Apache
Apache
Apache
Režie:
Robert AldrichScénář:
James R. WebbHudba:
David RaksinHrají:
Burt Lancaster, Jean Peters, John McIntire, Charles Bronson, John Dehner, Paul Guilfoyle, Monte Blue, Ian MacDonald, Walter Sande, Paul E. Burns (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Bílí mužové rozpráší poslední skupinu svobodně žijících Apačů. Ti, kteří se odmítají podřídit, míří vlakem na Floridu, odkud se žádný nevrátil. Mezi odvedenými je i vzpurný Massai, který bojuje o svou svobodu a zemi. Z vlaku mířícího do vyhnanství uprchne a chce se postavit mužům jako poslední skutečný válečník. Na cestě zpět do své země ale vidí, že indiáni z kmene Cherokee jsou schopní žít vedle bílých mužů a starat se sami o sebe. Založili pole, starají se o dobytek a jsou svými pány. To by si přál i poslední Apač. Massai se vrací domů, ale jeho náčelník, který propadl ohnivé vodě, ho zradí a nechá ho zajmout. Massai se tak znovu dostává do pout, ale opět se mu podaří utéct. Tentokrát si za rukojmí vezme náčelníkovu dceru, ta ale celou dobu jeho myšlence věří a má ho ráda. Rozhodně nepatří k těm, kteří ho zradili. Na útěku se sblíží a brzy čekají potomka. Massai už teď nehájí jen sebe, ale také svou rodinu. Snaží se se ženou žít bez povšimnutí v horách a založí tam také malé políčko. Chtějí se zkrátka uživit. Ve městě se ale dozvědí, že žije někde poblíž a jedou si vyřídit své účty. Massai je odhodlaný bránit svou ženu a dítě přicházející na svět. (TV Prima)
(více)Recenze (34)
Některé filmy stárnou více, některé zase méně. Tento více. I proto je těžké jej hodnotit. Místy je toporný, deklamativní, Lancaster při prvním pohledu, než si člověk zvykne, ve svém "kostýmu" diváka poněkud zaskočí. Nechci filmu ale křivdit, je to docela solidní podívaná. Tři hvězdičky jsou myslím akorát. ()
Záver filmu bol režisérom odmietaný. Nátlak producenta bol ale silnejší. Aldrich mu podľahol a nakrútil alternatívny koniec. Následne, pri uvedení Apača do kín, bola táto vynútená pointa uprednostnená pred režisérskou verziou. Z dnešného pohľadu paradoxne pozitívne prekvapí. Pretože celé smerovanie osamelého boja rebela voči spoločnosti - voči ohrozovateľom a ničiteľom prirodzeného životného priestoru a taktiež voči vlastným súkmeňovcom, utopiacim svoj žiaľ v alkohole a bezradnom vajataní spelo k jedinému možnému vyústeniu. Zničeniu nezmieriteľného bojovníka. Bolo by to spoločensky správne (nebúr sa a nerebeluj, pretože Ťa zničíme). A ajhľa - ono sa ukazuje, že keď sa začne pestovať obilie vo väčšom, hriechy sú zabudnuté. Alternatívne libertariánstvo alias pravicový anarchizmus v praxi. Bol proti všetkým, ale nakoniec pod vplyvom partnerky a zmierenia sa s vlastnou nezmieriteľnosťou si vytvoril vlastnú alternatívu prežitia. Sám s rodinou mimo nenávidenej a ubližujúcej kolektívnej spoločnosti. ()
Lancasterov Apač má hrdosť Winnetoua, odolnosť Ramba a schopnosť milovať ako, proste ako niekto, koho môže hrať napríklad Lancaster. Film je akosi podivným spôsobom roztekaný, minimálne dokým sa nám zaľúbený párik neusadí a dosť hrozná hudba nám dáva najavo, ako sa kto práve cíti. Nie je to vyslovene zlé, svojim spôsobom sa mi to aj páčilo, ale mám dojem, že s týmto filmom nemohol byť úplne spokojný ani sám slávny režisér a že skôr vyzerá podľa predstáv štúdia o nenáročnom poučnom filme pre masy. ()
Poté, co starý náčelník Geronimo (Monte Blue) v roce 1886 vzdal svůj boj proti bělochům, chce mladý Apač Massai (Burt Lancaster) raději zemřít než kapitulovat. Je nicméně přemožen a musí spolu s jinými válečníky svého kmene nastoupit potupnou cestu do rezervace. Na své dlouhé pouti potkává Cherokeeze, jenž obhospodařuje svoji vlastní farmu. Tento mu radí, aby se též stal farmářem, což je však na první pohled pod jeho důstojnost... Film vychází ze skutečných událostí a je jedním z pokusů o rehabilitaci indiánského národa. Patří k nejslavnějším westernům Roberta Aldricha. ()
Aldrichov prvý Technicolor nesie v sebe typický otisk doby: je príšerne didaktický, vyfabulovaný a bizarne obsadený. Atletický dlouhán Burt Lancaster v roli modrookého indiána sice nepôsobí tak ujetým dojmom ako Džingischán Johna Waynea v prepadáku The Conqueror, ale v kombinácii s ikonou bigotných Američanov Jean Peters (tiež v "redskin & blue eyes" móde) je to docela silné kafe. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (5)
- Jean Peters stvárňuje vo filme Indiánku z kmeňa Apačov, tie však určite nemali modré oči. (beso74)
- Na začiatku filmu je možné vidieť Massaia utekať prašnými ulicami mesta St. Louis s drevenými chodníkmi na okraji, obklopenými jedno až dvojposchodovými drevenými budovami. Avšak v 80. rokoch 19. storočia bol St. Louis už mestom s vydláždenými ulicami a vysokými budovami, čiže žiadne zaprášené špinavé ulice a drevené budovy. (beso74)
- Štúdio United Artists dotlačilo režiséra Roberta Aldricha k tomu, aby natočil ešte jeden, oveľa optimistickejší záver, ako bol ten prvý. Aldrich len veľmi neochotne súhlasil a alternatívny koniec natočil. Keď potom uvidel konečný zostrih filmu s alternatívnym koncom, povedal: „Ak natočíte 2 konce, oni použijú práve ten druhý, nikdy nie ten váš". (beso74)
Reklama