Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

BuryGol 

všechny recenze uživatele

Proooooooč? Proč se musim 80 minut trápit a vokusovat křeslo, abych si užil poslední čtvrhodinu, která byla fakt dobrá? Námět dobrej, ale hrát dva blby je fakt na dvě věci. Hlášky pobavily jenom některý, celá myšlenka udělání si srandy z Budaře taky dobrá ale zase je to to zpracování! Copak v ČR nikdo krom Zelenky a Hřebejka neumí zrežírovat film, aniž by ho po*ral? Tohle mělo potenciál mnohem větší, a takhle to zapadne do šedýho (pod)průměru. ()

Mythago 

všechny recenze uživatele

Nevím, zda to tvůrci zamýšleli, ale já jsem v tom viděl nádhernou a zároveň i smutnou metaforu k dnešnímu světu. Mareš - příroda (respektive země), která se sebou nechá dělat skoro všechno, jelikož se moc ani bránit nemůže. Je manipulována, přizpůsobována a ničena aniž by něco dělala. Hrubeš - člověk, jenž se bez výčitek a hany přisere na zemi a dělá si v podstatě co chce, aniž by se ohlížel na následky svého konání. Myslí si, že on je něco víc a jemu všechno patří. Pak sice zjistí, že tomu není úplně tak, jenže to už je příliš pozdě na jakoukoliv záchranu. Ať už to tedy byl nebo nebyl záměr tvůrců, za mě to nemůže dostat nic jiného než plný počet. Dialogy byly sice úplně tupé a nesmyslné, ale v tomto případě mi to nijak zvlášť nevadilo. ()

Reklama

anais 

všechny recenze uživatele

Tvůrci se asi rozhodli sdělit úplně všechno, co měli v danou chvíli na jazyku, a co jim právě přišlo legrační. Jsou tu vedle sebe hezké a fungující scény typu zjevení Hanky Zagorové a současně scény vypointované "cool" hláškami, v nichž se dva idioti oslovují "ty kreténe" a někomu to asi přijde jako vrchol humoru... ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

NEŠLAP NELÁMEJ!!!!! .... ..... ......... ......... ........... ........... .......... ......... ............. Z Morávka jsem měl pocit už u Nudy v Brně, že se svými postavami nesoucítí, a že se jim vysmívá. V tomhle případě to platí taky. Druhá výtka směřuje k tomu, že samotný příběh, na kterém je film postavený (Z revizora Dalajlámou) je slabý, takže film spíše zachraňují jednotlivé veselé momenty, které ale dokážou pobavit - třeba "Dneska peru bílý", scéna masturbace v uniformě, vše spojené se Zagorkou, objednávání přestárlých prostitutek ("No tohle je ale nehoráznost") a některé další ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Film nabouchaný skvělým humorem. Škoda jen, že to nedrží víc pohromadě nějakým o poznání lepším příběhem. Jinak zde vidíme skvělé herecké výkony. O Donutilovi a Janžurce je zybtečné se rozepisovat. Mě hlavně překvapil Krajčo. Přestože ho fakt nemusím, tak mě přesvědčil, že hrát on rozhodně umí. V jeho očích, že i takovouto odlehčenější roli prožívá. Musím si na něj, i když nerad, opravit názor. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno