Ryeong

Min Ji-won je mladá študentka strednej školy, ktorá trpí stratou pamäti. Na nič z minulosti si nespomína. Má však plán. Chce odísť z domu, všetko hodiť za hlavu a začať tak nový život. Ako sa však blíži jej odchod, začnú sa diať zvláštne veci. Niektoré z jej spolužiačok umierajú za záhadných okolností a Mi Jin-won začína vidieť ich duchov. Netuší čo sa to vlastne deje, ale na počudovanie si začína vybavovať svoju minulosť. Tá však mala zrejme zostať zabudnutou. Jedna z najslabších ducharín aké som videl. Len vďaka sile originality príbehu dávam dve *. Tento horor nijak nevystraší, čo je obrovská škoda. Mohla to byť pecka. (31.10.2012)

Dalsi z rady dlouhovlasych ducharin. Na to, ze se v asijskych horrorech posledni dobou hledaji nove napady trochu hure uz jsem si zvyknul. Ale tenhle film je tak zoufale neoriginalni az z toho boli oci. Stylizace ducha do Sadako je opravdu silna, vcetne "divneho" oka, a vrcholi to v zaveru, ktery si pujcuje opravdu vic, nez je zdravo. Pribeh je nudny a silne predvidatelny, prakticky bez zajimavych momentu. Co je vsak nejsmutnejsi - to co obdobne filmy "dela" vubec nefuguje. Cele je to postaveno na tech nejlevnejsich lekackach a strachu z nich budete mit asi stejne, jako kdyz vam doma nahle vypnou proud. Atmosfera se nekona. (05.07.2005)

Originalita vyobrazenia ázijskej duchariny ostane v tomto období pravdepodobne už iba utópiou (dokonca vrcholná scéna filmu porušovaním toku obrazu jasne čerpá aj z amerického remaku Kruhu), kde správne rozuzlenie pointy "napozerané oči" odhadnú už v úvodnej tretine. Znova tak ostáva iba slušne budovaná atmosféra produkjúca zopár vydarených ľakačiek. (12.03.2005)

Problém tohohle filmu není ani tak v dalším dlouhovlasém duchovi ženského pohlaví. Přeci jen, 95% Asiatek má černé vlasy a zhruba 80% je má dlouhé, navíc dlouhovlasý duch prostě patří do asijského folkloru a má v něm své nezanedbatelné místo. Stěžovat si na tohle, to je asi jako stěžovat si na dalšího zápaďáckého sériového vraha, dalšího z Three Fingerova příbuzenstva nebo spratkovitého haranta. Navíc, Asiati, a Korejci obzvláště, když už nic, umí v mnohých, i zcela neoriginálních filmech, prostě nahustit atmosféru, nahnat strach a s podobnými scénami si hezky vizuálně vyhrát. Problém ale nastává v okamžiku, kdy příběh začne okatě pošilhávat a tu a tam nepokrytě vykrádat jeden známý kult. To film sráží až někam k prostému průměru. Ale závěrečný zvrat nebyl úplně marný, ta premisa o ex-post osudu hlavních aktérek jistého činu, se mi docela zamlouvala. Představitelku hlavní role Ha-neul Kim jsem nedávno viděl v Beul-la-in-deu (a proto mi byla pořád povědomá) a tak bylo příjemné podívat se na její začátky. A tady si s oběma polohami své postavy pohrála docela dobře. 2,5* (22.09.2014)

Dead Friend mě popravdě nebavila. Korejci se nesnažili překvapit vynalézavostí nebo alespoň temnou atmosférou, oni jen a pouze opisovali z příručky Jak rychle natočit duchařský příběh, když chybí finance na scenáristu. Tak schválně, co tu máme: hlavní postavu trpící ztrátou paměti, oběť se zapalovačem ve tmě, co se pomalu otáčí za sebe, aby se strašně lekla bubáka, policajty nevěřící na přízraky a samozřejmě dlouhovlasého ducha lezoucího z vodní kaluže... tohle zkrátka může zapůsobit snad jen na diváky Asií nedotknuté, hororové panice, kteří začali a skončili u prvního Ringu. Naopak docela mě pobavil úvod, kde se tvůrci snaží budovat napětí, ale díky srandovní korejštině jsem prskal smíchy. (25.05.2012)