eXistenZ

David Cronenberg je zvláštní režisér. Na poprvé mi dal ochutnat ExistenZ aniž bych cokoliv očekával a z pro mě neznámého důvodu, jsem nedokázal přijít na chuť tomuto paranoidnímu snímku. Na podruhé jsem se přiblížil k pochopení nejblíže a sladkou chuť tohoto snímku jsem si vychutnal až do konce. Cronenbergův svět je vždy jiný než si na první pohled myslím a proto druhé shlédnutí pomohlo a vše bylo vyjasněno. Skvělý film, který si pohrává s chápáním reality, lehce myšlenkově připomíná např. Matrix nebo 13nácté patro, ale dějově se jedná o paranoidní hříčku velkého mistra podivnosti. Smrt démonické Allegře Gellerové! (01.06.2004)

Typický Cronenberg s oblíbenými výrazovými prostředky: realita zaměňovaná bez předešlého upozornění za sen, halucinaci, virtuálno, imaginaci........a zase zpět za použití morbidních patvarů zvířat i lidí, čvachtavých zvuků doprovázejích patlání se ve všelijakých blivajzech. Kdo to má rád, užije si, ale můj šálek kávy to není. (20.02.2005)

V roce 1999 vznikly minimálně tři tématicky podobné filmy - eXistenZ, Třinácté patro a Matrix - z toho první dva mají tu smůlu, že byly a dodnes jsou ve stínu toho třetího. Tenhle Cronenbergův thriller je velice zajímavým filmem, ale děj je až moc zamotaný, plný věcí, které nedávají smysl (což někdy u filmu nevadí, ale tady to moc nefungovalo), a místy trochu nudný. Bohužel tahle sci-fi nedosahuje kvality jiných Cronenbergových děl, ale přesto kostěnou pistoly a živočišné herní konzole byly zajímavý a originální nápad, který jentak nikdo nezapomene. (09.06.2011)

Snímek nutící k přemýšlení? Vážně? Ani náhodou. Parádní stylová psina z doby, kdy ještě Cronenberg nebyl usedlý pán. Rozmáchlá šílenost prskající nápady v jakýchkoliv slizkých patvarech. Uznávám, že jsem taktéž první třetinu přemýšlel, jestli to tvůrci mysleli vážně, ale v momentě, kdy jsem toto uvažování opustil, jsem si začal eXistenZ užívat. Vtipná, stylová jízda. Je úplně jedno, kdy se co stane, hlavně, aby se něco dělo. Tenhle film mi přinesl pes a poslintal ho. (02.06.2012)

David Cronenberg patří pro mě k nejzajímavějším režisérům, jejichž tvorbu jsem za poslední dobu víc rozkoukal. Jeho originální vize s bizarním vývojem lidského těla i technického pokroku mě vždy dostanou fantastickými nápady, zajímavě budovaným příběhem a k závěru opět sílícím zneklidňujícím přesahem. Připadám si, jakobych u něj skoro vždy vstoupil do stejného světa v jiné dimenzi, jen pokaždé v jiné epoše šílené budoucnosti, jejímiž výdobytky pan režisér varuje, ale současně se s nimi nesmírně baví a úspěšně tím baví i svého spřízněného diváka. Poslední dobou začínám u Cronenberga vnímat i jistou dávku poťouchlého černého humoru, obzvlášť mě v tomto směru upoutala vtipně ztvárněná scéna s postavou W. Dafoa v dílně s mohutnou strojovou výbavou na výrobu konektorů a zavádění bioportů na těle lidského jedince. Už jen ty nápady typu pistole složené z kostí či připájení lidí do videoherního světa vsunutím řádných fyzických káblů do zad jsou něco neskutečného, co snad jinde neuvidíte. :o) Díky tématu s rozvíjením nové virtuální reality a odhlečenému zpracování jsem si místy připadal jako u důmyslné parodické verze Fassbinderova Světu na drátě, přesto pořád velmi napínavé. [85%] (15.01.2023)