Psycho Cop

Z jistého úhlu pohledu se jedná o roztomilé mozkovýplachové retro ze zlaté doby VHSkového videobraku. Ale na druhou stranu je to nudná a slabomyslná hovadina i na mě, milce pokleslých žánrů a špatných filmů všeobecně. Scénárista mnoho talentu (fantazie) nepobral, a tak vám nejspíš těch odmdesát minut stopáže bude připadat jako věčnost. No ale třeba vás aspoň pobaví postava PsychoCopa, vyznavače tří šestek, pentagramů a Satana, jehož hlášky i grimasy jsou kulervoucí. (03.06.2022)

Trochu zabudnuty film, hlavne tato prva časť, ktora u Nás nevyšla ani na Vhs,ale iste nie preto že by sa jednalo o neaky odpad. Aj ked z dnešného pohladu film už je nič moc. šialeny policajt-satanista nevraždi sice moc napadito, zato ku každej vražde zapotí neaku bezva hlášku. Už sa tešim až si dám 2.časť. (05.03.2009)

Videobéčko kterých v 80 letech válcovaly poličky videopůjčoven. Policajt co vraždí puberťáky uprostřed ničeho. Klasická zápletka, klasický příběh. Ale rozhodně nenudí. Postavy se chovají dost blbě(třeba v prvních 20 minutách jde jedna holka hledat hřeben, a hledá ho tam kde ani nebyla), nebo ta jejich věčná paranoia že je někdo furt sleduje(teda on je sleduje ale oni jako kdyby prostě věděly že je někdo sleduje, i když věděly úplný prd). Jedná se o klasický film, který jak jsem řekl nenudí, samotnej policajt se snaží být vtipný, no občas to vyjde občas ne. Ale rozhodně z něj nejde strach. Hudba mě občas dost štvala ty hudbení podtóny kde 5 minut někdo někam jde pak na ně vybafne kamarád, a až po dlouhý době polda byly celkem zdlouhavý a hudba byla furt stejná. Ale i tak poměrně rychle to uteče, rychle to vyprchá z hlavy a nejspíš si na to už ani nevzpomenete. Tak proč né. Slabší 4*. (05.02.2010)

Tak s “Maniac Cop” sa to nedá porovnávať ani v najvlhšom sne, pričom tá amatérčina čo z toho priam chŕli, to je doslova na smiech. Skutočne len málo pozitív, pričom ešte aj herecké výkony, dialógy či samotný príbeh je viac trápny, ako je pre takéto amatérske pokusy tipické. Nie, díky, radšej originál .. (01.09.2023)

Maniac Cop (film ke kterému je tento kousek nejčastěji přirovnáván) patří k mým nejoblíbenějším filmům z dětství. Tento nepříliš známý filmeček se mu snažil v ledasčem přiblížit, ale ve vzájemné konfrontaci by s ním zcela určitě prohrál. Zvláště vezmu-li v potaz, že Psycho Cop je opravdu béčkový brak, který má tolik viditelných chyb a obsahuje tolik nelogičností, že zcela chápu ten rozptyl v hodnocení (od odpadu až po průměr). Skutečně jej dokáží ocenit asi jen ti, kteří se vyžívají v podobné podívané, nebo jim prostě všechny ty negativa nevadí. Přitom to zpočátku nevypadalo vůbec špatně. Máme tu dalšího psychopata v policejní uniformě, který se vyžívá v zabíjení a docela dost potencionálních obětí. Samozřejmě že jejich IQ nemá moc vysoké číslo, ale to je přece starý známý fakt (nejen u většiny slasherů z osmdesátých let). Dívky byly atraktivní (leč žádné nahoty se tu kupodivu nedočkáme), chlapci měli plnou hubu dvojsmyslných narážek a samozřejmě velkou žízeň. Co víc si může správný zabiják přát, než kupu debilních obětí, které tak rády pobíhají po lese a okolo domu úplně sami. Navíc když vrah zřejmě ovládá teleportaci, jinak si ty jeho nelogické a ultrarychlé přesuny neumím logicky vysvětlit. Čímž se dostávám k hlavnímu problému filmu. Postupná eliminace jednotlivých postav byla docela v pořádku, vrah rád experimentoval a občas použil prostě to, co měl zrovna po ruce. Ale ta nelogičnost okolo toho všeho, to mi prostě lezlo na nervy. Nebýt těch mordů a pěkných holek, asi bych to skopl rovnou do sraček. Nicméně Robert R. Shafer se své role psychopatického policajta zhostil opravdu dobře, sem tam vypustil nějakou tu trefnou hlášku a i díky němu jsem se dokázal vydržet až do samotného konce. Tentokrát zavřu obě oči a dám tomu 50%, ale i tak si myslím, že jsem tento film zbytečně nadhodnotil. (04.04.2018)