Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Film vypráví příběh dvou mužů, kteří se na začátku třicátých let rozhodli navzdory společenským konvencím překročit zaběhnuté limity medicíny. Jejich pacienti, známí jako "modré děti", trpí srdeční vadou, končící drastickou smrtí. Doktoru Alfredu Blalockovi (Alan Rickman) a jeho pomocníkovi Vivienu Thomasovi (Mos Def) se sice podaří objevit zcela nové metody léčby této nemoci, nepodaří se jim však přesvědčit okolí, že černá barva pleti a absence univerzitního vzdělání u Viviena nehraje při záchraně dětských životů roli. (Magic Box)

(více)

Recenze (38)

Terminus 

všechny recenze uživatele

Televizní film Něco, co stvořil Bůh vykazuje mnohé rysy podobných filmů z produkce Home Box Office (HBO). V prvé řadě stojí na silném příběhu podle skutečné události, soustřeďuje se na osudy výjimečných jedinců (stejně jako TV filmy Život a smrt Petera Sellerse, Konference ve Wansee, RKO 281, Bojkot). Tyto výjimečné jedince ztvárňují neméně výjimeční herci (zde Rickman a Mos Def, jindy Geoffrey Rush, Kenneth Branagh či Liev Schreiber). Režiséři těchto filmů příliš neexperimentují a věnují veškeré soustředění působivému příběhu. Těmi, kdo dělají historii ve filmu Něco, co stvořil Bůh (název odvozen od "božsky" přesných stehů používaných při operaci srdce), jsou A. Blalock a V. Thomas - bílý lékař a černý nevystudovaný lékařský asistent, jehož barva pleti je jedním ze dvou stěžejních motivů tohoto filmu. Tím druhým jsou jejich revoluční pokusy o operaci srdce, která je do té doby zapovězena jednak pro technickou nedokonalost a též pro lékařské pravidlo "nedotýkej se srdce". Vedle motivu rasové segregace (do filmu jsou vloženy dobové dokumentární záběry) akcentované skrze postavu trpěného i zavrhovaného Thomase a jeho bratra, jež si jako učitel vydělává méně než bílí kolegové, upoutá též vedlejší zápletka křesťanského odmítání operace srdce (Blalock: "Bůh chce to dítě zabít, já ne!"). Rasová otázka je podána výstižně, nejzajímavější je vztah obou lékařů - Blalock se nikdy neohlíží na Thomasovu barvu pleti, ale zároveň mu nezištně nabízí přivýdělek coby pinglovi na "bílých večírcích". Oba časové posuny jsou obohaceny o dobovou píseň, která doplňuje zmíněné dokumentární záběry. Rutinně režírovaný snímek upoutá odhodláním hlavních hrdinů (Blalock říká: "Tam, kde vy vidíte riziko, já vidím šanci!"), ale odradí tezovitým závěrem, v němž je zestárlý Thomas obdařen čestným doktorátem. "Zestárnutí" postavy (hrané jednatřicetiletým Defem) obnáší nasprejování vlasů a kníru šedou barvou a řadí se mezi nejhorší maskérské počiny na plátně (obrazovce). Na otázku, co by si měl divák z filmu odnést Alan Rickman odpověděl: "Měl by si říci, proč jsem o tomhle nevěděl dříve?'" A v dobře odvyprávěném příběhu o silných a historicky významných osobnostech skutečně leží největší síla tohoto filmu. Téměř výhradně televizní režisér Joseph Sargent (*1925) debutoval v roce 1959, pro televizi zpracoval mj. Pýchu a předsudek a natočil též zoufale zlé pokračování Čelistí (1987) či válečné drama MacArthur s Gregory Peckem v roli generála. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Vynikající výkony Alana Rickmana a Mose Defe v bezchybně napsaném scénáři k filmu o výrazném zlomu v dějinách kardiochirurgie s další, ale velmi podstatnou linií, týkající se rasové diskriminace. Alan Rickman, který hrál egoistického, ale charismatického doktora Blalocka byl velmi působivý právě v těchto nepříjemných situacích, do kterých se často ve styku s Vivienem dostával. Jeho pocity vnitřní vzpoury a nesouhlasu, které ale nakonec u něj utlumily tehdejší zvyky společnosti vzhledem k rasové diskriminaci, byly v jeho tváři víc než čitelné a dokonalé. A velmi zdatně mu sekundoval Mos Def v roli Viviena, který hned od začátku působí jako sympaťák a jeho zapálení pro věc je víc než zjevné. Škoda, že se události vzhledem k němu nevyvinuly podle mých představ, ale dějiny zkrátka v tomhle směru nelze obejít. Jestli chcete vidět lékařské a lidské drama v jednom, tak tenhle film vám určitě doporučuju a jestli to byl a nebo nebyl televizní film v tomhle případě vůbec neřeším. 80% ()

Reklama

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Nádherný ľudský príbeh niekto by mohol tvrdiť, že sentimentálny, avšak práve schopnosť citu je na ľuďoch predsa tou najobdivuhodnejšou tak prečo máme problém ich vnímať aj pozitívne? Nie je to predsa preexponovaný romantický "doják", ale skutočný príbeh skutočných ľudí, ktorý napriek tomu, že to v živote nie vždy mali ľahké vždy uprednostnili životy iných pred tými vlastnými. V kategórii televíznych filmov vysoko nadštandardný a výborne stvárnený. U mňa je to päť hviezdičiek bez zaváhania. ()

Rembrant 

všechny recenze uživatele

Filmy z produkce BBC bývají často sázkou na jistotu a můžete očekávat kvalitní podívanou, zde se ovšem našla čestná vyjímka. Děj složený z průkopnických metod v medicíně a zároveň rasové diskriminace působí velice zajímavě, ale občas v něm nastanou hluchá místa. Co mi ovšem nejvíce vadilo je, že herci hráli na půl plynu. Jistě, i tak podali výborný výkon, zvláště Alan Rickman, který snad ani nemůže být špatný, ale herci mohli podlě mě hrát daleko lépe. Film je to velice dobrý, napínavý a zajímavý, v žádném případě není špatný, jen se z něj dal udělat mnohem lepší film. Hodnotím 3,5* za nevyužitý herecký potenciál. ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Nie je to tak dávno, čo som si Rickmana vymazala z TOP 10, aj napriek tomu, že tam vlastne patrí. Aj v tomto filme to zase raz dokázal. A Mos Def mu výborne sekundoval. Príbeh, réžia, herci, prostredie, výprava, hudba ... nemám čo by som vytkla, naozaj príjemný a poučný film, ktorý môžem len a len odporučiť. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (13)

  • Obrazy hlavních postav v Hopkinsově univerzitě nejsou umístěny vedle, ale na protilehlých stěnách, aby se obě legendy na sebe dívaly. (Tonula)
  • Přestože byl později Thomasovi udělen čestný titul dokrora medicíny a vyškolil stovky lékařů, nikdy neprovedl operaci na lidském pacientovi. (Tonula)
  • Na rozdíl od filmu Thomas Hopkinsovu universitu nikdy neopustil, i když o tom v roce 1947 silně uvažoval. Jeho plat byl nedůstojně malý, a tak chtěl odejít zpět do Nashvillu, aby tam pracoval ve stavebnictví a zabezpečil svou rodinu. Poté, co mu správní rada na žádost Dr. Blalocka zdvojnásobila plat, své rozhodnutí změnil. (Tonula)

Reklama

Reklama