Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Vladimír Morávek mne oslovil filmem Nuda v Brně, za který právem dostal Českého lva za režii. Hrubeš a Mareš má přímočarý humor, tím je divákovi bližší a ta část diváků, kterým se právě Nuda v Brně nelíbila, nebo jí nepochopili, si tento snímek zamiluje a pak si najdou cestičku možná i k ní.. Mne se upřímně hodně líbil a dávám mu pět hvězdiček. (04.10.2006)

Tento styl se mne opravdu zamlouva i pri zaskatulkovani do komedie bych pridal i drama se nemuzu tesit velkemu zajmu divaku, protoze vtip neni ve vtipnych frazich, silenych scenkach ale v duchu z kazde postav a pribehu. Budar mi vubec do role ze zacatku nesedel a postupem casu, mne pripadal cil dal vic lepsi a lepsi. Jak zase moc nemusim Krajca, tak podal hodne dobry vykon az mne prekvapil. Kostra filmu je na zamysleni a take prostrihy, ktere z prvu nedavaji smysl se v zaveru vybarvi jako dobre promyslene. Mel jsem problem asi se 20 minutam pred koncem, to se mne zdalo zbytecne a natazene a film, tim ztratil svuj spad. (05.06.2006)

,,hele nešlap nelámej, jo,, Film chvílemi dost vtipný, chvílemi dost praštěný. Přes to, napodruhé už jsem se i smál forkům, u kterých jsem napoprvé bezmála kroutil hlavou. Zejména Josef Mareš v podání Richarda Krajča mě pobavil daleko víc, než původně. Je pravdou, že divák na tento styl musí být opravdu velmi dobře naladěn a mít na tento druh humoru chuť (30.03.2009)

Budaře mám rád, je to univerzál na vše a Krajča coby frontmana Kryštofa také. Prvních dvacet minut této komedie je celkem slušných, bohužel pak už tomu trochu dochází dech, jako by si tvůrci nevěděli rady co dál... Zatímco Nuda v Brně byla skvělou záležitostí se silným příběhem svázaným řadou jednotlivých osudů, zde se příběh točí jen kolem Hrubeše a Mareše... nějak mi tam chybělo něco víc. Možná by snímku prospěla kratší stopáž, takhle to už ke konci lehce nudilo, i když se člověk občas musel usmát... * * * (27.03.2012)

Komedie? Jen z části. Jinak vidím spíš psychologické drama, možná avantgardu. Film by se mi asi býval nelíbil, být řadovým divákem, očekávajícím dobré pobavení a snadné pochopení... Já jsem ale měla tu možnost zajít v hradeckém Klicperově divadle na představení Akvabely, režírované právě V. Morávkem. Mezi příběhem Hrubeše a Mareše a přiběhem Akvabel lze nalézt jisté paralely, možná proto jsem děj Hrubeše snáz pochopila, vstřebala. Občas se ve filmu vyskytuje až příliš sprostých slov, ale do života, který je na plátně zobrazován, patří. Resumé? Hrubeš a Mareš rozhodně není hloupý film, myslím, že má v sobě spoustu zajímavých myšlenek. Jen to chce mít čas a chuť je v něm nacházet. (20.07.2007)