Všichni do jednoho

Chvílemi silně trapné, ovšem k tématu, jež tu bylo provedeno, se celková "nedovařenost" snímku i docela hodí. Nikdo nechtěl efektní thriller využívající "atraktivního" prostředí reality-show. Všichni jsme čekali reflexi tohoto fenoménu. A v tomto ohledu mi tento výtvor docela stačil, i když spíš jako pokus než jako regulérní snímek, mystifikace nebo dokument sui generis. (19.02.2007)

Hororem bych to nenazval, spíše takovou hříčkou. Film dnes asi lehce zapadne jako neoriginální. Divák je hlavně díky TV dnes výrazněji dál, už ho jen tak něco nepřekvapí. Reality show běží na každém TV kanálu alespoň dvě a nikoho už podle mne nevzrušují. Na jednom programu reinkarnované zombie celebrity z osmdesátých let vaří špagety s kečupem a jen kvůli natáčení nadrtili italštinu aby to vypadalo extra, na druhém kanálu ty samé celebrity tančí, na třetím se zoufalci před národem internacionálně ztrapňují se svou touhou být superstar a na dalším si nebojácní amíci dokazují, že nemají strach a klidně snědí syrovou dělohu bachyně, ovšem hned po tom co vyndají hlavu z kýblu švábů.... Všichni do jednoho jsem viděl poprvé v době kdy tuším v TV běželi pouze Vyvolení... (Copatý Vladko, Honza Zvěřina z Václaváku a další pacienti). Proto mne tento film celkem zaujal. Ukazoval další tvář reality show. Tvář drsnější, nabízející mnohem více otázek. Některém momenty byly opravdu dobré a atmosféra místy dobře houstla. V souhrnu je to na slušné 3 masové konzery. * * * (17.11.2012)

Nebýt toho, že jsem na tento film narazil úplnou náhodou v jedné výprodeji DVD, asi bych se k němu ani nikdy nedostal. Matně si vzpomínám na období, kdy jsem si o něm přečetl jednu recenzi, ale nikterak mě obsah filmu nezaujal, protože reality show typu Vyvolení nebo Big Brother jsem nikdy moc nemusel. Nakonec jsem se však přece jenom odhodlal si film pustit a ani toho moc nelituju. Vlastně jsem od něj absolutně nic nečekal zvláště když jsem se dozvěděl, že režisér Žalud s ním nikterak závratně stejně neprorazil a o můj oblíbený hororový žánr se o to otírá jen velice okrajově. Byla velká škoda, že neměl dost prostředků film uvést ještě před všemi těmi reality show u nás. Možná by se na jeho dílo dívali lidi trochu jinak. Menší rozpočet byl sice citelně znát i vidět na první pohled, ale v mých očích tento film nedopadl vůbec katastrofálně, jak o něm mnozí mluví. Jen ta stopáž byla zbytečně přemrštěná (zkrátit tak na přijatelných 80 minut a mohlo být vše OK.) a dle mého to bylo zbytečně moc ukecané. Hlavně když některé dialogy mi doslova lezli na nervy (to samé platí i o některých postavách). Každopádně v podobných pořad se stejně většinou objevuje výběr nejrůznějších retardů a exotů – takže to bylo vlastně v pořádku. Asi nejvíc mi vadila všudypřítomná zdlouhavost „všeho“, místo toho, aby se tu vybudovala pořádná atmosféra. A toho šlo docílit i s malým obnosem. Leč bohužel se tak stalo, až skoro na samotném konci. Ten se mi líbil asi nejvíc ze všeho. (10.07.2016)

Zajímavý počin z českých luhů a hájů má být kritickým apelem na smutnou televizní současnost, kdy hlavním tahákem jsou vysílané reality show stavícího diváka do role až úchylného voyeura. Zajímavé téma a gradující napětí mezi účastníky sráží nedotaženost hereckých výkonů, které bohužel místy připomínají avantgardní divadelní představení. Místo konce vysvětlující titulky napovídají, že si ze závěrečnou pointou jakoby tvůrci nevěděli rady. Přitom po všem tom viděném a slyšeném mohlo být finále i překvapivé. (04.05.2009)

Kritika reality show? Parodie reality show? Reality show? Těžko říct, čím chtěl tento odvážný počin být. Šest lidí se nechá zavřít do sklepní místnosti, kde by společně měli přežít třicet dní. Absolutně žádná představa o čase, ztenčující se zásoby potravin, narůstající ponorková nemoc, podezřívavost, ale taky obavy, že se na ně nikdo nedívá, že si celou tu hru hrají jenom pro sebe. Navzdory až příliš vzorově vybraným figurkám je zajímavé sledovat psychologickou rovinu filmu – tu více tu méně úspěšně demonstrující vliv podobné reality show na jedince. Neschopnost účastníků rozlišovat mezi uměle vytvořeným světem, kde existují pouze jejich televizní obrazy a realitou daného místa zde vrcholí možná přehnaným, ale při daných podmínkách vcelku logickým násilným aktem. Teprve paranoia, jenž aktéry vymyšlené reality show v závěru zachvátí odhaluje jejich pravou tvář, zbavenou veškeré vědomé přetvářky – stávají se sami sebou a tím pádem již nejsou schopni ve hře pokračovat. Všichni do jednoho se odehrávají všehovšudy v jediné místnosti, vystupuje zde pouze šest neznámých herců, úmyslně chybí zvnějšku vyvolané drama, přesto film dokázal po celou dobu udržet mou pozornost. Ať úmyslně či nikoliv, tvůrci využívají principů většiny reality show a spoléhají na voyerskou povahu diváka. To je s nepřesvědčivými hereckými výkony a přílišnou doslovností další z faktorů, které ubírají Všem do jednoho na síle. Film si nicméně drží určitou laťku napětí, která, ač není posunována ani jedním směrem, sama o sobě vyzdvihuje celý počin nad běžný český televizní standard. Raději bych se vyhnul verdiktu typu „dobrý/špatný“ a doporučil vám Všechny do jednoho jako film pozoruhodný, s trochou nadsázky označitelný za kombinaci Saw, Velkého bratra a Díry (béčkový psychothriller s Keirou Knightley). 60% (03.02.2007)