Crowe se nesnaží moralizovat, poučovat nebo kázat nějaká pravidla, ale o to víc se mu to daří. Nejde o "velký" film, jde o obyčejný příběh jednoho kluka, který čeká na šanci být cool. A jako takový funguje znamenitě. Moje naprostá srdcovka. (12.12.2009)

Co se týče tohoto filmu, jsem trochu "rozpolcená". Líbil se mi začátek, líbilo se mi celkové téma, rock'n'roll mi taky není úplně vzdálený. Ale abych dokázala uznat hodnotu Almost Famous, musela bych nejspíš být skalní fanoušek jako většina hodnotících zde (pravděpodobně) a to nejsem. Kdyby se jednalo o skutečnou a ne fiktivní kapelu, možná by to bylo jiné.. Ale Stillwater pro mě byla jak členy, tak hudbou naprosto nezajímavá. Neustále naštvaný Jason Lee a interview oddalující Billy Crudrup nebavili, navíc jsem čekala víc toho sex, drugs and rock'n'roll! a to jsem ve filmu jaksi postrádala. Celé to bylo podané stylem "rockeři nejsou tak hrozní kaliči, jen obyčejní kluci s obyčejnými problémy", prostě ne tak úplně reálné, že. Ale budiž, filmy nejsou od toho, aby nám ukázali jak to ve skutečnosti je, jenomže takhle je z nadějného filmu nudný sentimentální paskvil s příšernou Kate Hudson.. (10.12.2012)

Čekala jsem takový ten klasický hudební film o vzestupu a pádu jedné kapely, plný drog a destrukce jednotlivých členů, ale nakonec to tak vůbec nebylo. Protože pod vším tím rockovým pozlátkem o slávě a nespoutaném životním stylu se skrývá moc příjemný a vtipný příběh o dospívání, lásce, přátelství a také o tom, že i když je cesta za poznáním a zkušenostmi důležitá, je dobré mít se nakonec kam vrátit. A i když je hlavní trojice propagonistů hodně sympatická, mojí jednoznačnou favoritkou je jako vždy výborná Frances McDormac v roli starostlivé matky. Rocková hvězda nebo ne, jak ta uměla usadit Russella Hammonda, to byla fakt paráda. (16.04.2013)

(Nadnesene) "Na pokraji slávy" je múzou, modlou-je mementom. Inšpiráciou pre začínajúcich pisálkov, ktorých nezmarné odhodlanie prehluší bodľavý pomykov. Modlitbou pre verných milovníkov (či už niekdajších dotknutých odrodilcov alebo terajších spätne zasvätených obdivovateľov) zlatých rockových časov prezývaných tiež ako the best of 70's. Ponaučením pre menej koncentrovaných filmárikov, ktorým uniká fakt, že aj semi-autobiografický formát môže mať nielen vyleštenú karosériu, ale aj nadupaný motor. Yes, indeed, poddajný mix neburanských vtipov, životných právd, (ne)raritných (ne)hitoviek i prívetivo zahraných rolí. Samozrejme všetko pod pevnou záštítou pozorného Crowa, ktorému teraz nezvládam vyčítať ani tu prozreteľnú korektnosť a vďaka včerajšej ochote ČT 2 konštatujem, že director's cut je naozaj delikateska. (06.06.2011)