Zmizení

Tuhle Neo-Noirovku jsem si rychle zamiloval a uz jsem ji stihnul alespon 5x zhlednout a to se k filmum moc nevracim. Skvela temna atmosfera + hudba a zajimava prostredi delaji z tohoto snimku mimoradne dilko se skvelou atmosferou a vzdy kdyz mam chut na potemelou detektivku ze stredoskolskeho prostredi sahnu po Brick. (01.09.2006)

Lynchovsky udělaný kousek, který mě chytnul a nepustil. Hippie voják Brendan, smart Brain, půvabné femme fatale - líčení černošky za gejšubylo opravdu sexy:-) - nasvalený pseudo Eminem, prostě cool! Hrozně mi to připomínalo starší PC hry, kde musí pobuda s kocovinou vyřešit problém a vyznat se v náznacích a nástrahách je problém sám o sobě:-)) Plný počet (21.09.2008)

Možná po druhém shlédnutí změním počet hvězdiček směrem nahoru... Kdo ví.. Ale jedno je jisté. Brick je pro mne překvapením letošního roku, které sice není určené pro konzumní typ diváka, ale tím víc potěší filmové labužníky. A říkat vám stručný obsah snímku? Ehmm, radši si ho pustím ještě jednou a budu si dělat detailní poznámky (což radím i vám).. (03.08.2006)

Brick je film, který má všechny předpoklady pro to, aby vás zaujal. Disponuje neokoukanými mladými herci (nikdo starší nad 20 let se snad ve filmu ani neobjeví), kteří i solidně hrají, dále neutuchajícími jazzovými motivy, které jako by vypadly z filmů božského Davida Lynche, z kterých si rovněž bere i hustou a postupně budovanou atmosféru něčeho tajemného (zjevnou inspirací je pak rozhodně Mullholland Drive). Všechny dialogy jsou plné slangu a dost těžko se překládají, přičemž skrývají i skryté motivy. To vše dohromady vytváří dosti specifický noir feeling přeplněný dusným vzduchem, tajemnem a mysticismem, který má rozhodně potenciál zaujmout. Ale přesto se u mne nedostavilo pražádné nadšení, neboť mi přišlo prostředí vcelku nehodnověrné (některé figurky jsou až příliš pitoreskní a sklouzávají do oblasti parodie), příliš nekonvenční a závěr byl už jenom klišovitou kaší, kterou jsme se přecpali už v jiných filmech… (25.03.2007)

Tak tu pôjdem trochu proti prúdu, keďže ma na tejto nízkorozpočtovke zaujala viac forma než scenár. Vynaliezavý strih, zaujímavé uhly kamery, snové sekvencie, hudba a zvuk a tak podobne. K tomu reflexia noirového subžánru v príbehu, kde mi bolo viac menej jedno, ako sa veci majú a pri záverečnom odhalení som akurát skonštatoval, ako si tvorcovia s konvenciami žánru pohrávajú, respektíve ich napĺňajú vo filme, ktorý vizuálne žiaden film zo 40 rokov nepripomína. Namiesto toho, aby som zažíval prezretie po tom, ako všetko do seba zrazu zapadá a ako je všetko inak a ja som sa nechal napáliť. Alebo si pokladal otázky typu, ako si to ten Brendan dokázal tak presne vycucať z prsta. Ale ako sa tu už napísalo, Brick sa naplno docení skutočne asi až po druhom pozretí. Či sa k nemu niekedy odhodlám, si nie som úplne istý. No a outfit JGL je príšerný a dosť ma v priebehu sledovania rušil. (14.03.2019)