Režie:
Vladimír MorávekKamera:
Diviš MarekHudba:
Jan BudařHrají:
Jan Budař, Richard Krajčo, Miroslav Donutil, Iva Janžurová, Magdaléna Borová, Robert Roth, Stella Zázvorková, Radovan Lukavský, Pavla Tomicová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (217)
4.5/10. Životní role Richarda Krajča. Toho mentálně zaostalejšího jedince nemohl nikdo zahrát lépe než on. Všichni máme rádi jeho hlas, avšak tady se teda předvedl. Film je v 1/2 skvělý, baví mě každý dialog hlavních "hrdinů". Donutil ve svojí roli taky přesvědčivý a dává vzpomenout na jeho legendární roli v pelíškách. Film je neoddiskutovatelně o minimálně 25 minut delší, než by bývalo bylo zdrávo a značně si tak svojí délkou podkopává nohy. Druhá polovina filmu je tak značně utahaná a zbytečně zdlouhavá. Avšak několik povedených scének (supermarket) si budu pamatovat ještě hodně dlouho. I proto bych být Vámi (i přes mé hodnocení) tomuto snímku šanci dal. ()
Paralely s Doblba nejsou zmiňovány nemístně. Ano, i nový Morávek je překombinovaný, i jemu by slušel užší obsahový záběr. JENŽE, Hrubeš a Mareš jsou v mnoha chvílích skutečně vtipní, prakticky pořád bezchybně zahraní a jejich myšlenky ve mně dokázaly nemálo rezonovat. Škoda, že ty skutečně silné, odvážné a autorsky upřímné momenty rozvrátila nadsazená stopáž, v níž je hlavně půlhodinka před rozuzlením k smrti utahaná a nudná víc než všechna nuda, co jsem za dvaadvacet let v Brně zažil. Morávek s Budařem to mají v hlavě srovnané a vyplatí se jim naslouchat, přestože kolikrát ve svém blekotání ujíždějí k absolutním nesmyslům. Prostě zajímavá, i když v mnoha směrech nezvládnutá vylomenina. ()
vubec jsem netusil ze Krajco dokaze tak dobre zahrat naprostyho debila :-) Musel jsem se mu porad smat, Mares byl proste naprosto silenej.. nicmene i Hrubes v podani Jana Budare byl taky ostrej. Prvni pulka filmu je dost vtipna, pak se dej ale zacina kombinovat, ke konci uz se tempo pomaloucku vlece a vlece.. kdyz uz nuda narusta maximalni hranice, prijde docela drsny konec. Radsi bych, aby se cely film ubyral podobne, jako prvni pulhodinka. ()
Tento film se mi po 30 minutách velice líbil, ale to jsem ještě nečekal, že od třicáté minuty to bude úplný propadák, film byl velice nudný, po hodině jsem chtěl odejít z kina, některé vtipné sekce byly k zasmání jen na začátku, poté to byli jen trapné sekce. No prostě to vidím že začátek bych ohodnotil 4 hwězdami a konec známkou odpad!, takže logicky dáwám 2 hwězdy. ()
Nechápu proč tak nízké hodnocení. Film je to opravdu na naše poměry dobrý. První polovina je víc vtipná druhá spadá do vážnosti, ale to filmu absolutně nevadí. Při sledování jsem ke konci nemohl odtrhnout oči od obrazovky jelikož konec opravdu za sledování filmu stál. Budař a Krajčo zde hrají velmi dobře...hlavně pak Krajčo, sice se mi zdá, že je film krapet perverzní, ale to mu nesnižuje na kvalitě. Jak řiká Storm opravdu podceněné a je to škoda. ()
Galerie (7)
Photo © Čestmír KOPECKÝ – PRVNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ
Zajímavosti (5)
- Po 28 letech se ve filmu objevil dříve dětský herec Petr Starý známý z filmu Páni kluci (1975). (M.B)
- Stella Zázvorková, která ve filmu hrála Babičku Miriam, zemřela týden po natočení svých scén. (tsatsiki)
- Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)
Reklama