Hop nebo trop

milý překvápko ::: jak jsem Chýlkovou od Času sluhů přímo nenáviděl (já vim, byla to jenom role :) a českou produkci nějak moc nesleduju, tak tohle mě docela baví ::: pravda, někdy víc sleduju exteriéry, než ty vztahy, a to s Ivanem byla docela ťafka, kurvadrát ::: v podstatě série prázdninovejch road-tripů, hned bych někam vyrazil, chlastu bych se nebál, vylez bych na nejbližší skálu a večer si dal frťana ::: za mě dobrý ::: (23.08.2017)

Velice zvláštní počin, který mě ve své době minul. Působí to jako dítě devadestátek. Některé postavy jsou napsány až moc černobíle (Adrian Jastraban), jasně výhrady by byly, to všude… i tak, je to někde mezi 50 – 70%. Nostalgickou rovinu bych měl ignorovat, ale tady je to pro mé subjektivní hodnocení silný faktor. Možná s jistou naivitou. (30.11.2023)

V dnešní době Pojišťoven, Ordinací, Vztahů a podobných zabijáků je tento seriál opravdu skvělý. Hrají v něm výborní herci a příběh s hudbou je taky dobrý. Proto musím v porovnání s ostatními českými seriály dát plné hodnocení. Škoda jen, že to má tak málo dílů. Pro mě jeden z nejlepších českých seriálů. [88%] (26.10.2008)

Nemám slov. Po druhém shlédnutí přidávám i pátou hvězdičku. Tenhle super seriál vyzařuje tak krásnou a realistickou poetiku, že mě až občas mrazí (a ono taky není divu...). Možná je to proto, že i přes to, že život je tak zatraceně krutý, si ho partička hlavních hrdinů dokaže užívat. Člověk jim prostě musí závidět... :-) (22.08.2005)

Viděl jsem v TV, část „Na vodě“, 10 let po vzniku díla. Trochu ve mně hrklo, když se objevil pan Marek Taclík, protože jsem ho v prvním momentě zaměnil za pana Jiřího Ployhara ml. a vybavil se mi jiný otřesný TV seriál Proč bychom se netopili (námět podle dokonalé knížečky pana Zdeňka Šmída), kde druhý jmenovaný „ztvárnil“ postavu Otouše. Ano, je těžké natočit Život, zvlášť mezi spřízněnci jakéhokoli zaměření. Nepomůže ani když (jak jsem se dočetl) „tvůrci vsadili na technologii DV (natáčení na dvě i více kamer), která umožňuje sledovat herce v mezních situacích“... dle hesla, něco dělejte (bavte se!), my pak z toho něco sestříháme. Každý (dobrý) komik potvrdí, že dělat humor není zrovna sranda. Dobře napsaný (a před diváky odladěný) scénář se musí naprosto dokonale nazkoušet, jen tak vznikne výsledný dojem, že účinkující sypou vtípky z rukávu, jakoby si je právě vymysleli. Nyní se, na rozdíl od snahy o dokonalost, spíš nosí naturalismus a sází se na celebrity, kterým se promine cokoli – i trapnosti. Myslím, že tento díl (a nepochybně i další) si vzal velké sousto. Řešit problémy rozvedené ženy, pubertální dívky či horolezce a modelky atd. – to by vydalo na několik filmů. A „utratit“ přiožralého vodáka, co tím chtěl básník říci?! Dojal mne komentář k filmu: „Během natáčení totiž vznikla bezvadná parta, herci i štáb drželi všichni při sobě a trávili často společně i volné chvíle během natáčení. Troufám si říci, že se tato pohoda přenesla i do výsledné podoby seriálu a byla jednou z mnoha příčin jeho úspěchu.“ Myslím, že i třeba zedníci či autobusáci „drží při sobě“ a staví až do „padla“ či řídí až na konečnou či do cíle zájezdu. Že by ukočírovat umělce byl takový husarský kousek? Velice jsem ocenil, že: - tvůrci nenechali vodáky cestovat na módním raftu (pravda, jistě jen proto, že mnoho vtípků a scén by odpadlo) a - televizáci dílko překvapivě neinzerovali jako „kultovní“ seriál, jak se u mnoha jiných propadáků zhusta děje. Velká slabota! Dvě hvězdy z milosti (za udržení zaměstnanosti profesí okolo filmu). (14.07.2014)