The Great Escape
Veľký útek
The Great Escape
The Great Escape
Režie:
John SturgesKamera:
Daniel L. FappHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Steve McQueen, James Garner, Richard Attenborough, James Donald, Charles Bronson, Donald Pleasence, James Coburn, Hannes Messemer, David McCallum (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (574)
Podobně jako třeba Motýlek se jedná o kvalitní film, je opatřen skvělými hereckými výkony, typickou charakteristikou postav (zvlášť mě zaujal Charles Bronson nebo Steve McQueen), dobrým námětem, scénářem, hudbou. K větší spokojenosti mi to ale nestačilo. [6/10] (Mirisch, Alpha) (Color Deluxe /// Produkce: John Sturges /// Scénář: James Clavell, W. R. Burnett podle knihy Paula Brickhilla /// Kamera: Daniel L. Fapp /// Hudba: Elmer Bernstein /// Nominace na Oscara: Ferris Webster (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Jedno se musí uznat - absolutně jsem si nevšiml že film má skoro tři hodiny, uteklo to opravdu velice rychle. Ale skutečnou výjimečnost, tu jsem v něm nenašel. Zábavný a až příliš odlehčený dobrodružný film z druhé světové války s hromadou vynikajících herců ano, ale echt pecka a taková "instant classic" jakou má film pověst vážně ne. ()
Velmi pěkný film. Nejdříve 2 hodinky jsme v tom speciálním táboře, kde esa na útěky vymýšlí, plánují a konečně uskutečňují 3 velmi brilantně zorganizované a hlavně velmi dlouhé tunely. Tato část je naprosto precizní a divácky více než atraktivní. Potom ovšem nastupuje ten závěr , kde jsou zajatci na útěku. Tam už se toho příliš zajímavého moc nestane. Po technické stránce film může v jistých pasážích působit dost otravně snad i směšně, což je samozřejmě vzhledem k datu 1963 odpustitelné. Herecky je to snad ze všech stran naprosto brilantní. Krásná hudba. Dlouhá stopáž mi rozhodně nebyla na obtíž. Já se prostě bavil a když k tomu připočtu inspiraci skutečnou událostí, tak mi nic nebrání dát 4*. ()
Jak napsal Falko - 3 hodiny tomuhle kousku nevadí. A byť mi některé pasáže připadaly lehce nataženější, s veselou hudbou utekly jako nic. Plánování, tábory, útěk, starší filmy s nádechem humoru, to se mi líbí. Je to něco ve stylu Stalag 17 nebo Tuctu špinavců. A obsazení taky paráda. # příběh 8 | hudba 8 | humor 2 | akce 4 | napětí 3 | pustil bych si znovu 7 ()
Moc prijemnej starej valecnej film. I kdyz tady o tu valku zas tak moc nejde, tohle je spis dobrodruznej film o jednom ultra uteku. Je fajn, ze nemci v tabore tu nejsou liceny jako nejaky sileny zabijaci, ale jako normalni lide, ktery to, co delaj, nak zvlast netesi, ale musi poslouchat prikazy. A co se tyce obsazeni veznu, tak to je fakt lahudkovy. Akorat me prekvapilo, ze tu vlastne neni zadna hlavni postava, kazdej dostane krapet prostoru a vzajemne se doplnujou. Cekal jsem totiz, ze McQueen bude hlavni kapo, ale on byl vetsinou na samotce. Vlastne nakejch 120 minut se planuje utek, kopou tunely, provokujou strazny a vymejsli ruzny ochcavky a nechybi tu ani trochu humoru. Pak ale dojde na samotnej utek, kdy film krapet zvazni, ale zaroven se stane akcnejsi a zacne bejt pekne napinavej. Taky je tu vcelku netradicni konec. A i pres tu delku film dokaze zaujmout od zacatku do konce, takze jsem se dobre bavil. ()
Galerie (99)
Zajímavosti (59)
- Během natáčení se Charles Bronson zamiloval do Jill Ireland, manželky Davida McCalluma, jenž ve filmu ztělesnil letce Ashley-Pitta 'Dispersal'. V roce 1967 se Charles i Jill rozvedli se svými protějšky a o rok později slavili svatbu. Manželství jim vydrželo dvanáct let. (Kulmon)
- Při motocyklové honičce ve městě je v jednom záběru dobře vidět televizní anténa, ačkoliv se film odehrává za druhé světové války. (Martensson35)
- Hilts 'The Cooler King' (Steve McQueen) měl za předlohu postavu poněkud atypickou. Zatímco většina zajatců byla ztvárněna podle důstojníků RAF nebo Empire Air Force, major John "Johnnie" Bigelow Dodge (1894-1960), známý též jako Artful Dodger byl příslušníkem britské armády, třebaže byl původem Američan. Dovolme si malou poznámku ohledně jeho matky Flory - jejím druhým manželem se stal Lionel George William Guest, bratranec ministerského předsedy Winstona Churchilla. Dodge bojoval už v první světové válce a zažil tragické bitvy u Gallipoli a Dardanel. Nějaký čas strávil u námořnictva, za své činy byl vyznamenán. Před druhým konfliktem se přihlásil jako dobrovolník k 51. pěší divizi Highland. Poté, co se jeho jednotka vzdala v Saint-Valery-en-Caux, Dodge se pokusil doplavat k evakuačním lodím, ale ty byly příliš vzdálené, ačkoliv John uplaval kolem sedmi mil. Po návratu na břeh jej zajali Němci. O další útěk se major pokusil při plavbě po řece Scheldt na holandském území - skočil do vody, ale osudným se mu stal vystrašený Holanďan, který ho předal důstojníkům Luftwaffe - tím je také vysvětlen důvod, proč se coby příslušník pozemních vojsk ocitl mezi zajatými letci. Než doputoval do Stalag Luft III, prošel tábory Dulag Luft (i tady se pokusil utéci), Stalag Luft I a Oflag XXI-B (další útěk a dopadení). Při přípravách Velkého útěku Dodge kvůli velké postavě nekopal tunely, nýbrž "odváděl pozornost" a snažil se zakrýt hluk způsobený hloubením. Jeho cesta na svobodu skončila odpoledne v den útěku, když byl chycen na nádraží Hirschberg. Putoval do koncentračního tábora Sonderlager s ostatními kolegy ze Stalag Luft III, a také tady se zařadil do skupiny, která v září 1944 opět vykopaným tunelem utekla. Tentokrát Dodge prchal Němcům přes měsíc a dostalo se mu pomoci od příslušníků francouzského odboje. Nakonec ho udal německý sedlák a Dodge putoval do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Zde strávil většinu času na samotce až do února 1945, kdy byl odvezen do Berlína a byla mu přidělena úloha mírového vyslance za účelem uzavření separátního míru mezi Německem a Velkou Británií. (Robbi)
Reklama