Paris Is Burning
Paris Is Burning
USA,
1990, 71 min
Obsahy(1)
Jennie Livingstonová patří mezi režiséry New Queer Cinema spíše k raritě, a to nejen kvůli tomu, že se jako režisérka poměrně vyjímala v převážně mužské společnosti, ale i kvůli tématu jejího dokumentu, v němž se protíná hned několik rysů „hnutí“. Jejími aktéry jsou většinou příslušníci dvojitých minorit, afroameričtí a latinoameričtí příslušníci LGBTQ komunit z dělnického prostředí. Ústřední téma filmu, sledujícího tzv. ballroom (bálovou) kulturu, je průsečíkem tematiky genderu, sexuality, třídy, rasy a etnicity. (Letní filmová škola)
(více)Zajímavosti (4)
- Snímek podobně jako další filmy New Queer Cinema vyvolal velkou kontroverzi v náboženských a politických kruzích, v nichž byl dokument vnímán jako „neuvěřitelně nízký a zoufale zlý“, a někteří z politiků volali po bojkotu filmu. Navzdory mnoha oceněním a mezinárodnímu úspěchu svého dokumentu se Livingstonová bohužel již nikdy nedostala k natočení dalšího celovečerního filmu. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Pro mnohé diváky a divačky byl dokument vůbec prvním vhledem do ballroom kultury, která v 80. letech zažívala vrcholné období. Tento specifický taneční styl, nazývaný také voguing, v sobě propojuje zejména performanci, tanec a módu. V průběhu následujících let začal pomalu pronikat do mainstreamu, např. díky Madonně. V současnosti se tento typ performance těší stále větší oblibě, což dokládá mimo jiné i úspěch seriálu Pose z produkce streamovací služby Netflix, který se odehrává právě v období 80. let a na němž Jennie Livingstonová spolupracovala jako konzultantka. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Práce na filmu trvala Livingstonové šest let. V průběhu natáčení musela několikrát práci přerušit, protože jí chyběly finanční prostředky. Ukázalo se totiž, že tematika dragové scény je příliš problematická a specifická i pro samotnou LGBTQ komunitu, takže Livingstonová pro svůj projekt jen těžko hledala podporu. (Zdroj: Letní filmová škola)