Anita - švédská nymfička

Sice se jedná o neskutečnou kravinu. Lacinou jakousi frašku vyobrazující sexuální a psychologické problémy mladé dívky. Ve skutečnosti se jedná o softeroťák, kde se neustále vystavuje překrásná Christina Lindberg. Její "uhrančivé" kozy a neoholený bobr je na obrazovce skoro stále, takže nevýrazný starý trash zvedám o jednu * navrch. Jak známo, Christina se stala hvězdou podobných filmečků jak v rodné zemi, tak v Japonsku a zejména se navždy zapsala do ranku "sleazy-násilných exploitaition zvěrstev" hlavní rolí ve filmu Thriller - en grym film (1974) ... (23.03.2010)

Každý žánr má svá pravidla a tento film je hezká podívaná v žánru soft-erotiky. Místy je vtipný a hlavně erotické scény jsou vloženy do dějové linie, nejsou samoúčelné. Režisér s ním "díru do světa" neudělá, ale odvedl solidní práci. A byla by škoda nemít příležitost se podívat na Ch. Lindbergovou. :-) (09.08.2017)

Zda sa, ze ako jediny nie som uneseny z Christiny. Jej kukuc mi skor pripada tupy nez nevinny, aj ked prsia ma pekne. Co vsak jej nahaty vzhlad komplet zabija je podpupocna hustina. To nie je pokus o vtipny slovny obraz. To je snaha o fakticky opis slecninho zarastenia. Ja viem, ze v 70 rokoch bol poriadny krov znamenim doby, ale toto je skor Prales - chraneny krajinny utvar. Aj ked v jej pripade skor nechraneny. K filmu len dodam, ze na eroticky film je tam privela kecov a malo sexakcie, na psychologicku dramu je to nudne a Christina je zla herecka. Vlastne nudne je to aj na erotak. Co nas privadza spat k pralesu. (04.09.2011)

Skutečný příběh šestnáctileté nymfomanky? Taková synopse by dokázala navnadit i nejednoho asexuála, zvláště, když v hlavní roli vystupuje poměrně krásná a nevinná Christina Lindberg. Torgny Wickman využil uvolněnou filmovou atmosféru sedmdesátých let a podepsal se pod několika soft-erotickými kousky, z nichž tento je mezi fanoušky nekriticky nadhodnocen. Třebaže se ve filmu nevyskytují žádné sexuálně explicitní scény často je atmosféra prostoupena notnou dávkou erotična. Hlavní hrdinka Anita nemá prakticky žádné zábrany, co se týče výběru sexuálních partnerů (nepohrdne jak oslizlými dědky, tak nadrženými zajíčky) i míst, kde si to s „klienty“ rozdává (stan na staveništi, šatna..). Do této doby děj svižně odsejpá a nenudí. Jakmile však Wickman začíná „odborně“ analyzovat problém nymfomanie, vstupuje do filmu sterilita a značná dávka klišé. Anita je černou ovcí rodiny, nemá nikde zastání jen u mladého studenta psychologie (Stellan Skarsgård), který je do ní bezmezně zamilován a za každou cenu se snaží tuto kompulsivní poruchu vyřešit. Přitom řešení je tak prosté. Anitě stačí, když prožije svůj první orgasmus a choroba jako mávnutím kouzelného proutku zmizí. Následný happyend je stejně oslizlý jako většina Anitiných bývalých kunčoftů – možná i proto je film na Novém Zélandu zakázán. (26.08.2007)

Tento film mi v paměti zůstane zřejmě jen ze dvou důvodů. 1) Jde o jednu z prvních rolí dnešní superstar Stellana Skarsgarda (a to zrovna roli velmi bizarní). 2) Kvůli scéně, v níž Anita najednou začne dělat striptýz na rodinné oslavě před svými rodiči a jejich kamarády. To je scéna tak absurdní, že mohu s klidným srdcem říct, že něco takového jsem opravdu ještě neviděl. Jinak se ale tomuto soft pornu stalo snad to nejhorší, co se filmu v tomto žánru může stát - není ani vzrušující, ani provokativní, ani špatný, jen prostě nudný. Mým oblíbeným filmem ze subžánru "eroťák, v němž Skarsgard léčí ženu z nymfomanie" tedy i nadále zůstává Nymfomanka. (23.12.2017)