Kandidát

Najdôležitejšie vo voľbách je mať krásny biely chrup. Zlaté vlasy a modré oči sú už len ďalším plusom. To máte isté, že vás budú určite voliť osemnástky s čerstvým volebným právom. Občas vám ale na verejnosti pridrbe nejaký postarší chlap, zbavený všetkých ideálov. Je zaujímavé sledovať, že vždy, keď sú v Amerike voľby, tak je to práve v čas, kedy Amerika potrebuje nutne zmenu a zrovna sa vyrojil odnikiaľ niekto, kto vie, ako veci zmeniť k lepšiemu. Proste pozná tú the better way. Frázy a činy, to sú absolútne opozitá. Preto by som kľudne privítal aj nejaký ten sequel, ale to už by nebola vtipná satira, ale tvrdá dráma s minimalistickým dejom. (03.10.2016)

Kandidát je jakousi jemnou satirou na konfrontaci názorového idealismu a přízemní politické reality, kdy politická angažovanost obvykle znamená nekonečné množství kompromisů na cestě za získáním funkce, z jejíž pozice můžete o věcech veřejných rozhodovat. Na konci té cesty už z původních ideálů zůstávají jenom žalostné zbytky. Ocenil bych, kdyby film spíš než společensko-kritické drama byl jízlivou komedií na dané téma, protože námět k tomu přímo vybízí. Robert Redford se do role sympaťáka, který na voliče působí svým mládím, energií a charismatem hodí skvěle, a film dobře ukazuje technologii ovlivňování veřejného mínění profesionálními image-makery a mediálními poradci, kteří tahají za provázek a nechávají se bez ohledu na vlastní politické přesvědčení (pokud vůbec nějaké mají) najímat kýmkoliv, kdo jim zaplatí. Film je atraktivní především pro toho, kdo se o politiku víc zajímá. Ten, komu je lhostejná, pohled do politického zákulisí nejspíš neocení a scénář nepatří k těm, které by mohly oslovit ty nejširší masy diváků. Celkový dojem: 70 %. (09.08.2011)

Film Kandidát je veľmi prínosné dielo mapujúce praktiky, o ktorých sa síce neustále hovorí, ale i tak vyznie úprimne sarkastický a poteší fiktívnou divadelnou odozvou sveta. Kvalitne napísané politické rošády, pri ktorých absentuje väčšia motivácia samotného kandidáta, ostrejšie politické konfrontácie a počiatočný autobiografický prerod hlavnej postavy. S týmito aspektami by to bolo čistých 80%. (06.05.2014)

Výborné politické drama o kterém jsem už podle námětu tušil, že mě sedne. Čekal bych to teda mnohem ostřejší, tohle je jen takové jízlivé popíchnutí, ale i tak skvělé. Mladý aktivista a syn guvernéra Bill McKay se nechá přesvědčit ke kandidatuře na senátora proti senátorovi ze staré školy. Zpočátku v kampani poukazuje na konkrétní problémy a nabízí konkrétní řešení, které ovšem nikoho nezajímají. Na konci pod dohledem týmu poradců, kteří plánují každý krok, gesto, výraz, slovo se mění na frázistu. Vynikající Redford s tváří přesně pro tenhle typ filmu, stejně tak všehoschopný marketér Peter Boyle, výborný i režisér, který dosahuje dojmu autentičnosti tím, že nechává mluvit lidi před sebe či živou kamerou. Na sedmdesátky skvělé, dnes v politické realitě tak trošku čajíček - dneska kandidáti kromě frází lžou, straší, slibují věci co nemůžou ovlivnit, hledají špínu na soupeře. Jiní pro změnu nálepkují oponenty jako proruské, nedemokratické, populistické. PR týmy vytváří dokonalé beznázorové loutky. Média už nekomentují, ale nepokrytě fandí té správné straně a svými průzkumy určují, kdo má a kdo nemá vyhrát. Tady v podstatě vidíme pozitivní kampaň s troškou těch frází a odcházením ideálů, kde se oba kandidáti chovají slušně a oběma jde svým způsobem o blaho lidí. Silné 4* a drama roku 1972. (02.02.2023)

Rozjetý vlak, ze kterého se jen tak nevystupuje. Může dovézt svého "Kandidáta" k vítězství, za které se platí duší ... Poněkud cynický a tvrdý pohled do zákulisí politického boje nevypovídá ani tak o ztrátě ideálů a vlastního přesvědčení jako o lehkosti, s jakou lze bezděčně ztratit pochybnou kontrolu nad sebou i nad svou kampaní - kontrolu, kterou jste možná nikdy neměli. O tom, jak se ve jménu úspěchu snadno a rychle nechat převálcovat vlastním štábem - jak bezbolestně (?) dopustit děsivou přeměnu své osobnosti v pouhou loutku s mladou a perspektivní tváří, která papouškuje líbivá hesla ... protože nic jiného si dav nežádá. ----- "Mám pocit, že někteří naši politici oněměli, i když je pořád někde slyším ... Všichni je slyšíme. Jenomže oni nemluvěj - jen vydávaj zvuky." ----- No ... vítej do klubu, Bille McKayi. Možná mně chyběla trochu hlubší sonda do tvého života, ale i tak jsem se dozvěděla všechno podstatné o velkém, okázalém divadle, jakým se maskuje profesionální politika. Nic povzbudivého - ale taky nic překvapivého, řekla bych ... 3,5* (22.03.2011)