Plynové lampy

Kterak si hodné naivní děvče vzalo za manžela zločince, který se ji krátce po svatbě snaží dostat do blázince. Proč? Kvůli vlastnímu obohacení, jak jinak. Provařenou zápletku odpouštím, neboť film byl natočen v době, kdy ji ještě nikdo nestrkal divákům pod nos 2 krát týdně. Výborné herecké výkony a napětí hodné Hitchcocka film povyšuje na první příčky kvality. Jak dokáže být láska slepá a jak některá manželka bl.., tedy zamilovaná. (16.02.2009)

Výborný psychothriler, který zaujme především svou působivou atmosférou a perfektním výkonem Ingrid Bergman. Na kvalitě také přidává gradující napětí a celková pochmurná syrovost snímku. Zážitek bohužel kazí oprsklá Angela Lansbury, která už tenkrát měla podstoupit plastiku svého opičího ksichtu. 80% (14.03.2011)

Už po pár minutách na mě vyskočila scénáristicky nucená dějová spojitost se starší paní jak na začátku ve vlaku, tak také na konci, ve správný okamžik vždy na správném místě. Naštěstí ji následná psychologická manipulace mezi ústřední dvojicí pohotově zachránila. Film má atmosféru, napětí, herecké výkony, jen škoda že je nám všechno polopatě na konci vysvětleno a vlastně celý příběh je velice jednoduchý. Konečná psychologická hra je scénáristicky velice vydařená, stejně jako recepční scéna s ukradenými hodinkami, která mě režijně ohromila. Celkově lepší než o více než půl století mladší psychologický thriller Shutter Island. [8/10] (MGM, Loew´s Inc.) (Čb. /// Produkce: Arthur Hornblow Jr. /// Scénář: John Van Druten, Walter Reisch, John L. Balderston podle divadelní hry Angel Street Patricka Hamiltona /// Kamera: Joseph Ruttenberg /// Hudba: Bronislau Kaper /// Oscar: Ingrid Bergman (herečka), Cedric Gibbons, William Ferrari, Edwin B. Willis, Paul Huldschinsky (výprava) /// Nominace na Oscara: Arthur Hornblow Jr. (nejlepší film), John L. Balderston, Walter Reisch, John Van Druten (scénář), Charles Boyer (herec), Angela Lansbury (herečka ve vedlejší roli), Joseph Ruttenberg (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.07.2010)

Jeden z mnoha filmů, které odmítla Hedy Lamarr a Ingrid Bergmanová na nich vyrostla (ikonicky se doplňující s Casablancou). Inu, proč ne, tehdy módní žánr se zdál na papíře velice tuctovým a skutečně ho mohly povznést jen dobře zvolené herecké kreace. Nicméně Hedy už s Charlesem Boyerem pracovala na Alžíru, tak by jí to nepřineslo nic nového. A Angela Lansbury si na Hedy počkala až do Samsona a Delily, takže nakonec všechno dopadlo tak, jak mělo. A také Hedy nakonec podlehla trendu a natočila Experiment Perilous. Čili co nám zbylo z Plynových lamp dnes? Typický hollywoodský výrobek, kde Francouz a Švédka hrají podle divadelní hry v kulisách Londýna zdařilý thriller, který jen místy nabourává systém šťastných náhod, glycerinových slz a překotného rozuzlení. Proto pak zrcadlo tohoto příběhu nenalézáme nikde jinde, než v Pytlákově schovance aneb Šlechetném milionáři. Samozřejmě na velkém plátně je pošušňáním sledovat byť jen ty nejmenší pohyby v tváři toho dokonalého direktivního manipulátora Gregory Antona, který to vše ve skutečnosti dělá pro svou manželku v Praze. (16.03.2012)

Absolutně průhledné a předvídatelné. Jít to do kin někdy v posledních dvaceti letech, mnoho diváků by určitě čekalo v závěru nějakou "šokující" pointu. Na svou dobu však bezpochyby mimořádný počin, jenž jako psychothriller nadprůměrně funguje i dnes. Samozřejmě hlavně zásluhou ústředního hereckého dua (Boyer měl vyloženě ďábelské charisma) a parádní lehce mysteriózní (místy skoro až snové a hororové) atmosféry, vyčarované skvělou čb kamerou. 75 % (03.06.2019)