Karate Kid

Moje srdcovka o karate. Zároveň i můj první film, který mě zasvětil do tohoto bojového umění. Velice mě to bavilo. Dokonce jsem přemýšlel, že se přihlásím do nějakého kurzu, kde se učí karate, ale nakonec jsem neměl tolik odvahy. Příjemný starý pán, který učí bojovat mladíka. Je to klasika a i proto ji hodnotím nadprůměrně. (12.08.2008)

Je to sice svým způsobem strašný film, ale zároveň má jakési kouzlo. A oproti svým slabým pokračováním má jistou dávku originality a pár lekcí od Mirka Dušína budiž mu připsáno také k dobru. Navíc když si na mistra Miyagiho vzpomene i Father Ted, tak si KK tu jednu hvězdičku navíc určitě zaslouží :-) Ale jestřábí kop prosím už nikdy! :-D (04.02.2008)

Dnes může vyznívat úsměvně, naivně. No a? Vždyť je to naše dětství. Prožívali jsme to s Danielem, štvalo nás, když si utahovali s Daniela, když mu ubližovali. Měli jsme rádi starého parťáka Maiagiho. Bavili nás hlášky "A kdy budeme cvičit? - Umývej, Daniel-sane." "Náš" Žabka (rodina pochází z Československa), coby hajzlík. Martin Kove, coby trenér Kobra Kai mě nehorázně štval, když vítězil. Naopak mě vždy hřálo u srdce, když mu "starý" Miagi dál na frak ať už fyzicky nebo mentálně. No závěrečný zápas, skvělá hudba a jestřábí skok tomu všemu dalo to správnou třešinku. (07.08.2022)

Karate Kid je celkem béčkový film, navíc spousta z nás ho viděla ke konci osmdesátých a začátku devadesátých let, kdy se už daly sehnat videokazety s filmy jako Karate tiger, Tygří spáry nebo třeba Lví srdce. Pro náctileté kluky byli určitě větším vzorem Jalal Merhi nebo Jean-Claude Van Damme než vychrtlý Ralph Macchio, jehož bojové schopnosti se s bojovým uměním výše uvedených borců nedaly srovnávat. Dvanáctiletý Chmur by v té době hodil Karate Kid nekompromisně do odpadu a Lvímu srdci napálil drtivým ojcuki pět hvězdiček přímo na solar. Střih. O třicet let později. Karate Kid už nevypadá tak trapně jako kdysi a dokonce probouzí nostalgickou vzpomínku na začátek devadesátých let. Ralph už není ubožák, co neumí kop v otočce ve výskoku, ale celkem sympaťák a i tu kdysi hloupou techniku volavky člověk přechází s lehkým úsměvem. A slova mistra Miyagiho "Lepší učit rovnováhu. Rovnováha je základ." nejsou blbost, ale obsahují v sobě velkou moudrost. Dnes by to Karate Kid Tygřím spárům i Karate tigerovi nandal, protože se aspoň pokouší o nějaký smysluplný příběh a není to jen o tupé gymnastice. (09.02.2021)

Kdysi jsem byl z tohoto fimu paf, ale když jsem jej před nějakým časem viděl znova, musím nějaké to procento strhnout, protože mezi hvězdné kousky nepatří. Sympatický Macchio si zahrál svou životní roli podle které si ho každý pamatuje. Hudba vynikající nad ostatní hudební doprovody v žánru, dobrá režie. 75% = 4-/5 (09.08.2010)