Román pro ženy

První film natočený v produkci komerční TV NOVA, také to tak vypadalo! V podstatě bez nějakého většího a souvislého děje a po vzoru ! Dvojice Michal Viewegh (vlastní román) a Filip Renč se tedy moc nevyznamenala. Asi jsou oba dva moc dobří kamarádi že do takové věci šli. Renč mu dal možnost zfilmovat jeho oblíbený román, ale na druhou stranu jaký je ten jeho román vůbec v knižní podobě? Zná to tu vůbec někdo? Nicméně tady u nás se z toho stal pomalu jak je už zvykem trhák roku. Na filmu jsem v podstatě nenašel nic co by mě trochu více zaujalo a dokázal jsem se do toho vžít. Ještě jakž tak za něco ušel Saša Rašilov ml. Ani obvykle krásná francouzská hudba mě tentokrát nějak nedokázala vzít, nevím nějak mi tam v určitých dějových částech nezapadala, no zkrátka se nehodila. Pro jakou věkovou kategorii je tedy film určen? Spíše asi pro naše ještě náctileté spoluobčany a pro typicky malého spotřebitelního konzumenta TV NOVA a všech jejich slátanin. Jedna hvězda za trochu erotiky a druhá za snahu, která se rozhodně tomuto filmu a těmto tvůrcům nedá upřít. Asi to bylo opravdu určeno dle názvu výhradně jen ženám, mě jako chlapa to nechytlo natož aby mě to nějak oslovilo. Proto se ani nedivím poměrně vysokému hodnocení od zdejších uživatelek. Po prvním shlédnutí tedy v uvozovkách jen 2/5*=35%. (11.11.2006)

Ovdovělá Jana marně hledá svého vysněného cizince a upřímně nesnáší typické Čechy. Když se její dcera Laura zamiluje do Olivera, netuší, že je to ten buran, se kterým se před dvaceti lety rozešla. V tomto filmu je snad úplně všechno špatně. Nepříliš přesvědčivě jsou zahrané i některé hlavní postavy a film mě neoslovil. Celkově slabomyslná slátanina a neodvažuji se tvrdit, pro koho je určena. Mně tedy určitě ne. Pokud tedy takhle vyznívá knižní předloha Michala Viewegha, kterou jsem nečetl, je třeba na místě zvážit změnu autorovy profese. 20% (10.10.2010)

Stredná časť bola s výborným tempom ... Všetko pred tým a za tým len priemer .... K plusom možno pripísať svieži strih a tempo rozprávania a k negatívam nechutný product placement (AVON a Ford - a hlavne ten Ford na konci, ked Laura pichá ..... nožničkami do obrázku, na ktorom bola čelná maska s logom zväčšená asi o 30% oproti postave). Stašová i Kanóczová zahrali nadštandardne ( ale Zuzka bola zase krajšia ))). .... A poviete mi, do prdele, prečo nemáte radi halušky, keď ja by som kvôli nim vraždil ?!?! 00)) (15.06.2007)

Televize Nova se rozhodla pevně zarýt své produkční drápy do českého filmu. Nejjednodušší cesta vedla přes nejúspěšnějšího současného spisovatele Michala Viewegha, který podle vlastní knihy napsal scénář. Ať je Viewegh spisovatel jakýkoliv (nic jsem od něj nečetl a ani se k tomuto kroku v brzké době nechystám) jako scénárista nestojí za nic. Jak je vůbec možné, aby někdo dal dohromady vcelku stravitelný děj, který však posunuje dopředu pomocí těch nejpřipitomělejších dialogů, které jako by vypadly z telenovely, kterých do nás Nova láduje desítky ročně? Jistě, pokud už samotný název odkazuje k příslušné čtenářské (resp. divácké) kategorii, tak v tom případě pardon. Jenomže Román pro ženy nehodnotím jenom z pohledu chlapa, ale i z pohledu nezaujatého diváka, který se ke sledování filmu dostal čistou náhodou. Proč své postavy Viewegh pojmenoval „typickými českými“ jmény jako Laura, Oliver, Jeff a Ricky? A proč pak tyto kosmopolitně zaměřené jedince posílá do zaprášeného českého činžáku a nechává je lyžovat ve Slovenských Tatrách? Je mnohem více možností (a navíc méně násilných) jak obejít český nacionalismus, kterému se asi Viewegh za každou cenu snaží vyhnout. O režijních kvalitách Filipa Renče jsem nepochyboval až do teď. Renč dokáže s naprostou samozřejmostí servírovat vtipné scény, kterým jsem se zasmál i já (myslím jako chlap) a které mě víceméně přinutili spolknout hořkou slinu a nadávku (myslím tím jako divák). Scéna ve které Ingrid získala svou averzi k chlapům mě dostala do kolen, „všechny chlapy by měly vykastrovat“ a zaujaté naslouchání kadeřnic Lauřinu vyprávění mi zase naopak zamíchalo žlučí. Ale Román pro ženy má něco, co jsem dlouho nikde neviděl, Zuzanu Kanócz. Nazývat ji novou Julií Roberts není zrovna nejvhodnější, protože Kanócz je čistě svá a hraje skvěle. Což se nedá říct o Marku Vašutovi, který svůj comeback dosti odfláknul a když říká „okamžitě mi ukaž občanku“ měl jsem pocit, že jsem v americkém sitcomu. Ne, Román pro ženy je setsakramentsky nevyrovnaný film, ve kterém je každé světlé místo přebito třemi tmavými a z něhož jsem na konci měl pocit absolutní trapnosti. Té trapnosti, která mě přepadla i po shlédnutí Kameňáku . Jestli to takhle bude dál pokračovat, brzy udělám nad českým filmem kříž a zašeptám: „Odpočívej v pokoji“. (08.07.2005)

Vůbec mě to nebavilo, ten Viewegh poslední dobou zdaleka neznamená kvalitní podívanou. Tragičtí Účastníci zájezdu, téměř na stejné úrovni Román pro ženy. Vašut nehraje, jen háže rádoby drsně směšné hlášky a šklebí se na celé kolo. Co tam dělala Něrgešová nechápu už vůbec, snad jediný kdo hrál, byl Donutil (který se tu objevil celkem na ani ne deset minut) a vlastně i Stašová. Tímto si mě Renč nezískal. Lechtivých scén pomálu a když už nějaká je, za moc nestojí. To samé se dá říci o scénách vtipných (čestnou výjimkou budiž svetr v divadle). Ne, stále si stojím za svým když říkám, že český film poslední dobou nestojí ani za tu pověstnou zlámanou grešli. Snad poslední kvalitní film, který jsem měl možnost shlédnout byly Želary, a to už je přeci jen tři roky zpět. (11.11.2006)