Na pokraji slávy

Jak už tady někdo trefně poznamenal, tenhle snímek si měl Richard Curtis pustit (a to pro jistotu hned několikrát za sebou) něž se pustil do svých Pirátů na vlnách. Tentokrát žádné sálodlouhé komentáře. Přirozenost, lehkost, svěžest a nesmírné zapálení pro věc, to je to, co sálá z každého záběru tohoto Croweova snímku. Žádná "umělohmotná vyumělkovanost". Tohle s prominutím neochčijete. Vždycky je poznat, jestli snímek točíte "pro prachy" nebo v prvé řadě z nadšení k samotnému tématu. Že je toto ten druhý případ, musí být každému jasné, hned po prvních pár minutách. Vypadá to jednoduše, ale přiznejme si upřímně, o kolika snímcích podobného ražení se toto dá říct (napsat). Ta pověstná chemie by nefungovala, nebýt zručné režie Crowea, která zůstává po celou dobu snímku "lehce upozaděná", nechává herce hrát, příběh volně běžet, ale nenechte se mýlit, je to právě ONA, která dříme snímek pevně ve svých rukou. Je velkým uměním natočit snímek tak, aby divák proplul příběhem, aniž by ho cokoliv nějak výrazně rušilo. Tentokrát se pozdržím komentářům k hereckým výkonům, ale musím zmínit jedno. Jak nemám Kate Hudson zrovna v oblibě (to je ještě hodně mírně řečeno), zde nemám téměř co vytýkat. Naprosto přirozený, nenucený, sympatický výkon (stejně jako v případě celého snímku). A musím konstatovat jediné: přestože je to hodně zidealizovaný pohled (a to včetně samotného závěru), v tomto případě mi to (k mému velkému překvapení) téměř nepřekáželo a v celkovém vyznění snímek v myćh očích nijak výrazně nesrazilo. Ikdyž zároveň nezastírám, kdyby Crowe projevil o něco víc odvahy a lehce přitvrdil (teď mám zejména na mysli, co se samotného života rockerů týče) a to včetně (očekávaného?) závěru, s tou 5-tou * bych ani na okamžik neváhal. Na druhou stranu je to podáno očima 15-ti letého chlapce, tak proč by to nemohlo být zidealizované. Takže, (jako fanoušek 70-tek a kapel Deep Purple, Jethro Tull, Davida Bowieho, The Who....) dávám 4* za samotný snímek a tu 5-tou přihazuji za nadupaný soundtrack. p.s. létání nesnáším, ale mít k dispozici takovou letušku, jakou byla Zooey Deschanel, dal bych si Thajsko 5x tam a nazpátek v jednom zátahu....p.p.s jo a abych nezapomněl......I am a golden god.....to pouze pro pořádek (06.06.2011)

Přidávám se k nemalému zástupu nadšených fanoušků klasického rocku. I když Stillwater je kapelou přeci jen trošku zidealizovanou, na požitku ze sledování to pranic neubírá. Fantastický soundtrack, kterému se z poslední doby vyrovnal snad jen z filmu Všechny moje lásky je doprovázen neméně nabitým dějem, kde o narážky na jednotlivé kapely (Deep Purple, Eagles...), setkání s hvězdami (Black Sabbath, David Bowie) či pohledy na zaplněné koncertní haly není nouze. Kate Hudson je paradoxně to jediné, co mi na filmu vadilo. V její roli bych si dokázal představit několik jiných osobností, které by do dané role sedli o mnoho lépe. Veškeré ostatní role jsou obsazeny bez chybičky a ode dnes je ze mě fanoušek Billy Crudupa. (15.04.2008)

Cameron Crowe je rockový fanoušek tělem i duší, což je z některých jeho filmů cítit na sto délek stadionu ve Wembley. ALMOST FAMOUS je nostalgické vzpomínání na časy, kdy rocková muzika udávala směr a její představitelé byli společenskými modlami. Prostě zlatá 70.léta :o) Příjemné, chytré vyprávění, s mnoha životními pravdami a sympatickými neokoukanými tvářemi. Za ten neuvěřitelně vtipný "manifest" upřímnosti v letadlové scéně pak přihazuju tu pátou hvězdičku. No a řekněte sami, lze odolat filmu, kde znějí hlášky typu: "Musíte sebrat, co jde, když to jde, dokud to jde a musíte hned. Jestli si myslíte, že Mick Jagger bude furt hrát až mu bude padesát, tak jste bohužel na omylu."... :o) (02.09.2009)

Úžasné! Patnáctiletý kluk utekl z náruče přehnaně starostlivé maminky na turné rockové kapely, navíc jako novinář pro Rolling Stone, kde o jeho věku mají poněkud zkreslené představy. Cameron Crowe do značné míry autobiografický příběh dobře napsal, natočil, a jak je jeho dobrým zvykem, poskládal k němu i v podstatě dokonalý písničkový soundtrack. Sice jsem tuhle dobu nestihl zažít, ale věřím tomu, že to takhle nějak vypadalo. (14.06.2011)

"Sex, drugs and rock'n'roll!" Mladý novinár blúdi po hotely. Všade sú muzikanti a fanušíkovia (napr. Vic, hard-core-led-zep-fan), z každej strany znie nejaká hudba. Mladík sa zastaví pri jedných dverách. Vnútri sedí mladý muzikant s gitarou a so svojou priateľkou si spievajú. Sú to asi 3 sekundy, niekto odtiahne mladíka, ten sa však vráti - pieseň znie stále. Ďalšie 2 sekundy, odchádza. Spou asi 5 sekúnd, pre ktoré som pozeral tento skvost. Tým muzikantom bol môj obľúbenec, prehliadaný Pete Droge a tou dievčinou bola jeho priateľka Elaine Summers. A tá pieseň bola akustická verzia Small Time Blues, jednej z najkrajších piesní, aké som počul. Som maximálne spokojný a uvoľnený, môžem si kľudne užiť film - čo som chcel vidieť, videl som. K tejto scéne pre to málo hardcore fanov Petea Droge sa toho pridalo fakt veľa, FAKT veľa dobrého! Hlavne je tu vystihnutá skvelá atmosféra ranných 70s plných skvelej rockovej hudby + záverečných 60s nadýchané krásou pesničkárstva (dúfam, že Crowe raz nakrúti film o hippies). Krásne rozhovory o kapelách (LedZep, Bowie, Sabbath, The Doors ...) a skvelá výprava (+ HUDBA!) robia tento film nezabudnuteľným. K tomu si prirátajte úžasných hercov - hlavne sexi Kate Hudson a brilantného Philipa Seymoura Hoffmana. Film je venovaný ľuďom, ktorý milujú rockovú hudbu 70s, tí to ocenia najviac. Ten kto je len konzument rádií a filmov, asi nepochopí, čo prežíva niekto pri sledovaní tohoto filmu. Nepochopí naplno, čo chcel Cameron Crowe docieliť, aké pocity chcel vyvolať, keď kapela zapredala svoju dušu peniazom. "Rock'n'roll is dyin'!" Je to taký malý film pre nás, rockových fanúšikov. Nechcem povedať, že ostatní sa pri ňom nezabavia, ale určite nie tak ako MY. Ak by bol jeden film, ktorý by som mal prežiť - bol by to asi Almost Famous. (16.04.2006)