Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Nemám pocit, že by měl být Hrubeš a Mareš komedií, která by chtěla diváky především bavit. Vnímám ho jako hořký pohled na život dvou ztracenců, kteří se k sobě můžou chovat jakkoli, ale prostě k sobě patří a ví to. Humorné je to spíše mrazivě, podobně jako Match Point to diváci vnímají jinak čistě proto, že si do toho vkládají svá určitá očekávání a ta se postupem času lámou. Výborní Budař a Krajčo (který je totálně k nepoznání). Jen tak si to zase nepustím, ale s chutí se na to za pár let podívám znovu, protože podobných odvážnějších kousků má naše kultura v posledních letech zoufale málo... (06.12.2006)

Jsem na vážkách, jak hodnotit. Ten styl vyprávění byl takový, že sem občas nechápal, co se tam snaží autor vůbec říci, až potom ke konci mi došlo, že ona je to vlasně taková skládačka, že se něco stane až potom a tak. Dál nevim, co si pořádně myslet o kamarádství obou hrdinů, protože ti tu jsou vylíčeni takovým stylem, kdy je Budař pořádně na přes držku, a rozhodně v tom moc není vidět, proč by měl být na něj Krajčo tak moc citově závislej. Nadruhou stranu Budař je tak moc na přes držku, až je z toho řada momentů, kterým jsem se ve filmu smál. Příběh je to celkem netradiční, asi sem rád, že nějaký takový film vnikl. Nechtěl bych moc srovnávat s Nudou v Brně, to tomuhle filmu asi škodí, ale tam ta celková poetika filmu byla vyladěna z mého pohledu lépe. (10.11.2009)

Haleluja! Máme v Česku nového filmového režiséra mezinárodních kvalit! Zatímco se v Nudě v Brně Morávek ještě s filmem učil a ve stylu se oc nevzdaloval Nové vlně z 60. let, v Hrubešovi a Marešovi už vypráví příběh zcela svým originálním způsobem. Není to v žádném případě odpočinkový film. Za "používání mozku" v kinosále je ale divák odměněn velkolepým koncertem náznaků a symbolů. Divadelní řeč, kterou Morávek tak ovládá, vstupuje jeho prostřednictvím zcela nenásilně na filmové plátno. Režisér dokázal, že lze oboje úspěšně zkombinovat. (17.10.2005)

Hodnotit tenhle film je docela těžké. Pokud přistoupíte na specifický humor, smějete se po celou dobu, což je u komedie skvělé. Na druhou stranu ale chcete také vnímat děj, který je ovšem kapku překombinovaný. Morávek si vzal trošku větší sousto, než se mu podařilo sníst. Dokázal natočit skvělou karikaturu některých úkazů v současné české společnosti, ale nedokázal udržet tempo a dějovou strukturu. Film od skvělého začátku pomalounku stagnuje a konec už není tak povedený. Začíná opakovat vlastní vtipy a jak se říká, opakovaný vtip přestává být vtipem. Snímek se také neubránil poměrně rozšířenému nešvaru české kinematografie posledních let - "hláškování"... Ale měli bychom autory taky trochu chválit. Zcela netradičním způsobem opsal a zkarikoval vlastnosti, ke kterým mají Češi sklony, a fenomény, které hýbou Českem těchto dnů - zvrácený obdiv k normalizačnímu popu (Hanka Zagorová), arogance (revizor Hrubeš), snaha všechno nějak zahrát do autu (nákup v supermarketu), pozérství (Hrubešův zájem o buddhismus), hloupý symbolismus (Hrubešova kubánská vlajka a portréty Che Guevary), konzumní šílenství (možnost vyhrát zájez do Bulharska), pitomé reality show...atd...atd... Sousto je to veliké. Morávek si s tím už sice nějak poradil - poměrně slušně, ale plynulosti a lehkosti Nudy v Brně už nedosáhl. *** (07.07.2006)

Proooooooč? Proč se musim 80 minut trápit a vokusovat křeslo, abych si užil poslední čtvrhodinu, která byla fakt dobrá? Námět dobrej, ale hrát dva blby je fakt na dvě věci. Hlášky pobavily jenom některý, celá myšlenka udělání si srandy z Budaře taky dobrá ale zase je to to zpracování! Copak v ČR nikdo krom Zelenky a Hřebejka neumí zrežírovat film, aniž by ho po*ral? Tohle mělo potenciál mnohem větší, a takhle to zapadne do šedýho (pod)průměru. (21.06.2009)