Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

Mythago 

všechny recenze uživatele

Nevím, zda to tvůrci zamýšleli, ale já jsem v tom viděl nádhernou a zároveň i smutnou metaforu k dnešnímu světu. Mareš - příroda (respektive země), která se sebou nechá dělat skoro všechno, jelikož se moc ani bránit nemůže. Je manipulována, přizpůsobována a ničena aniž by něco dělala. Hrubeš - člověk, jenž se bez výčitek a hany přisere na zemi a dělá si v podstatě co chce, aniž by se ohlížel na následky svého konání. Myslí si, že on je něco víc a jemu všechno patří. Pak sice zjistí, že tomu není úplně tak, jenže to už je příliš pozdě na jakoukoliv záchranu. Ať už to tedy byl nebo nebyl záměr tvůrců, za mě to nemůže dostat nic jiného než plný počet. Dialogy byly sice úplně tupé a nesmyslné, ale v tomto případě mi to nijak zvlášť nevadilo. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Paralely s Doblba nejsou zmiňovány nemístně. Ano, i nový Morávek je překombinovaný, i jemu by slušel užší obsahový záběr. JENŽE, Hrubeš a Mareš jsou v mnoha chvílích skutečně vtipní, prakticky pořád bezchybně zahraní a jejich myšlenky ve mně dokázaly nemálo rezonovat. Škoda, že ty skutečně silné, odvážné a autorsky upřímné momenty rozvrátila nadsazená stopáž, v níž je hlavně půlhodinka před rozuzlením k smrti utahaná a nudná víc než všechna nuda, co jsem za dvaadvacet let v Brně zažil. Morávek s Budařem to mají v hlavě srovnané a vyplatí se jim naslouchat, přestože kolikrát ve svém blekotání ujíždějí k absolutním nesmyslům. Prostě zajímavá, i když v mnoha směrech nezvládnutá vylomenina. ()

Reklama

Tygrys 

všechny recenze uživatele

Film, který chtěl těžit z úspěchu Nudy v Brně. Krajčo byl fakt děsný debil, ale on takový vlastně asi být měl. Více než 3* bych dát nemohl, protože jsem se opravdu nudil. Sympatická mi byla Magdalena Borová v roli Ireny Hájíčkové. No ale onanovat v uniformě po dědečkovi před plakátem a při rádoby písničkách Hany Zagorové tak to už fakt né. Morávek s Budařem ať radši příště zkusí něco jiného, protože hrozí že se postupně zahrabou jako mr. Hřebejk. ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Hrubeš a Mareš došli na půl cesty se zřejmě dobrým úmyslem --- bez podivně nedotažených postav (rejža a jeho asistentka, prostitutka), trendy hlášek "ty jsi kokot, ne ty jsi kokot", které měly zřejmě zlidovět, s lépe dotaženou pointou, bez vykrádání Spalovače mrtvol, Vesničky mé střediskové, a podobných záležitostí, bez krajčova předkusu, bez celebrit, bez toho všeho by Hrubeš a Mareš došli o mnoho dál. Možná časem zkusím i Hrubeš a Mareš reloaded, brzo to ovšem nebude. PS: nenechte se zmýlit tradičně skeptickým komentářem, film opravdu nakonec stojí za shlédnutí, některé scény jsou velmi zajímavé, o to víc ale zamrzí všechny ty chyby a nedodělky...6/10 ()

lumiros 

všechny recenze uživatele

Vladimír Morávek mne oslovil filmem Nuda v Brně, za který právem dostal Českého lva za režii. Hrubeš a Mareš má přímočarý humor, tím je divákovi bližší a ta část diváků, kterým se právě Nuda v Brně nelíbila, nebo jí nepochopili, si tento snímek zamiluje a pak si najdou cestičku možná i k ní.. Mne se upřímně hodně líbil a dávám mu pět hvězdiček. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama