Co je nového, kočičko?

Jestli se ve svém největším filmu - Lawrencovi - Peter O'Toole projevil jako naprostý muž ducha, kterému ženy nic neříkají, o tři roky později si to v téhle bláznivé komedii podle scénáře Woody Allena jako "notorický nymfoman" dočista vynahradil. V každém případě bezchybné jako nebývalé propojení komiky Petera Sellerse a Woody Allena (jeho první typické neurotické představení). A považte! Woody tu je ostříhaný na krátko! No, relativně na krátko. (03.10.2005)

Zábavně ztřeštěná bláznivina, jejímž hlavním tématem je sexuální libido. Plno pobíhajících postaviček usilujících o sexuální spojení, či před spojením utíkající. Touha, vášeň, chtíč, láska, samota a sex. Sex povznášející, uklidňující, agresivní, podmaňující, uspokojující a osvobozující od zemských tíží a těžkostí. Novodobý Don Juan, Michael James (dobrý Peter O'Toole), je předurčen k citovému i tělesnému uspokojování žen. Ty na něj většinou skáčou ihned, jak ho spatří, kalhotky vlhnou a Michael, s vychováním gentlemana, se ujímá svého poslání. Má lásku, ale žene ho chtíč. Až postupem času přichází uvědomění. Dr. Fritz Fassbender (dobrý Peter Sellers), Michaelův psychiatr, je sexuálně neukojitelný chlípný maniak, jehož veškeré snahy o spojení končí neslavně. A tím se jen jeho chtíč prohlubuje. Victor Shakapopulis (Woody Allen) je sexuální outsider, neškodný loudil a nespokojený intelektuál. Carole Werner (půvabná Romy Schneider), Michaelova láska, se snaží dostat svého vyvoleného pouze do své postele. Nakonec, i přes jeho velké protesty při strachu ze ztráty své sexuální svobody, se jí to i podaří. Renée Lefèbvre (elegantní Capucine) je sexuální nymfomankou pod maskou cudné ženy. Fritz ji marně dobívá, ona sama skáče na Michaela. Fritz jí znechucuje, Michael jí rozohňuje. Další zajímavé postavy: bláznivá Liz Bien (půvabná Paula Prentiss) s citovými kolapsy, další půvabné dívky Rita (Ursula Andress) a Jacqueline (Katrin Schaake), a doktorova nebojácná žena Anna (Eddra Gale). Závěrečný hromadný karneval jako gejzír radosti a nespoutaného chtíče. Plivanec do tváře všech puritánů. (21.05.2011)

Teatrálne, afektované a mdlé. Napriek tomu, že film je šialený a plný pomaly až absurdných situačných gagov, všetko vychádza naprázdno. Môže za to aj dej, ktorý nemá hlavu ani pätu a tak zbrklo, ako sa začína, tak nezmyselne sa aj končí. Vzťahy medzi postavami sú umelé a je doočíbijúce, že slúžia len na to, aby sa všetci stretli na konci v jednom hoteli. Ak nefunguje chémia, vďaka ktorej majú byť gagy vtipné, nemôžu fungovať ani samotné gagy. PS: Veľké plus za ústrednú pecku Toma Jonesa! (03.11.2010)

Veľmi zvláštny guláš rôznorodých vtipov a situácií, ktorý hlavne ku koncu, začína pôsobiť absurdne a preplácane v tom najhoršom možnom slova zmysle. Prvý Allenov scenár pretranformovaný do filmu nesie niekoľko jeho typických znakov, prítomných hlavne v dialógoch, ktoré sršia vtipom a neurotizmom. Hlavnú dvojicu hrdinov tvoria legendy: Peter O´Toole, na ktorého eskapádach sa dokážete s chuti zasmiať, a Peter Sellers, ktorý je zase v príbehu dominantný ako postava z najčudnejším výzorom vôbec. Allenova postava je zatlačená do úzadia a zo všetkých prítomných má najviac svetlých miest, čo je podľa môjho názoru škoda. Prvá polovica filmu má skvelo načasované vtipy, skvelo dotvorené situácie a celkovo v rámci príbehu funguje skoro bez chyby. Smejeme sa na ľúbostných omyloch a túžbach hlavnej dvojice a aby toho nebolo málo, každú chvíľu sa tam objaví nová - veľmi pekná slečna. Koniec, ktorý mal tvoriť akési vyvrcholenie je ale neucelený a tým pádom stráca svoje čaro, aj keď nemôžem neopomenúť značnú podobnosť poslednej scény v hotelovej izbe so scénou v kajute vo filme bratov Marxovcov Noc v opere. Film, ktorý sa dá užiť a na ktorom sa dá zasmiať a ktorého chybou nie čas, ktorý ho delí od prítomnosti, ale vo filme všadeprítomný súboj tvorivých zložiek, ktoré sa očividne nedohodli. Slušný priemer. (04.12.2011)

Už v této první komedii podle scénáře Woodyho Allena jsou poznat některé jeho bezvadné hlody (,,Milování ve výtahu je prima, pokud milenci nepřesahují váhu 650 kg...") i nápadité scény (klasické balkónové vyznání lásky je narušeno obyvateli jiných bytů, co koukají z oken a říkají věci jako ,,Kdo že je hvězdou vašeho srdce? Já?" ,,Nene, ta paní vlevo nahoře, nad vámi!"), ale je poznat, že tu ještě neměl hlavní slovo, protože tempo je vražedně pomalé. Dočkáme se zhruba jednoho opravdu dobrého vtipu na čtvrt hodiny. Když si to pak Woody začal dělat všechno sám, byla kadence jinačí. Příběh zde moc negraduje. Peter O´Toole má rád mladé kočičky a dostává se do různých šlamastyk (samozřejmě nesmí chybět rodiče snoubenky ani schovávání milenců do skříně), zatímco lidé kolem něj mu závidí. Je to jako fraška od Feydeaua - což o to, proti tomu nic nemám, on je psal geniálně - jenže zde to prostě není tak vtipné, ale spíš unylé. Ještě kdyby film skončil po zhruba 70 minutách, kde na to byla vhodná scéna (požádání o ruku), asi bych přidal čtvrtou hvězdu, ale bohužel - snaha tvůrců ještě dodat nějaké bláznivé vyústění vede jen k dalším zbytečným 40 minutám bláznivé honičky, co jsme viděli stokrát a lépe. Přes všechnu tu špínu, co jsem vytáhl ale vlastně nelituju, že jsem film zhlédl. Když se na nábřeží potká Woody slavící osaměle narozeniny a Peter Sellers, co se chystá spáchat sebevraždu, je to takové setkání dvou legend a taková síla, že se to podle mě rovná momentu, když spolu v Nelítostném souboji zajdou na kávu Al Pacino s Robertem De Niro. (28.01.2013)