Pavouk

Další pro mě totální úlet, který mě po celých 98 minut naprosto míjel. Jen jsem koukal na Ralpha Fiennese, který hraje postavu právě propuštěného muže, bývalého obyvatele psychiatrické léčebny. Během filmu se prolíná jeho minulost, kdy došlo k jedné tragédii, kvůli které skončil v blázinci a realita, v které chodí po svých znamých místech. Jsem rád, že tenhle snímek není to jediné co David Cronenberg natočil, protože bych ho asi po tomhle snímku dost nenáviděl :) (31.08.2006)

Absolutní mistr bizarností Cronenberg se tentokráte vydal po pěšině směřující od jedné choré mysli k druhé a zasvětil nás do života další rozviklané mužské identity. Minimalistický Pavouk vypráví o málomluvném, respektive mumlajícím Dennisovi, který je po letech propuštěn z blázince a během bezcílného bloudění špinavými ulicemi rozpomíná o svém (ne právě ideálním) dětství, ve kterém bylo všechno možná tak trochu jinak. Nezvyklé úhly kamery, vše přizpůsobeno hrdinově schizofrenii a tím pádem zvláštní optice, Cronenberg je opět krutý a zaměřující se na detail. Největším kladem filmu je pak bezesporu účast Ralpha Fiennese, v roli hnusně vypadajícího, zkrouceného podivína, přesto díky němu uvěřitelně ztvárněného, duševně nemocného člověka. Výsledek však nikterak neomámí.. (19.04.2006)

Film ma slaby scenar, ktory sa nevie rozhodnut, ci ma rozpravat pribeh o cloveku, ktory sa liecil na psychiatrii alebo o osudoch vraha ........ Pribeh je priserne nudny, herci ako Fiennes sice fajn, ale Cronenberg sa ako reziser prilis neukazal, skor je tu len za rutinera bez kuska invencie a bez zaujmu. 40 % (14.04.2013)

78% - Pocity bezmoci, bloudění mezi sny a realitou, touha po vykoupení, i po pomstě - To je Cronenbergův Spider. Film na mě velmi zapůsobil svou syrovostí a "neskutečnou opravdovostí". Patrně vyčerpal z minima prostředků maximální výsledek. Tato sonda do šílencovy hlavy podbarvená skvělou hudbou Howarda Shora rozhodně stojí za shlédnutí, leč vzhledem ke své plochosti bude patrně náročná na koncentraci, bez které divák efekt filmu neocení. (18.04.2006)

Takhle smutný a depresivní film jsem už dlouho neviděl. Příběh pavoučka, který je ať už z jakéhokoliv důvodu slabý, neschopný a samotář, ale přece jen vyniká jednou vlastností, dokáže zjistit vše, co se týká jeho samého - takže také jasně ví, v jakého pavouka jednou dospěje. I přes "podvodný" konec (takové skutečně nesnáším) má příběh společné rysy s Bressonovou Muškou (vida, jak jsou ty názvy příbuzné) - takto, za první tři čtvrtiny a jejich převelice smutnou atmosféru, si pořád ode mně vyslouží 8/10. (07.04.2006)