Jak jsem balil učitelku

Film o podivínovi, kolem kterého všichni chodí po špičkách, přestože on nevykazuje jiné kvality, než že se žene za uznáním, i když k tomu nemá jiné předpoklady než vlezlost a podrazáctví. Podivný film, který nemá, co by mohl říct. Snad kromě prapodivného a nevtipného pobíhání Billa Burrayho. /13. 10. 12./ (13.10.2012)

Druhý, celovečerný film Wesa Andersona je zcela zásadným establishmentom úprimného a cieľavedomého auteurstva, ktoré sa prenáša, variuje a podvracia od jedného majstrštyku k druhému. Špecifický rukopis však nie každému sadne a osočovanie patetickými frázami v zmysle údajného hipsterizmu či manierizmu dozaista neprekvapí. Ono sa do toho v poslednej dobe zaťahuje už aj divák, ktorý sa od nejakého samozvaného experta ľahko môže dozvedieť, že vlastne - zjednodušene napísané - sleduje niečo len kvôli tomu, lebo je to kúl a nie preto, lebo sa mu to páči. Samozrejme tak nejak nepriamo, žoviálne a s odvolávaním sa na slobodu slova, že ano. A bez akéhokoľvek náznaku irónie musím priznať, že nikto mi ohľadom tohto do pošty nepísal, vážne nie…len som si vybavil zopár detinsky rozhorčených príspevkov z imdb a proste som si nad tým musel, takto verejne, povzdychnúť. Jak málo niekomu stačí ku šťastiu. Ale k veci. "Rushmore" je ďalším, komplexným a svojráznym dielom v pestrej filmografii W.A. Od vycizelovanej formy, cez vychytaný casting, až po plastický soundtrack. O opojnej atmosfére, kde vládne unikátna poetika melanchólie a ťažko rozšifrovateľný druh suchého humoru ani nehovoriac. Kto má vzťah k pochybným a zároveň výnimočným charakterom, na svoje si určite príde. Max Fischer je totižto v podaní Jasona Schwartzmana naprosto fenomenálny a jeho vnútorné (spoločenské) pnutie dané predovšetkým vekom a hyperbola vitálneho kreativca/tvorivého glosátora ktorý okrem iných schopností aj vie, ako na učiteľku, predstavuje najprenikavejší segment celku. Hlavnej postave sa podriaďuje aj samotné rozprávanie a z toho dôvodu máme možnosť participovať, byť bližšie k hrdinovi než ktokoľvek iný, užívať si onen odhodlaný performance. Všetko ostatné - ako napríklad vymazlená a puntičkársky naaranžovaná mizanscéna, hravý štýl natáčania založený na účelne statických kompozíciach obrazu a singulárnych, vertikálno-horizontálnych jazdách či nenútené texty piesní jemne odznievajúce v druhom pláne - je už potom "len" vzrušujúcim prídavkom. Wes, určite sa nemeň. (11.01.2014)

Rushmore je bezpochyby jednou z nejoriginálnějších romantických komedií devadesátých let. Za mořem má kultovní status, který si stále u nás Wes Anderson nevydobyl. Je zkrátka až moc divný a nekonvenční, a to není pro každého. 70 % [Druhé zhlédnutí] Wes Anderson je prostě výstřední až na půdu, na jednu stranu jsou si všechny jeho filmy neuvěřitelně podobné (klad nebo zápor?), ale stále musí být osvěžující pro jakéhokoliv unaveného filmového fanouška. Ač preferuji Hackmana s celou jeho tanenbaumovou famílií, Rushomore je tím štětcem jímž se Anderson upsal ďáblu filmové originality. Mimózní, ale vůbec ne oddechová komedie, která to právem dotáhla do slovníků. 85 % (13.03.2010)

Oproti pozdější Wesově tvorbě to není taková pecka, ale nebudu škarohlíd a namluvím si, že jde jen o zahřívací kolo, o zkoušku s takovými charaktery, oťuknutí herců (že jo, Bille?) a v rámci toho učňoství, i o snahu být co nejnormálnější. A to je z jeho stylem zbytečné plýtvání filmovým pásem. PS: Určitě chce poslat díky i do dabingového studia, především té hlavě pomazané, která vybrala pro hlavní part Daniela Tůmu. Člověk (já) už ho má zafixovaného s jistými charaktery a tady to zas jednou sedlo jak prdel na nočník. (17.01.2012)

Čeští distributoři si dlouho lámali hlavu nad tím, jak hezky česky pojmenovat Rushmore. Dny se měnily v týdny a film byl stále bez českého názvu. Jejich zoufalost zašla až tak daleko, že zavolali přímo Wesi Andersonovi. Ten zrovna chystal ponorku na natáčení a tak jen zašveholil něco ve smyslu, že Rushmore je jméno školy a jména se nepřekládají. Distřibutoři byli tam, kde začali, takže se rozhodli pojmenovat film jako obyčejnou komedii pro teenagry a doufali, že alespoň je tento název naláká. Ti, kteří na to skočili a čekali střeštěnou komedii o tom jak studentík nahání svojí učitelku všemi možnými způsoby, byli určitě zklamaní. Neboť Wes Anderson zde předkládá své typické míchání žánrů s velice specifickým humorem. Ač miluju třeba Život pod vodou, tak tohle mě nedostalo. Neboť mi byl hlavní hrdina svým arogantním chováním a celkovým vlezdoprdelkováním odporný. A ani mi neseděl celkový námět. Já vždycky klidně přešel na druhý chodník, jen abych učitelku nemusel pozdravit. Život pod vodou se mi také po prvním promítání nelíbil, ale dostal druhou šanci, jenže pochybuju, že Rushmore ji dostane. 2* dávám za herecké výkony hlavních představitelů a závěrečnou divadelní hru. (22.06.2007)