Modrý pták

Nikdy by mě nenapadlo, že Elizabeth Taylor umí tak dobře rusky. Co si tak děti z téhle pohádky vezmou do života za poučení? Že není dobré věřit kočkám a černochům?! Nepohádkový příběh, který je přes kouzelné artefakty a zkoušky hlavních hrdinů spíše alegorií než opravdovou pohádkou. Když jsem si následně přečetla dílko Maurice Maeterlincka, musím konstatovat, že zfilmované to je výborně, jen je úplně zbytečné, že to je zfilmované. Jako text to funguje líp. (09.11.2010)

Pro mě jedna z nejoblíbenějších pohádek. Kdo má rád staré ruské pohádky a tu trochu te americké profesionality , chybu s tímto výběrem neudělá. Nejvíc asi oceňuji tu originalitu , za kterou bych asi musela především ocenit autora předlohy , ale vzhledem k poetičnosti bylo těžké se s tím vyrovnat bez ztráty bodu. Nápad oživit běžné předměty denní potřeby a ještě ty nejzákladnější je něco , pro dětskou duší nevídaného. Samozřejmě je v tom prvoplánovitost dětem ukázat , čeho si mají vážit , ale děti tyto jednoduche věci potřebují. Vždy mě dojme zhmotnění nečeho takového jako je mateřská láska :) Prostě pro mě pohádka jak má být a velmi originální v tom, že není dán jeden zloun a jedno dobro . Je to krásná pouť na jejímž konci je pro děti sdělení. Herecké výkony standartní. Bod za zkloubeni mnoha forem jako je muzikál, balet, výtvarné uměni. (23.07.2005)

Poměrně nesnadné téma je zpracováno způsobem, který upřednostňuje režii před drkotavým scénářem a obtížně hajitelným námětem. Kvalitní herecké výkony i určitá exotičnost provedení, které se v některých bodech svým zpracováním vztahuje až ke kinematografii čtyřicátých let, jinak těžkopádné dílo zajímavě ozvláštňují. Taylorová v nezvyklých úlohách obstála víc než čestně. MODRÝ PTÁK podle mého názoru umožňuje náležité ocenění skandinávských pohádek a drsnosti i osobitého humoru, kterým se vyznačují. Pro českého diváka to může být víc než zajímavé srovnání. (22.05.2011)

Prazvláštní rusko-americký mišmaš. Abych řekla pravdu, tohle je jeden z těch momentů, kdy lituji, že od té doby, co jsem tuhle pohádku viděla naposledy, uplynulo bezmála třicet let. Asi budu potřebovat nějaký kouzelný diamant, abych ji byla znovu schopná vidět dětskýma očima. Tehdy z ní na mě dýcho zvláštní kouzlo. Občas se mi ve snech vracívala scéna s dětmi, co se měly teprve narodit. Každopádně je to pozoruhodné dílo. A nostalgie se v mém hodnocení nemůže neodrazit. (11.08.2012)

Američané a Sověti během Studené války natočí film podle předlohy belgického autora. Naštěstí již v šestasedmdesátém, takže se namísto přehnané iniciativy režiséra můžeme těšit na důsledné držení se schématu, což se v případě úspěšného filosoficko - pohádkového románu vyplatí. Jednotlivé postavy jsou kvalitně prokreslené, především pes a kočka v tomto směru pobaví. (08.05.2013)