Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (574)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Klasika-nejklasičtější ze všech útěkářsky zaměřených filmů podle mého ten nejlepší, nejdramatičtější a nejpropracovanější! Opravdu vynikající film, popisující spojenecké vojáky, kteří se pokouší utéci z německého zajateckého tábora za druhé světové války. O čem je tu důležité se také zmínit, tak sice to že příběh byl natočen podle skutečných událostí. Sám režisér John Sturges (aby byl snad výsledek ještě lepší), tu vsadil skutečně na širokou plejádu osvědčených hereckých es od Steva McQueena (s kterého tento film, už udělal hvězdu opravdu velkého kalibru), přes Jamese Garnera, Charlese Bronsona až po Jamese Coburna nebo Donalda Pleasenceho. Každý z těchto velkých herců brilantním způsobem ztělesňuje určitý charakter, který zde režisér Sturges dál reálně a detailně rozvíjí. Mužem NO.1 byl pro mne jasně sympatický kliďas Steve McQueen, zpočátku nezúčastněný muž, jednající pouze na vlastní pěst. Avšak při vší jeho smůle, kdy ho snad dvakrát lapý, tak později se přikloní k ostatním a společně naplánuje hromadný útěk se svými ostatními druhy. Má tu důvěru ostatních což je důležité. V první části je to právě nejvíc ten Steve, vůbec celá ta část je značně komická, aneb Steve klidně přicházející do tábora, jako by s nic nedělo, dominující Steve, který nejprve všechno omrkne, zjistí situaci a pak se podle toho postupně zařizuje. Steve který jak už jsem napsal snad po dvou útěcích skončí na samotce, kde si jen tak klidně odpaluje proti zdi svůj basedbalový míček:-)) Mezi tím snad jen karneval a těm němcům zdající se pofidérní kamna. Pak zde vyniká také Charles Bronson v roli bojícího se hlavního kopáče. Ale jak už jsem psal, špatní nejsou i ostatní, o kterých už se tu už podrobně rozepisovat nebudu. Zakončím to tak že samotný film "Velký útěk" je natočen opravdu velmi zdařile, jen tedy škoda že v podstatě s tragickým koncem všech spiklenců a útěkářů, kteří jsou buď zastřeleni (viz. smutná scéna na kopci s vyvezením a úplným postřílením zajatců mezi kterými jsou i dva skoro hlavní herci), nebo opětovným deportováním zpátky do tábora, mezi kterými je opět sám opět velký Stveve- bohužel už je o tak, tedy při vší smůle sakra:-) Ale ta jeho nezapomenutelná scéna, kdy se snaží ujet německým vojákům na motorce, je opravdu vynikající a paměti hodnotná. Film byl natočen pouhopouhých dvacet let po válce, a ta skutečnost byla stále více než živá, sám režisér Sturges eliminuje tragiku skutečné události, a spíš se soustředí na život v táboře, na přípravy a plány budoucího Velkého útěku. Pro mne osobně nezapomenutelný film, legenda mezi všemi útekářskými filmy a film na který se s chutí, i přes tu děsivě dlouhou stopáž (která ale lehce uteče, protože ve filmu se stále něco děje), rád znovu podívám. ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Jedno se musí uznat - absolutně jsem si nevšiml že film má skoro tři hodiny, uteklo to opravdu velice rychle. Ale skutečnou výjimečnost, tu jsem v něm nenašel. Zábavný a až příliš odlehčený dobrodružný film z druhé světové války s hromadou vynikajících herců ano, ale echt pecka a taková "instant classic" jakou má film pověst vážně ne. ()

Reklama

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejstylovějších útěků vůbec. Steve McQueen jako "Cooler King" je pro mě ztělesněním absolutního frajerství, navíc má obrovský komický potenciál, pořádná komedie by mu slušela. Už chápu, co znamená, když Quentin Tarantino v Gaunerech ( při interepretaci "Like a Virgin" od Madonny ) říká, že "ten chlap vypadá jako Charles Bronson ve Velkém útěku" a "razí si cestu." Kdo neviděl, ať si doplní vzdělání. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších dobrodružně válečných filmů. Přes svou úctyhodnou stopáž nenudí a stále má co nabídnout. Vyprávění se nese v tragikomickém duchu s hořkým koncem. Ústřední melodii Elmera Bernsteina si ale i tak nakonec bude pískat každý. Herecké obsazení v čele se Stevem McQueenem je jen třešinkou na dortu. John Sturges zkrátka věděl jak se dělá napětí a neexceloval zdaleka pouze na westernovém poli. 100%. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jako dobrodružný film bezchybné. Jako historický film hodně zavádějící. A jako největší umělecky zpodobněný útěk? Kdybych právě nedočetl román Zatím dobrý o téměř dvouměsíčním útěku bratrů Mašínů přes celé východní Německo až do americké zóny rozděleného Berlína, tak bych si to možná i byl ochoten myslet, takhle ale tunely Tom a Hardy skutečně nemohou oběma bratrům a jejich kumpánům zavrtaným na konci října ve vymrzlé půdě téměř na týden pod kopicí dřeva konkurovat... Navíc Wehrmacht (a dokonce i Gestapo!) se totiž ve Velkém útěku dají s trochou nadsázky označit za hodně liberální, neřku-li humánní ozbrojené složky... Kdyby spojenečtí vojáci utíkali z nějakého jiného zajetí, asi bych volal ,,Bravo!" Takhle trochu rozpačitě říkám - velmi podařený útěkový film... Podobné filmy: Velký útěk (TV film), Von Ryanův Expres, Motýlek, 6. Batalion ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Většinu vězňů účastnících se velkého útěku vybrali hlavní organizátoři z mnoha zájemců losem. Tři Čechoslováci byli za mimořádné zásluhy při organizaci útěku zapsáni na seznam bez losování: Arnošt Valenta byl na sedmém místě, Bedřich Dvořák třináctý a Ivo Tonder dvacátý. Valenta učil budoucí uprchlíky základům němčiny a češtiny (útěk do Švýcarska byl možný jen přes tehdejší protektorát); Dvořák před válkou pomáhal svému strýci-krejčímu, proto vedl podzemní dílnu, kde vězni šili civilní obleky. (ajaxx)
  • O jedné z nejslavnějších scén, kterou je Hiltsův (Steve McQueen) skok na motocyklu, se nějaký čas tradovalo, že ji herec natočil sám. On sám to ovšem pár let po premiéře filmu popřel, s tím, že sice tehdy byl velmi schopný jezdec, ale ne až tak dobrý, aby si na tento kousek troufl. (Se skromností sobě vlastní pak dodal, že "dneska už bych to zvládnul"). Řídítek se tedy chopil Bud Ekins, který McQueena už zastupoval při natáčení Bullittova případu (1968) – a byl, mimochodem, jednou z inspirací pro postavu Cliffa Bootha (Brad Pitt) v Tarantinově opusu Tenkrát v Hollywoodu (2019). Ten, ve spolupráci s australským motokrosovým šampionem Timem Gibbesem, vybral vhodný motocykl a postavil speciální rampu, kterou odzkoušel při několika různých rychlostech a s ohledem na různou odhadovanou výšku plotu. Nakonec na ni najížděl při rychlosti 60 mil za hodinu (97 km/h), vyskočil 12 stop (3,7 m) do výšky a letěl 65 stop (19,8 m) daleko. Při ostrém natáčení byl pořízen pouze jeden záběr, po jehož dokončení štáb nejprve oněměl a pak propukl v divoký potlesk. A mimochodem, když už nehrozilo "nebezpečí pro film", vyzkoušeli si stejný skok s pomocí Eikinsovy rampy nejen McQueen, ale i jeho herečtí kolegové James Coburn (Sedgwick) a Charles Bronson (Danny). Všem se podařil. (NIRO)
  • Společnost SCI se snímkem inspirovala při tvorbě počítačové hry "The Great Escape" (2003). (Fondak)

Reklama

Reklama