Daleko do nebe

Pochoutka. Moc melodramat z let padesátých jsem neviděl, ale tento film mě přesvědčil, že takhle se přesně točily - až na téma příběhu. Kulisy, kostými a ten nádherně kýčovitý podzim - radost pohledět. Herecké výkony jsou výborné, hudba odpovídající, dokonoce i titulky z let dávno minulých. Skutečně stylový film se zajímavým obsahem. (18.10.2003)

Sklamanie. Vizuálne spracovanie na jedničku, námet je zaujímavý, bohužiaľ, nevyšlo to na sto percent. Pekne to síce nastavuje zrkadlo vtedajšej morálke a spoločnosti - dokonalá rodinka, bohatá, so skvelou povesťou, čo organizuje večierky pre "priateľov", - hovoriť s černochom absolútne neprípustné. Toto je hlavný ťahák filmu. Bohužiaľ ten zvyšok už veľmi pokrivkáva, herecké výkony ústrednej dvojice sú síce skvelé, ale film je únavný, chvíľkami až nudný, a nemôžete sa vžiť do príbehu. Aspoň že tej Julianne Moore to vždy sekne a hlavne v kostýmoch z 50.rokov. (08.01.2015)

Jako retro je to vynikající, výprava a to všechno se podařilo. Ale jinak mi to přijde dosti přeceňované - Dennis Quaid sice svého homosexuálního manžela zahrál přesvědčivě, ale co proboha Julianne Moore, to podala podle mě spíše průměrný výkon a to byla nominovaná na Oscara. A ty dialogy mi přišly mega jak z porna nebo telenovely, ale tak to tehdy možná bylo. (29.10.2005)

Julianne Mooreovou a Dennise Quaida jsem přesvědčivěji zahrát ještě neviděl žádnou z jejich dosavadních rolí. Snímek nádherně ukazuje poměry v Americe v polovině dvacátého století, jak se společnost stavěla k homosexualitě a osobám barevné pleti. Režisér Todd Haynes obsadil do hlavních rolí již zmíněné Julianne Mooreovou, která se role starostlivé matky a manželky ujala s přehledem a předvádí svůj dosud nejlepší herecký výkon. To samé se dá řici o Dennisu Quaidovi, který se nezalekl role homosexuála, a věříte mu absolutně vše. Dennis Haysbert zahrál přesvědčivě roli ponižovaného černého otce a tak nezbývá než dát plné hodnocení. Navíc skladatel Elmer Bernstein složil dobrý soundtrack, na dnešní poměry originální. (21.07.2005)

Tahleta paní Whitakerová byla tak dokonalá, že se naprosto nedivím změně orientace pana Whitakera, možná byla jedinou možností, jak uniknout - její sladké "ano,drahý" by možná změnilo i svět, včetně nahlížení na rasová tabu její doby... Vážně, scénář mně přišel vyumělkovaný stejně, jako efektní ladění barev Cathyiných šatů, a rovněž tak neskutečný. (23.04.2010)