Blacula

Bohužel, název je na filmu to jasně nejzábavnější. Negerský Drákula, to přece skýtá tolik zábavného brakového potenciálu... a Blacula ho přitom využívá tak málo... Scény se samotnými zombie-upíry trhají bránici na kusy, stejně jako přednáška Olafa před projekcí (LFŠ2012), zbytek filmu, tedy značná většina z něj, bohužel jen silně nudí. 5/10 (03.09.2012)

Po skončení filmu jedna slečna v řadě za mnou zahlásila: "To nebylo vůbec vtipný, to bylo strašně suchý!" Ano, nezábavný blaxploitation, mizerně zrežírovaný i sestříhaný. William Marshall (Blacula), původem divadelní herec, zjevně nepochopil, v jaké srágoře se to ocitnul, a tak hraje svědomitě a se zápalem. Plýtval ale energií ve špatném filmu. Snímak byl ale úspěšný, takže pokračování (Scream, Blacula, Scream) mohlo přijít. (25.07.2012)

Klasický příběh o Drákulovi situovaný do černošského prostředí. Upíři jsou velmi slabí a nemají vůbec žádné zvláštní schopnosti až na Blaculu. Pozitivní je, že upíru je opravdu hodně a "množí" se velice rychle. Jsou dost zábavní, protože vzhledem k tomu, že je to černošský film a byl natočen v sedmdesátých letech, skoro každý herec má na hlavě afro účes a většinou se ksichtí do kamery, cení zuby a koulí očima. Tenhle horor viděl určitě Zdeněk Troška, protože postava čertíka z jeho pohádky vypadá přesně jako tito upíři. Vlastně ne, upíři mají svou tmavou pleť namaskovanou jakousi sinavě zelenou barvou, aby vypadali strašidelněji. Jediné pozitivum je na upírský film originální úmrtí hlavního monstra avšak negativ je mnohem víc. Zařadil bych mezi ně ještě nesympatické herce, hroznou hudbu (takové nějaké jazzdisco), křečovitost až násilnost z jakou chce režisér docílit alespoň náznaku hrůzy. Opravdu se divím, že film měl takový úspěch, že se natočil ještě druhý díl. (11.03.2005)

Blacula je skôr akčná kriminálka v štýle Dirty Harryho, než nejaký explicitný horor. Myšlienka prekliatia afroamerického obyvateľstva na základe jej otrockej histórie v rámci (nielen) USA prekvapivo na postave novodobého Draculu funguje celkom slušne a uzavretie jeho príbehu je patrične osudové. Len je trochu škoda, že keď už ide o kriminálku a sledujeme policajné pátranie, tak sme neustále informačne pred políciou a ich zistenia nás tak ničím neprekvapujú. Blacula ani nijako výrazne nezostarol, pôsobí ako mnohé iné snímky z tohto obdobia a žánru a je stále bez problémov pozerateľný a nevyvoláva salvy nechceného smiechu, ako som sa vopred trochu obával. (27.03.2020)

Braková produkční a distribuční společnost American International Pictures byla vedoucím hráčem na svém poli jednak díky tomu, že sledovala dobové trendy, ale současně je sama také utvářela. Jako jedna z prvních naskočila na rozjíždějící se vlak blaxploitation s filmem "Slaughter" a záhy právě v "Blaculovi" sama přišla s novým žánrovým hybridem černošského hororu. Vrcholně campová absurdita mísí vážně pojímané pasáže představující titulního černého upíra jako tragickou postavu a ostře kontrastní jalově schematické sekvence krvavého řádění jeho nohsledů či toporného vyšetřování. V tomto ohledu jakoby "Blacula" nastavil styl veškerých následujících blaxploitation hororů (od "Blackensteina" a "Dr. Black, Mr. Hyde" až po "Upíra v Brooklinu"), které právě svým napěchováním tradičních hororových monster do soudobých velkoměst vyvolávají spíš nezamýšlenou zábavu a výsměch než děs a strach. (30.07.2012)