Od dvanácti do tří

Film zcela přesně a reálně ukazuje chování žen k mužům. Zatímco policajtům stačí k identifikaci občanský průkaz, letištní kontrole pas a revizorům dokonce jen lístek, tak ženám musíme k identifikaci ukazovat svůj penis, přesně jako tady Charles Bronson Jill Ireland. Konečně film, který se nebojí ukázat ženy takové jaké skutečně jsou. Jako bytosti myslící bez ustání pouze na sex, zatímco nám chudákům chlapům jde o čistotu srdce a o lásku. Díky tomu často podléháme krásně znějícím slovům a slibům žen, kterým jde ve skutečnosti, ale jen o jedno! Jak nás dostat do postele. (05.09.2008)

Bankovní lupič má předtuchu brutální smrti celé bandy (že by inspirace pro Nezvratný osud?) a tak se před akcí zdekuje ke krásné vdově a prožijí vášnivý, tříhodinový románek. Načinčané kulisy, róby, velké city... harlekýnka jak když vyšije, na hony vzdálená mé představě westernu, ovšem poměrně svižná a vtipná. Kupodivu Bronson se v podobném žánru neztratil a Irelandová je aspoň krásná. Absurdní humor by mi nevadil, ale na konci je té absurdity už trošku moc... no a za ten špatný konec by si režisér/scénárista/spisovatel zasloužil nakopnout někam. Nemají podobné romanťárny tak náhodou končit happy endem? 3*. (02.06.2023)

Desperád Graham vylíže puťku Amandu a je z toho vcelku roztomilý antiwestern šmrncnutý prapodivnou lovestory, každopádně však příjemný filmek, líčící jednu tříhodinovou sexuálně harašící epizodku ze života, po mnoha letech zakončenou penisovou identifikací a věčnou romantickou láskou, která v legendy vstoupila...:-) Uf... No - každopádo zábavné, za tři hoďky tři hvězďky, nic víc... (28.01.2006)

Konečně role, která Bronsonovi skutečně sedí. Malý připrclý mexikánec, trochu zbabělý a velmi vychcaný. Jill Ireland dostane do postele kvůli stejnému problému, jako má Neckář v oskarovce Ostře sledované vlaky. I Charles je však vyléčen a souloží údajně 4x během 3. hodin. Myslím, že tento úsměvný western charakterizuje americkou populaci zcela přesně a i dnes velmi aktuálně. Stačí se podívat na primárky, také ukazovaní penisů a zejména před ženami, doprovázené čtením romantických příběhů.... (28.09.2010)

Popravdě, měla jsem chvílemi dojem, že tahle prapodivná romance trvá spíš od dvanácti do dvanácti. Nesmála jsem se, nebavila jsem se. Charles vypadá jako špatně vycvičený a dlouho nestříhaný knírač, Jill je sice hezká, ale totálně dřevěná. Nebýt silných výbojů statické elektřiny mezi nimi, asi bych to ani do konce nedala. A ten konec mimochodem odhaluje, že autor (Frank D. Gilroy) je buď nebetyčný podrazák, nebo měl při jeho psaní fakt blbej den. S Pulitzery je to jako s Oscary: dávají se kdekomu. (18.06.2015)