Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (574)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Režijně a herecky dokonalé (Richard Attenborough!), bohužel scénář na mne působil strašně naivně. Zvlášť když je snímek točený podle skutečných událostí, nebylo by imho vůbec na škodu, aby děj opravdu reálně působil. Kdyby byla celá první půle stejně nekompromisní jako závěr, tak neváhám s absolutoriem, ale dojem, který jsem během sledování nabyl - totiž že vězni neutíkají z německého zajateckého tábora, nýbrž z nějakého relativně pohodového pionýráku, mě poměrně rušil. Jinak ale spokojenost. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších dobrodružně válečných filmů. Přes svou úctyhodnou stopáž nenudí a stále má co nabídnout. Vyprávění se nese v tragikomickém duchu s hořkým koncem. Ústřední melodii Elmera Bernsteina si ale i tak nakonec bude pískat každý. Herecké obsazení v čele se Stevem McQueenem je jen třešinkou na dortu. John Sturges zkrátka věděl jak se dělá napětí a neexceloval zdaleka pouze na westernovém poli. 100%. ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Klasika od mistra Sturgese. I přes rozsáhlejší délku tu žádná nuda nehrozí. Režisér dal po Sedmi statečných dohromady další skvělou hereckou sestavu a společně stvořili nekompromisní chlapácký film své doby. Jenom škoda, že ve finále to pro většinu hrdinů dopadne tragicky, ale tak to prostě chodilo. Každopádně v dnešní době už by bylo hodně těžký něco takovýho natočit. Nebo by to šlo, ale povinně minimálně s jednou ženskou, černochem, asiatem a hispáncem aby to splnilo požadavky doby a to by prostě nebylo ono. Stará dobrá prověřená kvalitka.85% ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Podle mě nadčasový snímek, na který se dá podívat v podstatě kdykoliv a vždycky z něho budete mít pozitivní dojem. Hudební génius Elmer Bernstein ho opatřil chytlavou melodií a herecký génius Steve McQueen si nezadá s dnešními akčními hvězdami, a dost možná jim nakope v pomyslném souboji zadek. A zvučných hereckých jmen je tady požehnaně. Dobrý film. 60% ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

John Sturges nám naservíroval další chod v podobě velmi dobře propracovaného příběhu, na kterém sem si opravdu pochutnal, tahle lahůdka mě vtáhla do děje hned od začátku a nechtěla mě pustit ani v závěrečných titulcích, výkony McQueena a Bronsona vynikající, nechybí tu napětí, akce ani humor, téměř celý film je obsazen do takové zvláštní veselé atmosféry, která diváka neuvěřitelně zaujme, sice jsem musel sahnout trošičku hlouběji do peněženky abych tento film získal, ale byl jsem nepochybně okouzlen. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Kanadský stíhací pilot Clarke Wallace Chant Floody "Tunnel King", jeden z vězňů v táboře Stalag Luft III. (těsně před realizací útěku byl přemístěn do jiného zařízení), byl na počátku roku 1962 telefonicky osloven režisérem Johnem Sturgesem za účelem přesného popisu dění před samotným útěkem. Floody přijal nabídku a jako konzultant a technický poradce absolvoval s filmovým štábem celé natáčení (léto 1962). Jeho filmovým ztvárněním je Danny 'Tunnel King' Velinski (Charles Bronson). (Robbi)
  • Železniční záběry byly pořízeny na jednokolejné trati mezi Mnichovem a Hamburkem. Štáb měl k dispozici železničáře, který naváděl zapůjčenou soupravu, aby se vyhnula střetu s pravidelnými spoji. (džanik)
  • Hilts 'The Cooler King' (Steve McQueen) měl za předlohu postavu poněkud atypickou. Zatímco většina zajatců byla ztvárněna podle důstojníků RAF nebo Empire Air Force, major John "Johnnie" Bigelow Dodge (1894-1960), známý též jako Artful Dodger byl příslušníkem britské armády, třebaže byl původem Američan. Dovolme si malou poznámku ohledně jeho matky Flory - jejím druhým manželem se stal Lionel George William Guest, bratranec ministerského předsedy Winstona Churchilla. Dodge bojoval už v první světové válce a zažil tragické bitvy u Gallipoli a Dardanel. Nějaký čas strávil u námořnictva, za své činy byl vyznamenán. Před druhým konfliktem se přihlásil jako dobrovolník k 51. pěší divizi Highland. Poté, co se jeho jednotka vzdala v Saint-Valery-en-Caux, Dodge se pokusil doplavat k evakuačním lodím, ale ty byly příliš vzdálené, ačkoliv John uplaval kolem sedmi mil. Po návratu na břeh jej zajali Němci. O další útěk se major pokusil při plavbě po řece Scheldt na holandském území - skočil do vody, ale osudným se mu stal vystrašený Holanďan, který ho předal důstojníkům Luftwaffe - tím je také vysvětlen důvod, proč se coby příslušník pozemních vojsk ocitl mezi zajatými letci. Než doputoval do Stalag Luft III, prošel tábory Dulag Luft (i tady se pokusil utéci), Stalag Luft I a Oflag XXI-B (další útěk a dopadení). Při přípravách Velkého útěku Dodge kvůli velké postavě nekopal tunely, nýbrž "odváděl pozornost" a snažil se zakrýt hluk způsobený hloubením. Jeho cesta na svobodu skončila odpoledne v den útěku, když byl chycen na nádraží Hirschberg. Putoval do koncentračního tábora Sonderlager s ostatními kolegy ze Stalag Luft III, a také tady se zařadil do skupiny, která v září 1944 opět vykopaným tunelem utekla. Tentokrát Dodge prchal Němcům přes měsíc a dostalo se mu pomoci od příslušníků francouzského odboje. Nakonec ho udal německý sedlák a Dodge putoval do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Zde strávil většinu času na samotce až do února 1945, kdy byl odvezen do Berlína a byla mu přidělena úloha mírového vyslance za účelem uzavření separátního míru mezi Německem a Velkou Británií. (Robbi)

Reklama

Reklama