Putování tučňáků

Hodně se tu kritizuje to, že jsou tučňáci ,,nadabovaní"- Prý je to infantilní a tak dále. Nevím. Když jsem byl na Putování v kině, byl jsem tam (kromě rodičů) jediná osoba nad deset let. A ty malé děti by ,,pouhý" obraz doplněný hudbou asi nebavil. Navíc ty komentáře nejsou tak infantilní, jak jsem čekal (tentokrát žádné ,,Ahoj děti, já jsem malý tučňáček a tohle je moje maminka!") a místy je to i docela vtipné, např. když dospělí tučňáci odcházejí shánět potravu a malý tučňáček přemítá: ,,Moji rodiče mají dvě strany. Když jsou černí, tak je to špatné. Mají hlad a odcházejí pryč. Když jsou ale bílí, je to dobré. Vracejí se." K nádherným záběrům přírody se přidá nádherná hudba a pár scén, které doslova rvou srdce (umrznutí mláďat, tuleni...) a vznikne nejlepší dokument o přírodě od Mikrokosmu... (14.02.2007)

Pro mě tedy zdařilý dokument. Krásná hudba, komentáře Morgana Freemana mi také nevadily, neuvěřitelně kruté podmínky...člověk si ani neuvědomuje, co musí jiní zakusit pro to, aby zplodili jednoho potomka a aby ho vůbec udrželi při životě, a zároveň sebe. Tučnáci mi tou svou chůzí a zamyšleným postáváním před sebou, postrákáváním se a rodinným životem přijdou hrozně sympatičtí, i když si uvědomuju, že je to dost antropocentrický, protože kdyby tam ta podobnost s náma nebyla, asi by se mi tak nelíbili...ale to mi je jedno:) No, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, politovala tučňáky za jejich životní osud být pořád na pochodu nebo bez jídla, obdivovala jejich propracované rozdělení rolí, vůli a vzájemné rozpoznávání a v neposlední řadě fandila jejich vytrvalosti, že zůstali, kde zůstali a co jsou ochotni pro svůj domov podstoupit. (14.05.2011)

Putování tučňáků není dokumentárním filmem a nepřesvědčí mě o správném kategorizování ani množství cen, jež v dokumentaristickém žánru tento filmový opus obdržel. Tvůrcům se podařilo přímo zaútočit na celé široké spektrum divácké obce chytře zvolenou kombinací roztomilosti oblíbených zvířátek, v podávání výtvarného kýče pitoreskního života a s nebojácně a snad i přepjatě zvýrazňovaným patosem existencionálního dramatu. Byl to mistrovský tah, film je působivý a pracovní podmínky pro filmování musí vzbuzovat obdiv a zasloužené uznání. Na osvětu s cílem k přiblížení extrémní zoologii neznalé veřejnosti lze pohlížet s nedůvěrou. Na druhou stranu, v rámci konzumního životního stylu, kde nemohou býti kladeny příliš přehnané nároky na talent a uměleckou tvorbu, jde o jedno z vrcholných děl. Impozantní téměř po všech směrech, obzvláště po obrazové. Skutečný dokument bych přivítal s otevřenější myslí, zde zůstává nejasný pocit klamavé lsti. Inu, proč ne, když již jen svou povahou to znamená úspěch. (26.05.2017)

Velmi příjemný - a vlastně i nepříjemný - dokument o tom, jak žijí tučňáci, jak je pro ně komplikované mít mladé, ale jak se s tím vyrovnávají. Líbí se mi na dokumentu, že se prostě jenom dívá, nezasahuje, ale ani se nesnaží přikrášlovat. Příroda je krutá, ale zvířata se s jeho podmínkami dovedou vypořádat. (21.12.2016)

Francouzi se ujali dokumentu s veškerou vervou jakou si tato krásná zvířata zaslouží. Ušlechtilý, tajemný, tak jiný a unikátní tvor. Tučňákům se dostalo velké pozornosti a máme možnost spatřit jejich život na obrazovkách. Jsem velmi rád, že se tématu někdo chopil skutečně inciativně a dokument zaujme svou formou. Komentář doplňující jinak "něm"é tváře nejsou na škodu a určitě nekazí dojem z filmu - naopak vdechne to život. Několik památných momentů díky nímž se mi film vepsal do hlavy a budu na něj rád vzpomínat! (10.12.2011)